Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

80. díl cyklu Osudové ženy. Portrét komunistické odbojářky vězněné nacisty, která se pro KSČ posléze stala nepohodlnou (1908 – 2001). Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek.  Redaktor Magdalena Šorelová. Zvukový mistr Rostislav Supa (2 hodiny) a Petr Janečka (4 hodiny). Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Alan Fillip (Serious and Thoughful, hraje Mac Prindy). Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Produkce Klára Illiašová. Režie Michal Bureš.

Účinkují Taťjana Medvecká, Jan Kačer, Kajetán Písařovic, Svatopluk Schuller a  Pavel Batěk.  Hovoří Ivana Chmel Denčevová a Martin Groman.

Natočeno 15. 1. 2019 (studio 4RS8, 20,00-23,00 h.). Premiéra 25. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 18,30-19,00 h). Repríza 16. 1. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 3. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana – Duchková, Anna – Brož, Radek: Věřila v komunismus, ne v komunisty. Osudové ženy: Riva Krieglová. In web ČRo 2 Praha, 25. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kibuc, komunistický odboj, Osvětim, komunistická perzekuce. Riva Krieglová nebyla jen manželkou výjimečného muže pražského jara 1968.

Narodila se v roce 1908 do židovské rodiny na území dnešního Běloruska jako Rifka Lubecká. O jejím dětství a dospívání víme jen málo. Rodiče jí brzy zemřeli a ona se ve svých 23 letech vydala do Palestiny. V tamním kibucu se přesvědčená sionistka seznámila s Pavlem Friedem, mužem z jihlavské židovské rodiny, se kterým přišla do tehdejšího Československa. Vzali se 4. dubna 1937 v jihlavské synagoze.

Věřila jsem, že komunisté chtějí dobro. Že svět může být lepší. Že je třeba bít se za ideály. Riva Krieglová

V rukách nacistů

Pavel Fried provozoval v Jihlavě obchod s textilním zbožím, který převzal po svém otci. S příchodem nacistů byl ale obchod uzavřen a manželé se přestěhovali do Prahy, kde se zapojili coby přesvědčení komunisté do protinacistického odboje. V roce 1940 navázala přes manžele Jelínkovy spojení s novinářem Juliem Fučíkem, který ji pověřil organizováním technického aparátu pro rozmnožování Rudého práva a dalších ilegálních tiskovin, zajišťovat agitační akce, obstarávat peníze i potravinové lístky a podobně.

Manžele Friedovy zatkli v bytě Jelínkových spolu s Juliem Fučíkem. Riva po výsleších putovala do Terezína a odtud v lednu 1943 do Osvětimi. Navzdory okolnostem zůstávala vnitřně pevná, pomáhala spoluvězňům. Před koncem války ji převezli do Ravensbrücku, odkud se jí podařilo utéct.

Když jsem utekla už z osvobozeného lágru, šla jsem ještě s několika ženami do německé vesnice. Dvě hodiny na to tam byli Rusové. Prožila jsem radost z osvobození. Poprvé jsem se setkala s vojákem rudé armády. Nabídla jsem se veliteli, že budu tlumočit při domluvě s německými obyvateli vesnice. První, co Rusové chtěli od Němců, byly „časy“ – hodinky. To bylo mé první setkání s „novým člověkem“, kterým nás krmili před válkou propagátoři Sovětského svazu. Pak tento „nový lepší člověk“ začal v té vesnici Němky znásilňovat. Riva Krieglová

Cesta na vrchol

Po válce se Riva ocitla v Praze zcela sama. V koncentračním táboře zahynul její manžel i všichni příbuzní. Začala pracovat na stranickém komunistickém sekretariátu, kde se seznámila s lékařem Františkem Krieglem. Vzali se 31. srpna 1948, oběma bylo čtyřicet let. Padesátá léta prožili bezdětní manželé v duchu nadšeného budování socialismu, v jehož ideály stále skálopevně věřili.

František Kriegel se stal náměstkem ministra zdravotnictví a účastnil se zestátňování. Byl tvrdý a nekompromisní a na ministerstvu se stal brzy nepohodlným. Naštěstí unikl politickým procesům a stáhl se do ústraní a pracoval jako závodní lékař se specializací na revmatologii. Koncem 50. let se stal primářem v pražské Krči.

Okupace

Společensko-politické uvolňování v 60. letech vyneslo Františka Kriegla do poslaneckého křesla a v roce 1968 se stal členem Dubčekova ústředního výboru, dokonce se stal předsedou Ústředního výboru Národní fronty, tedy jedním z pěti nejvýznamnějších československých politiků. Byl také jedním z těch, kdo byli v srpnu 1968 odvlečen do Sovětského svazu. Měli podepsat takzvaný moskevský protokol, který legitimizoval vstup okupačních vojsk Varšavské smlouvy do Československa. František Kriegel to ovšem jako jediný z mužů pražského jara odmítl, přestože věděl, že tím riskuje vlastní život.

Normalizace a perzekuce

Krieglovi se ihned ocitli na černé listině. Někdejší vrcholný politik byl vyhozen ze strany i z nemocnice a z obou manželů se stali penzisté. Riva zůstala členkou strany, viděla v tom možnost, jak neztratit možnost zasazovat se o změnu poměrů. I ji ale komunisté brzy vyloučili. Další život manželů provázely perzekuce komunistického státu, stálý dohled estébáků a řada dalších nepříjemností.

Po smrti Františka Kriegla v roce 1979 prý Riva už nechtěla žít dál. Pozůstalým byl znemožněn veřejný smuteční obřad, a tak musel být její manžel zpopelněn. Bezdětné vdově zůstalo jen několik málo přátel. Byl mezi nimi ale jeden tajný agent, který StB vyzradil, kam zakopali Krieglův archiv. Riva strávila celá 80. léta vytrvalou korespondencí se státním aparátem a jeho vymáháním zpět. A nakonec byla úspěšná.

Svědectví o 20. století

Zadostiučiněním pro ni bylo, že se dožila listopadu 1989, po němž mohla vydat svědectví o Fučíkovi i Krieglovi. Také díky ní se dnes nezapomíná na to, že v Československu žili i komunisté, kteří za svůj postoj byli ochotní ručit i vlastními životy.

Riva Krieglová zemřela v roce 2001 ve svých 93 letech.

Diskusní pořad, dnes na téma slepé střevo. Host MUDr. Michal Kristen, Nemocnice Hořovice.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Pavel Muchka, vedoucí oddělení knižní kultury Národního muzea. Moderuje Václav Flegl. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza  25. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Host Eva Jiřikovská, kostýmní výtvarnice a scénografka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Diskusní pořad, dnes na téma toulavé kočky. Host Hana Janišová, předsedkyně Pražského spolku ochránců zvířat. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).

Olga Lomová, sinoložka. Moderuje Blanka Stárková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 24. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Lit.: Stárková, Blanka: Olga Lomová: Číně bychom měli rozumět, protože určuje podobu světa pro nejbližší budoucnost. In web ČRo 3 Vltava, 24. leden 2019  (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Říká přední česká sinoložka prof. Olga Lomová „Zároveň si myslím, že bychom měli Číně lépe rozumět i proto, že je to součást lidské zkušenosti, doklad toho, jak se člověk v jiných civilizačních souvislostech vyrovnává s velmi podobnými výzvami, s jakými jsme se po staletí a tisíciletí vyrovnávali my, a je to důležitý prostředek sebepoznání.“

Host Prof. Ing. Jiří Neužil. Najít lék proti rakovině, to je desítky let trvající sen vědců, lékařů i pacientů. Prof. Neužil se svými týmy z Queenslandu a Prahy je možná blízko. Výzkum probíhá 24 hodin denně. Když je u nás noc, v australské laboratoři se pracuje a naopak. Lék je postaven na revoluční bázi a mohl by znamenat průlom především v léčbě rakoviny prsu. Jak daleko jsme ještě od zázračného léku? Moderuje Martina Kociánová.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Lit.: Kociánová, Martina: Lék na rakovinu prsu je blízko. Už se testuje na pacientech, varuje Jiří Neužil. In web ČRo 2 Praha, 24. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Najít lék proti rakovině je snem mnohých vědců. Chemik a biolog Jiří Neužil se nádorovými chorobami intenzivně zabývá nejen v laboratoři u nás, ale i v Austrálii. Jak daleko je ještě od zázračného léku?

„Jsme relativně blízko, protože se nám podařilo něco, o čem jsme ani nesnili, a to je dostat látku, která vznikne v laboratoři, a která funguje třeba na myších, k pacientovi. Ne k léčbě, ale klinickému testování. A to může probíhat řadu let. Může to selhat. Problémů, které mohou nastat, je celá řada. To aby si někdo nemyslel, že zítra nebo za rok tady bude lék proti rakovině.“ Lidi mu přesto volají s tím, že je jejich poslední nadějí. „Je to deprimující situace, ale musím je odmítnout.“

„Rakovinná buňka je proměnlivá a s řadou léčeb se naučí žít. My vlastně hledáme cestu, kterou si ta buňka neumí obejít,“ vysvětluje Jiří Neužil v rozhovoru s Martinou Kociánovou. „Nádor je naše vlastní buňka, která se zblázní, zmutuje, a když je oslabený imunitní systém, tak vytvoří nádor. Řečeno filozoficky, je to horší já, které nás může zahubit.“ Jejím jediným smyslem je překotný růst. „Vymkne se kontrole, je chytrá a naučí se žít i s léčbou. Někdy se mi zdá, že je pořád o trochu napřed. I když myslím, že na konci tunelu už nějaké světélko je.“

Jak vzniká lék na rakovinu? Proč pendluje mezi Českem a Austrálií? Jak funguje jeho laboratoř „která nikdy nespí“? Fandí a pomáhají si vědci, nebo nespolupracují a závidí si úspěchy?

Host Miroslav Kubec, prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marie Retková.

Natočeno 2019. Premiéra 23. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h). Repríza 15. 4. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Připravil Petr Veber.

Natočeno 2019.

Lit.: Veber, Petr: Na návštěvě u Františka Vyskočila. In web ČRo D-Dur, 21. leden 2019 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Mikroskopy, počítače, knihy, papíry… Všechno jako na jiném obvyklém vědeckém pracovišti. Ale z jednoho regálu visí zavěšeny housličky. Právě tady, u neurobiologa Františka Vyskočila, jsme na stanici D-dur na návštěvě. A povídání i výběr hudby se hodně točí kolem houslí