Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

„Přístup nacistů v okupovaném Československu se měnil s časem. Podle toho, jak se válka vyvíjela, i podle jmen říšských inspektorů a státních tajemníků,“ říká historik.

V letech 1939 − 1941, tedy na začátku okupace, byl státním tajemníkem Karl Hermann Frank. „Sice už Němci dělali nějaké zásahy, ale pořád tady jistá autorská svoboda byla. Pak už šlo do tuhého.“ Němci respektovali naše klasiky a klidně se mohla „hrát“ díla Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka. Povoleni byli i literární klasici, ale jen 19. století.

„Pokud se některé nakladatelství rozhodlo vydat novou knihu, musel vám nějaký úředník taky schválit dodávku papírů. Když ale obsah rukopisu neodpovídal předem daným požadavkům, materiál nikdy nedorazil,“ popisuje Mohn.

Cenzura divadel

S divadlem to prý měli složitější, protože čeští herci byli hodně kreativní a často neškodné symboly, náznaky nebo i gesta diváci chápali dvojznačně, tedy přesně tak, jak zamýšleli.

„Okupanti si toho ale byli vědomi, a tak režiséry i dramaturgy činili osobně zodpovědné požadavkům svého nového režimu.“ Pokud neposlechli, byli zatčeni a nejeden zaplatil životem.

Film

Samostatnou kapitolou pak byl za protektorátu film. Podle Mohna byl veškerý filmový průmysl plně v rukou Němců. Než se dostal k divákovi, prošel přísnou cenzurou. Dokonce i komedie, které byly zcela neškodné a měly sloužit pouze k pobavení válkou decimovaného obyvatelstva. Měla protektorátní kina a divadla vůbec diváky?

Kdyby to bylo přesně podle přání režimu, tak by Češi a Slováci mohli jen na německé kulturní akce. To se jim ale kvůli bojkotu nepodařilo, maximálně jste nějakého českého diváka mohli potkat na koncertech německých autorů. Do kina se ale chodilo často. Volker Mohn, historik

Propaganda v kinech

Tehdy bylo kino pořád nové médium a lidé jím byli stále fascinováni. „Točily se samozřejmě filmy s propagandistickou tematikou, ale ty logicky moc oblíbené nebyly. Ale i před těmi tzv. neškodnými se povinně promítaly týdeníky, které byly plné nacistické ideologie. Publikum si občas trouflo i nesouhlasit. Mohli ale tak akorát zakašlat.“

V každém sále byl ale nějaký horlivý úředníček, který počet negativních reakcí hlásil „výš“. Podobné záznamy bezpečnostní služby SS pak v archivech našel i historik Volker Mohn. „Našel jsem ale důkazy, že většina českého obyvatelstva propagandu v kinech jasně odmítala,“ dodává historik.

Rozhovory s nejzajímavějšími hosty Mezinárodního festivalu přinese ranní zpravodajská Mozaika, hostem čtvrteční Vizitky bude spisovatel Patrik Ouředník, ve čtvrtek odpoledne se v ArtCafé objeví mimo jiné Drago Jančar a Sofi Oksanen. Setkání s hlavními festivalovými hosty z Izraele moderují vltavští redaktoři a spolupracovníci v souvislosti s nadcházejícím Izraelským týdnem na Vltavě. A na místě proběhne také velký vltavský křest audioknihy Citlivý člověk.

PROGRAM:

čtvrtek 10. 5.
10:00 – 11:00
Hostem dopolední Vizitky bude k zahájení Světa knihy česko-francouzský esejista, básník a překladatel Patrik Ouředník. Šéfredaktor Vltavy Petr Fischer se ho bude mimo jiné ptát, jak se mu píše v jazykovém rozštěpení na francouzštinu a češtinu, jak se liší vztah k psanému slovu ve Francii a v Česku či jak se dívá na kritiky své poslední knihy Antialkorán, za níž Ouředník dostal cenu Magnesia Litera.

15:00 – 15:50
V Literárním sále proběhne setkání s vycházející hvězdou izraelské literatury Asafem Gavronem. Prozaik, překladatel, rockový hudebník a také tvůrce počítačových her se českým čtenářům představil poprvé velkolepým románem Osada na pahorku, který byl nominován na letošní překladovou Literu. Sága o založení a životě ilegální židovské osady na západním břehu Jordánu oslovila čtenáře po celém světě a svému autorovi přinesla prestižní Bernsteinovu cenu. Setkání moderuje Petr Gojda, vysílat se bude jako Vizitka v rámci Izraelského týdne 14. 5.

16:00 – 16:55
V říjnu loňského roku proměňoval Český rozhlas Vltava své vysílací schéma. Jako první premiéru Vltavy v novém kabátě jsme přinesli rozhlasovou adaptaci románu Jáchyma Topola Citlivý člověk. A na výsledek četby s Petrem Čtvrtníčkem jsme právem hrdí. Také proto ve spolupráci s vydavatelstvím Radioservis přinášíme četbu na CD. V Autorském sále proběhne Křest audioknihy Citlivý člověk spojený s debatou o románu. Hostem Petra Fischera při ní budou spisovatel Jáchym Topol a herec Petr Čtvrtníček.

16:05 – 17:30
Do ArtCafé ze stánku Českého rozhlasu přijal pozvání Markéty Kaňkové nejvýznamnější slovinský autor současnosti, prozaik, dramatik a esejista Drago Jančar, který představí svou nejnovější knihu Dnes v noci jsem ji viděl. O knižní novince Záhada Henriho Picka přijde do speciálního vydání pořadu mluvit také francouzský spisovatel David Foenkinos. Triádu hostů uzavře finská autorka Sofi Oksanen, která si přední místo mezi skandinávskými literáty vydobyla už svou románovou prvotinou Stalinovy krávy. V ArtCafé představí mimo jiné svůj nejnovější román Norma.

pátek 11. 5.
17:00 – 17:50
Dalším z čestných izraelských hostů festivalu je držitel letošní Státní ceny za literaturu a také laureát poslední Mezinárodní Man Bookerovy ceny, spisovatel David Grossman. Ve Velkém sále uvede svůj román Přijde kůň do baru, který souběžně s českým vydáním uvádíme také na Vltavě v četbě na pokračování (první díl 11. 5. 18:30).
Setkání moderuje Petr Fischer. Vysíláme v programové řadě Vizitka 15. 5. od 10:00 a v repríze od 19:00.

sobota 12. 5.
17:00 – 17:50
Psychoanalýzu židovskému národu provádí svými texty prozaik, esejista a dramatik A. B. Jehošua, další z velkých izraelských hvězd festivalu. Prominentní představitel tzv. nové vlny izraelské literatury, je u nás známý čtveřicí románů vydaných v nakladatelství Pistorius a Olšanská. Setkání ve Velkém sálu uvádí Ladislav Nagy, vysíláme v rámci Izraelského týdne 17. května.

Procestovala celý svět. Viděla Dillí, Káhiru i Mexico City – a dokázala se z toho všeho nezbláznit. Vezměte si třeba takové Dillí. Mnoho jiných cestovatelů už po jediném dnu v Dillí zešílelo: měli pocit, že jsou obklopeni špínou, chudobou a zoufalstvím. Ne tak Pavla Jazairiová.

„Když jsme poprvé procházeli Dillím, byl to velký šok. Znám lidi, kteří přijeli a odjeli. Neunesli to. Pro Evropana je těžké ocitnout se v tak velkém městě,“ zdůrazňuje. 

Jednou jsem četla, že Bůh dal člověku nohy, aby chodil po zemi. Hodně se mi to celý život vrací…

Sama Pavla Jazairiová byla v Dillí hned několikrát. „Je to město složené z mnoha vesnic. Ze své čtvrti, někdejší vesnice, dodnes mnoho lidí po celý svůj život nevyjde. Mnoho památek je v Dillí živých, protože jsou zavalené ruchem a lidskými životy…“

Ignorace nás rozděluje

Novinářka Pavla Jazairiová poznává různé kultury po celý svůj život. Už od dětství. Byla v Severní Koreji i v New Yorku. „Jednou jsem četla, že Bůh dal člověku nohy, aby chodil po zemi. Hodně se mi to celý život vrací. Člověk musí chodit po zemi, ne jezdit autem!“ zdůrazňuje.

O svých cestách Pavla Jazairiová napsala už 17 knih, naposledy Příběhy z Mexika. „Zjistila jsem, že lidé jsou po celém světě stejní. Mají stejné touhy, chtějí mít ledničku, hračky i telefony. Svět je globalizovaný a unifikovaný. Rozdělují nás jen naše ignorance, předsudky a výchova.“