16. 5. 2018
Hovory Plus – Miloš Doležal (2018)
15. 5. 2018
Otevřené hlavy – Virginia Eubanks (2018)
Připravil Ondřej Trhoň.
Natočeno 2018. Premiéra 10. 5. 2018 (ČRo Rádio Wave).
Pozn.: Otevřené hlavy je podcastová série rozhovorů s předními intelektuály. Její druhou sérii Radio Wave vysílá každý čtvrtek od 15:00. Přihlaste se k odběru podcastu na wave.cz/podcasty.
Lit.: Trhoň, Ondřej: „Stavíme digitální chudobince, algoritmy ničí náš vztah k potřebným,“ říká politoložka Eubanks. In web ČRo Radio Wave, 10. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Místo lidí o sociálních dávkách už na některých místech rozhodují algoritmy. Podle americké politoložky Virginie Eubanks se tak zvyšuje sociální nerovnost. „Krizi bydlení technologie nemůže vyřešit, je to dané hodnotovým problémem,“ říká profesorka z Univerzity v Albany. Bavili jsme se o tom, jak automatizované systémy podporují mýtus o chudobě jako osobním selhání a proč bychom na ně měli dávat pozor všichni. Podle Eubanks totiž brzy budou ovlivňovat celou společnost.
Ve vaší knize Automating Inequality (česky Automatizovaná nerovnost) popisujete tři příklady systémů, které pomocí algoritmů automatizují systém sociálního zabezpečení, a podle vás tak zvyšují společenské nerovnosti. V čem konkrétně je problém?
V roce 2006 proběhl ve státě Indiana pokus automatizovat a privatizovat všechny systémy pro vyhodnocování žádostí o sociální podporu ve státě Indiana – tedy pro programy jako Medicaid, potravinové dávky nebo pomoc v hmotné nouzi. Guvernér podepsal smlouvu za 1.4 miliardy dolarů s konsorciem technologických firem na dodávku systému, který měl zvýšit efektivitu posuzování a zlepšit úspěšnost odhalování podvodníků. Místo toho v prvních třech letech provozu nového systému ztratilo přístup k podpoře na milion lidí. Mohlo za to guvernérovo přesvědčení, že chyba je v osobním vztahu mezi lidmi v nouzi a sociálními pracovníky, kteří jejich žádosti posuzovali – podle něj to svádělo k podvádění.
Politoložka Virginia Eubanks působí na Univerzitě v Albany ve státě New York. Věnuje se vztahu mezi technologiemi a sociálními tématy, její poslední kniha Automating Inequality vyšla na začátku roku 2018. Shrnuje v ní, jaký dopad na chudé a pracující Američany mají velká data a jejich zpracování.
Reflexe: Divadlo! – Nezávislá divadla (2018)
O „nezávislosti“ s Asociací nezávislých divadel Co je nezávislé divadlo? Jak podporovat nezávislé divadelníky? Odpovědi hledáme s Asociací nezávislých divadel. Připravila Eliška Závodná.
Hovoří předseda Asociace Štěpán Kubišta a člen rady Petr Prokop.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.).
Lit.: Závodná, Eliška: O „nezávislosti“ s Asociací nezávislých divadel. In web ČRo 3 Vltava, 15. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co znamená pojem nezávislé divadlo? A jak prosadit a podporovat jedinečnost nezávislých divadelníků, především tvůrců? Odpovědi hledáme společně s Asociací nezávislých divadel, s předsedou Štěpánem Kubištou a členem rady Petrem Prokopem.
„Původně jsme si mysleli, že z toho názvu bude jasně vyplývat, jaké organizace mají do ní jako do jakési formy klubu, když to tak řeknu, přístup. Ale hned vzápětí jsme zjistili, že to musíme dovysvětlit, že nezávislost v názvu asociace neznamená být nezávislý v umělecké tvorbě, ale jde o to, kdo je zřizovatelem té organizace,“ říká předseda asociace Štěpán Kubišta.
„Jde o divadla, která nejsou financována ani zřizována státem nebo nějakou samosprávou. Jsou to nestátní neziskové organizace.“ Štěpán Kubišta
Před dvěma lety tedy vznikla organizace, která se jako otevřená platforma snaží o zlepšení kulturní politiky, o navázání komunikace mezi nezávislými divadelníky – skupinami, tvůrci i produkčními domy – a veřejnou samosprávou. A hlavní impulz pro vytvoření Asociace nezávislých divadel.
On Air – Promotérem v Ostravě (2018)
Připravil Miloš Hroch.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 5. 2018 (ČRo Rádio Wave, 15:10 h) v cyklu Promotérem v Česku.
Lit.: Hroch, Miloš: Promotérem v Ostravě: Party v prázdných domech střídá Chee Chaak fest. „Čím míň zisku, tím líp“. In web ČRo Radio Wave, 15. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do Ostravy proudí v červenci desetitisíce lidí na Colours of Ostrava. Co se tu ale děje po zbytek roku? Poloprázdné město, v němž obyvatele dusí bývalá chemička, je podle Zuzany Šrámkové nezorané území. Zatímco ostatní odcházejí za lepší prací, ona zůstává. Zkouší tu rozproudit nekomerční kulturní provoz – třeba DIY festival Chee Chaak, jehož ambicí je místní nezávislou scénu propojit. Dělat promotérku v Ostravě je skoro jako být postavou v postapokalyptickém románu.
„Ulice ocelového města procházíš, dým sirného svědomí továrních hlubin,“ zpívá synth-popová skupina Stevie Brufen na pět let staré desce. „Máš připravenou pěst a pak udeříš, až přehlušíš ty vzlyky parních turbín.“ Předlohou mohlo být kterékoliv industriální město v Moravskoslezském kraji, song Old Good New Stalingrad je ale nasáklý Ostravou. Obyvatelé třísettisícového města stereotyp nesnáší, občasnému návštěvníkovi se ale bezútěšnost kraje, hornická historie a tovární pachuť okamžitě vtiskne do paměti. Sirné svědomí je totiž znát pokaždé, když se obrátí vítr od bývalé chemičky – vzduch má vysokou koncentraci oxidu siřičitého, uvolňujícího se při čištění ostravských ropných lagun, které zůstávají jednou z největších ekologických zátěží v České republice. (more…)
Reflexe: Film! – Vltava ve stínu Zlaté palmy… (2018)
Vizitka – Tomáš Netopil (2018)
Musel jsem dlouho přemýšlet, jak k tomu přistupovat. Česká filharmonie je orchestr, který jako jediný na světě hrál Mou vlast nesčetněkrát. S různými dirigenty a hudebními názory. Takže je to docela výzva pro dirigenta, který před tento orchestr přichází a snaží se mu dát nějaký nový impuls. Orchestr zná Mou vlast nejlépe a je nositelem této naší zlaté hudby.
Rozhovor jsme natáčeli ještě před zahajovacím koncertem, po úvodní zkoušce s naším prvním orchestrem, u něhož bude Tomáš Netopil od příští sezony působit společně s Jakubem Hrůšou jako hlavní hostující dirigent.
Náš vztah s ČF je sice docela mladý, ale letošní rok byl poměrně intenzivní. Líbí se mi ten příjemný přístup k práci, ta ochota ke spolupráci, hudebnímu rozvoji, to hezké muzicírování. To mě na tom velice baví!
Někdejší šéfdirigent opery Národního divadla a v současnosti hudební ředitel Aalto Theater a filharmonie v Essenu, jednoho z nejlepších německých orchestrů, zve do Essenu ke spolupráci české hudebníky a prosazuje české skladatele i v dramaturgii koncertů filharmonie. Jistý dluh české hudbě splácí i objevnými nahrávkami.
Vítězství v několika renomovaných soutěžích ho vyneslo mezi dirigentskou elitu. Hostuje tak na scénách předních evropských i světových operních domů a festivalů a u proslulých orchestrů – curyšského Tonhalle Orchester, Berlínských filharmoniků, drážďanské Staatskapelle, Londýnského filharmonického orchestru či tokijského NHK Symphony Orchestra.
„Asi je to docela dobré“ míní skromně o svém umění dirigent žádaný po celém světě, který je ale stále doma v rodné Kroměříži, kde se intenzivně podílí na hudebním životě města.
Ve Vizitce jsme mluvili také o jeho cestě k opeře, o pěveckém vkusu, o chuti dirigovat barokní orchestr nebo o chystané Letní hudební akademii v Kroměříži, jejímž je iniciátorem a uměleckým ředitelem.
Host do domu – Bára Basiková (2018)
Mír a láska a kompromis 1/2 (1995)
Amos Oz. Děkovná řeč, kterou v roce 1992 pronesl ve Frankfurtu nad Mohanem izraelský spisovatel Amos Oz poté, kdy mu byla udělena Mírová cena německých nakladatelů a knihkupců. Přeložil Hanuš Karlach, připravil Jiří Hubička. Režie Jan Fuchs.
Účinkuje Václav Mareš.
Natočeno 1995. Repríza 16. – 17. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 2 x 16 min) v cyklu Esej.
Lit.: Turek, Petr: Amos Oz: Mír a láska a kompromis. In web ČRo 3 Vltava, (anotace). – Cit.: Izraelský spisovatel, esejista, publicista a profesor literatury Amos Oz (nar. 1939 v Jeruzalémě jako Amos Klauser) patří dnes k nejčetnějším a nejvíce překládaným izraelským spisovatelům. Když mu v roce 1992 jako uznávanému izraelskému intelektuálovi byla udělena Mírová cena německých nakladatelů a knihkupců, pronesl ve Frankfurtu nad Mohanem děkovnou řeč s názvem Mír a láska a kompromis.
Host Lucie Výborné – Miloš Doležal (2018)
Byl bych schopen unést faráře Toufara? ptá se publicista Miloš Doležal. Moderuje Lucie Výborná. Dramaturg Tomáš Černý.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 5. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Byl bych schopen unést faráře Toufara? ptá se publicista Miloš Doležal. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miloš Doležal je jedním z mála lidí, kteří vládnou slovem. A to mimořádně. Je to spisovatel, publicista, básník a literární redaktor. „Psát o někom druhém? Je to drzost. Já sám hranice drzosti neustále překračuju,“ neskrývá v rozhovoru s Lucií Výbornou muž, který mimo jiné zmapoval příběhy faráře Toufara nebo parašutisty Čurdy.
Celý život ho zajímají lidské příběhy. A to především ty, které nejsou jednoznačné. „Vezměte si Karla Čurdu. Jde o chlapa, který se dobrovolně přihlásil do armády, prošel náročným výcvikem ve Skotsku a jeho nadřízení ho hodnotili velmi dobře. Jak je možné, že právě takovýto člověk v rozhodující chvíli selže?“ uvažuje Miloš Doležal.
„Co vede k tomu, že se lidé v určité chvíli rozhodnou pro dobro, nebo pro zlo? Právě to mě zajímavé, jsou to velmi zajímavé otázky,“ dodává. (more…)
Větrník – Host ve studiu – Helena Třeštíková (2018)
Připravila Dita Vojnarová.
Hovoří režisérka a dokumentaristka Helena Třeštíková.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 14. 5. 2018 (ČRo Olomouc).
Lit.: Vojnarová, Dita: Krize je šance, říká dokumentaristka Helena Třeštíková. In web ČRo Olomouc, 14. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu).- Cit.: I v krizi se člověk musí snažit. Někdy může dokonce vzniknout dokonce něco lepšího, než kdyby ta krize nebyla, říká Helena Třeštíková, když vypráví o nestandardním natáčení s herečkou Lídou Baarovou.
Připravuje film o Miloši Formani, pracuje na něm zhruba rok. „Miloš je člověk, který mě naprosto ovlivnil. Když jsem jako velmi mladá viděla jeho Konkurz, byla jsem šokovaná tím, jak může vypadat film. Věděla jsem, že to chci dělat taky,“ vzpomíná známá česká režisérka. Velkou radost jí udělaly nedávno objevené materiály z natáčení snímků Hoří, má panenko ve Vrchlabí a Amadeus v Kroměříži.
Dokumentarista by podle Heleny Třeštíkové neměl svým filmem ublížit lidem, o kterých točí, rozhodně by je neměl tlačit do kouta. Ona sama nikdy nepoužívá skrytou kameru. Protagonisté by podle jejího názoru vždycky měli dostat film ke schválení.
„Pro mě to platí a snažím se to celý svůj život dodržovat,“ dodává autorka dokumentů Zkáza krásou, Katka, René nebo cyklu Manželské etudy.