O dějinách karikatury a satiry na území Československa od 30. do 50. let minulého století, problematice historického výzkumu v této oblasti a vztahu k dnešku hovoří Petr Šmíd a historik Petr Karlíček, autor knihy Napínavá doba.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 9:45 h) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.
Překladatelka Vlasta Dvořáčková (1924 – 2018) o polském básníku Zbigniewu Herbertovi a jeho českých stopách. Připravil Miloš Doležal.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:20 h.) v cyklu sPOLeCZně a Víkendová příloha stanice Vltava.
Sdružení Surya otevřelo před deseti lety Sluneční školu v himalájském Kargyaku. Tehdy umělo v malé vesnici s 200 obyvateli trochu číst jen deset lidí, děti za vzděláním musely odcházet daleko do internátních škol. Dnes má Sluneční škola své absolventy a podařilo se zastavit vysidlovaní vesnice. O změnách, kterým si prošli obyvatelé Kargyaku, přijde vyprávět autor projektu a zakladatel sdružení Surya Jan Tilinger. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).
Hostem Hovorů dnes je výtvarník, básník, esejista, mystifikátor a filosof Eugen Brikcius. Jeho portrét jste před časem slyšeli v dokumentárním cyklu Rok 1968 mi obrátil život naruby. Dnes ale bude v rozhovoru vyprávět jak o organizováním happeningů v době socialismu, tak o zatčení příslušníky STB za provokativní písničku v době normalizace, až po reflexi současného bagatelizování zrůdností komunistického režimu. Ptal se Vlastimil Ježek.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Lit.: Ježek, Vlastimil: Host: výtvarník, básník, esejista, mystifikátor a filosof Eugen Brikcius. In web ČRo Plus, 14. září 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: O organizování happeningů v době socialismu a zatčení příslušníky StB za provokaci, až po reflexi současného
V pořadu Archiv Plus připomeneme Zdeňka Mlynáře, jednoho z mužů roku 1968. Budeme sledovat jeho proměnu z lehce reformního aparátčíka let šedesátých, přes reformního komunistického politika roku 1968, disidenta, až po politologa, nejprve exilového a nakonec i domácího. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Zdeněk Mlynář. Pragmatický reformista, nebo reformní pragmatik? In web ČRo Plus, 14. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zdeněk Mlynář byl spolužák a přítel Michaila Gorbačova. A také aparátčík, politik, disident, exulant a politolog.
Narodil se v roce 1930 a do roku 1945 používal své rodné příjmení Müller. V šestnácti letech se stal členem Komunistické strany Československa a v první polovině 50. let absolvoval Právnickou fakultu Lomonosovy univerzity v Moskvě.
Zde se seznámil a spřátelil s pozdějším šéfem sovětských komunistů a prezidentem SSSR Michailem Gorbačovem. Po návratu se stal pracovníkem Ústavu státu a práva Československé akademie věd.
V průběhu šedesátých let byl často zván do rozhlasového diskusního pořadu Přemýšlejte s námi. Z několika dochovaných diskusí s Mlynářovou účastí jsme vybrali dvě ukázky z let 1964 (nejstarší dochovaný záznam hlasu Zdeňka Mlynáře v archivu Českého rozhlasu) a 1965. Velmi dobře ilustrují jeho tehdejší aparátnické myšlení i jazyk. (more…)
Host spisovatel a publicista Zdeněk Ležák. Nahlédneme do světa her, počítačů, nových objevů v přírodě a dalších zajímavých věcí světa kolem nás. Pište na adresu: radiojunior@rozhlas.cz. Moderuje Roman Víšek.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h).
Hostem je předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z hnutí ANO nechce zaměstnancům ve zdravotnictví zvýšit mzdy o víc než sedm procent. Zaslouží si zdravotníci desetiprocentní přídavek, jak žádají odboráři? Nemá pravdu ministr Vojtěch, když říká, že zvýšení platů může být i vyšší, ale záleží na řediteli zdravotnického zařízení? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).
Existuje originální, ryze český formát reality show? Jak se žánr vyvíjí, jak probíhá natáčení, na všechno chtějí lidé na obrazovkách vidět? Tomáš Novotný bude o fenoménu reality show debatovat s teoretiky z oboru i s lidmi prakticky zapojenými do příprav. Hudbu vybírá Pavel Zelinka.
Hovoří Kamil Fila, Marek Pros a Jiří Charvát.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Lit.: Novotný, Tomáš: Reality shows. Televizní dno, nebo nový způsob, jak vzdělávat publikum? In web ČRo 3 Vltava, 18. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S filmovým kritikem Kamilem Filou, novinářem Markem Prosem a režisérem Jiřím Charvátem jsme diskutovali o fenoménu, který přitahuje k obrazovkám davy.
Co to vlastně je reality TV a kde má své kořeny? Podle Kamila Fily, českého filmového i televizního recenzenta a kritika, můžeme o formátu reality TV mluvit v momentě, kdy se nám účinkující představuje svým pravým jménem, prozrazuje své záliby a pozorujeme jeho život.
Podle informací, které pro ArtCafé vyhledala Petra Kultová z Rešeršního oddělení Českého rozhlasu, je první výraznou vlaštovkou žánru americká série An American Family. Na obrazovky se dostala v roce 1973 a diváci v ní mohli sledovat osudy úspěšné vlivné rodiny žijící svůj kalifornský, ale pomalu se rozpadající sen. Na seriál se tehdy týdně dívalo více než 10 miliónů lidí, předtáčel se a a svým charakterem připomínal spíše dokument. Zajímavé je, že s formátem přišla americká veřejnoprávní televize PBS. Zlatá éra žánru přichází ale až s nástupem internetu. „Reality shows se daří kromě televizních obrazovek i na online serverech. Touto cestou byli osloveni zejména mladí diváci. V tisku by reality show nefungovala,“ popisuje Marek Pros, novinář, který se coby denní scénárista podílel na 4. řadě Vyvolených.
I když to zní paradoxně, o reálný život se ve formátech reality shows většinou nejedná. Mluví se spíše o jemném scénářování (soft scripting), kde se účastníků nadhazuje děj. „Klíčovou roli hraje i předvýběr účinkujících. Konflikty by asi ani v reálném životě nenastaly, pokud bychom uměle neposkládali obsazení reality shows,“ vysvětluje Fila. Do kategorie reality shows se řadí i talentové soutěže, které u českých diváků vedou.
Čechy nejvíce baví vaření a zpívání. Fungují formáty jako Prostřeno nebo StarDance. Jiří Charvát
„Osobně nejradši natáčím ty formáty reality shows, kde dochází k progresu soutěžících a oni se něco naučí, v něčem se zlepší,“ svěřuje se Jiří Charvát, režisér několika československých reality shows. Pozornost diváků se stále víc přesouvá i k formátům, které sledují lidské zlozvyky, určité sociální skupiny či menšiny. „Poslední dobou můžeme pozorovat úspěch formátů zaměřujících se na tzv. ‚white trash‘ nebo ‚new low‘, tedy nejnižší sociální vrstvy. Třeba Here Comes Honey Boo Boo,“ vyjmenovává Kamil Fila.
Reality shows ale nemusejí podporovat jen to nejhorší v nás, přes atraktivní formáty lze publiku doručit i závažnější informace a zprostředkovat komplikovanější témata. „To zkusila například Česká televize pořadem Zlatá mládež,“ doplňuje Kamil Fila. Zajímavé je podle něj sledovat i formáty, které běží v autoritářských společnostech: „Například v Číně nebo Saudské Arábii se v reality shows mohou bořit tabu, mluví se o emancipaci žen, o rovných právech. V takových zemích mají reality show podvratný potenciál.“ Marek Pros zase zmiňuje připravovanou polskou verzi australské reality show Vraťte se, odkud jste přišli. V té se soutěžící vydávají po trase migrantů a na vlastní kůži zakoušejí nástrahy, které musí uprchlíci podstupovat. Formát už běžel v několika evropských zemích a vzbuzuje vzrušené diskuze.
Poslechněte si celý záznam ArtCafé s hudbou podle výběru Pavla Zelinky a příspěvkem k tématu současné americké reality TV od kolegů z Radia Wave.
Rámcové vzdělávací programy pro informatiku na základních a středních školách jsou zastaralé. Co dělat, aby českému školství v digitální gramotnosti – jak se říká – neujel vlak? Téma pro dnešní Zaostřeno připravila Tereza Chlubná.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h).
Stefan Grabinski. Povídka klasika polské fantastické literatury ze sbírky Temné stíny nad Polskem. Přeložil Libor Martinek a připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h; 24 min) v cyklu sPOLeCZně. Repríza 30. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 12. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Powered by WordPress