Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 5. 2018

Pro a proti – Drony (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:33

Využití bezpilotních letounů se rozmáhá ať už pro komerční nebo rekreační účely. Útočí drony na naše soukromí či bezpečnost? A je potřeba jednotná unijní regulace? Zeptá se Karolína Koubová v Pro a proti.

Hovoří Jakub Karas z Aliance pro bezpilotní letecký průmysl a Petr Mišák, manažer AndruVision.cz.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 5. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Koubová, Karolína – Erhart, Michael:  Uživatelé dronů netuší, že existují zákony, které se na ně vztahují, tvrdí odborník. In web ČRo Plus,  24. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie připravuje regulaci na provoz dronů. Podle českého Úřadu pro civilní letectví by mělo být ještě letos schváleno základní nařízení a během dalších dvou let pak i prováděcí pravidla, podle nichž by byly evidovány drony pro rekreační a sportovní létání.

Podle Jakuba Karase z Aliance pro bezpilotní letecký průmysl by se v kategorii pro rekreační účely museli registrovat všichni uživatelé dronů nad 250 gramů. Na první pohled to může vypadat jako limitující, ale může to přispět ke zlepšení povědomí uživatelů o tom, co s dronem mohou dělat.

„Dnes to funguje tak, že si v e-shopu koupíte dron a jdete s ním létat. Navíc s ním třeba létáte ve městě, což je jedna z nejhorších věcí, kterou můžete udělat – protože pokud se o to nezajímáte sám, tak o tom nic nevíte. A to je třeba změnit,“ zdůrazňuje Karas.

U všech prodávaných dronů by podle připravované legislativy měl být letáček informující o tom, kde se s dronem může létat. „I levný a malý dron může letět kilometry daleko, a pokud je spatřen v ose dráhy přistávání letadla, tak způsobí škody. Spustí se nákladné bezpečnostní procedury, kdy každá minuta stojí stovky tisíc korun. Odklánění letadel a podobně,“ dodává. (more…)

Hovory Plus – Kristýna Ledererová – Kolajová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:10

Svoboda, tolerance a rozum jsou tři principy, které má v základech Náboženská společnost českých unitářů. Její představitelka Kristýna Ledererová – Kolajová bude hostem dnešních Hovorů. Podotýká, že unitáři se hlásí k zodpovědnosti za život tady a teď, a že to bývají lidé hodně tvůrčí, se zájmem o různé inspirace. Dozvíme se také o historii této církve, ke které měl přes svoji manželku Charlotte blízko i prezident Masaryk. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 5. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).

Jay (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:09

Jitka Štichauerová. Je polovina září roku 2012. Itálie. Jezero Como. Jitka Štichauerová se náhodně potkává s hudebníkem, který později zasáhne do jejího života. Jay Eion (Džej Ouwn), podmanivost irské hudby a souvislosti s Českem.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Po premiéře dokumentu následovalo Noční Mikrofórum. Moderuje Dan Moravec. Host: Mikuláš Bryan, první propagátor balfolku v Česku, kapelník ba.fnu a ředitel festival Prague Balfolk Weekend. Osobnosti si zvou osobnosti.

Hovory Plus – Jan Burian (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:05

Hostem Hovorů dnes je ředitel pražského Národního divadla Jan Burian. Kromě své hlavní funkce stihne ještě řídit katedru činoherního divadla DAMU a je ředitelem Mezinárodního festivalu Divadlo Plzeň. Na to, jak to všechno může stihnout jeden člověk, se bude ptát Vlastimil Ježek.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).

Mozaika – Harold a Maude (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:04

Připravila Alena Rokosová.

Hovoří režisér Juraj Deák.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Rokosová, Alena: Duchovní souznění je víc než tělesná přitažlivost, říká Juraj Deák o hře Harold a Maude. In web ČRo 3 Vltava, 25. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Divadelní hru Harold a Maude o lásce k životu a silném poutu dvou naprosto rozdílných lidí nastudovali v pražském Divadle na Vinohradech.

Hra amerického režiséra a scénáristy Colina Higginse nejdřív existovala jako dvacetiminutový filmový scénář. Následně napsal autor román, podle kterého režisér Hal Ashby natočil v roce 1971 dnes už kultovní film. Divadelní inscenace vznikla až o dva roky později a od té doby hrají dojemný a hluboce lidský příběh osmnáctiletého mladíka a osmdesátileté ženy divadla po celém světě.

Jsou zcela rozdílní. Osmnáctiletý Harold chce demonstrativními sebevraždami upoutat pozornost své dominantní matky. Maude je zchudlá šlechtična, které bude brzy 80 let. Je to podivínská dáma, která si s rozkoší užívá každou chvilku svého dobrodružného života. Pro Harolda nemá nic v životě smysl a pak na jednom pohřbu potká Maude.

Svižně napsaný lidský příběh plný černého humoru o jednom podivuhodném a láskyplném vztahu bývá označován jako „hymnus na život“. A režisér Juraj Deák o Higginsově dramatickém textu říká: „Krásné na té hře je to, že mluví o smrti, ale mluví o ní způsobem plným života, přitakává životu, chce, abychom se na život uměli podívat jinak než přes to, co se dá koupit. Naopak se na život dívá jiným prizmatem, tím vyšším, duchovnějším, a to nás všechny vzrušovalo. Doufám, že hra bude i vtipná, protože o smrti se mluví lépe ve vtipech než smrtelně vážně.“ (more…)

Zaostřeno na radiaci (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:01

Množství radiace nad Českem měří pravidelně speciální přístroj připevněný ve vojenském vrtulníku. Přístroj je tak citlivý, že dokáže zjistit i zbytky radiace po havárii v Černobylu před dvaatřiceti lety. Ohrožuje nás ještě? A co by se dělo v případě havárie jaderné elektrárny? Nejen na to odpoví dnešní Zaostřeno.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h).

Radiofórum – Pamlsková vyhláška (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:51

Tzv. pamlsková vyhláška by mohla být od září mírnější. Změny navrhují ministři v demisi školství a zdravotnictví. Nadále ale nebude možné si na školách koupit slazené či energetické nápoje nebo vysloveně nezdravé potraviny. Co myslíte, jak moc má stát zasahovat do jídelníčku školáků? Pomohla nebo nepomohla vyhláška zlepšit stravování dětí ve školách? Co by se podle vás mělo a naopak nemělo ve školních bufetech prodávat? Nebo by měli svačiny připravovat dětem rodiče? Těšíme se i na vaše názory – číslo do studia je 221 552 777. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo Plus, 12:33 h).

Jedna želva za druhou (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:47

Book coverJohn Greeen. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte Eva Josefíková.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, podzim 2018 (1 CD MP3; katalogové č.: AK198; EAN: 8594169481982; celková délka nahrávky 7 hodin 1 minuta).

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování.
Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit…
Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.

John Green (* 1977)

Americký spisovatel a vlogger získal mimo jiné ceny Printz Medal, Printz Honor a Edgar Award, dvakrát byl finalistou Knižní ceny LA Times a jeho knihy se dlouhodobě drží na žebříčku bestsellerů New York Times. V češtině jeho knihy Hledání Aljašky (2013), Hvězdy nám nepřály (2013), Papírová města (2014), Příliš mnoho Kateřin (2015), Jedna želva za druhou (2018) vydalo nakladatelství Yoli. Do knihy Sněží, sněží (Yoli, 2015) přispěl jedním vánočním příběhem a spolu s Davidem Levithanem napsal román Will Grayson, Will Grayson (Yoli, 2016). Dvě z jeho próz se navíc dočkaly také filmového zpracování: Hvězdy nám nepřály (režie: Josh Boon, 2014) a Papírová města (režie: Jake Schreier, 2015).

Eva Josefíková (* 1990)

Po gymnáziu v Uherském Hradišti vystudovala činoherní herectví na pražské DAMU. Poté hostovala v Národním a Stavovském divadle, v letech 2013-2015 byla ve stálém angažmá v Městském divadle Kladno, od roku 2011 je členkou divadelní společnosti Tygr v tísni a v současnosti je k vidění na několika pražských scénách, např. X10 Strašnice, Divadlo v Celetné, Vila Štvanice nebo Švandovo divadlo. Zahrála si ve filmech Piko (2010), Čertova nevěsta (2011), Signál (2012), Probudím se včera (2012), Fair Play (2014), Zádušní oběť (2017), Dívka za zrcadlem (2018 ), výrazně na sebe upozornila v televizním seriálu Kosmo (2017) a objevila se i v mnoha dalších (Semestr, Dáma a Král, Modrý kód). Za roli ve filmu Fair Play režisérky Andrey Sedláčkové byla nominovaná na Českého lva v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

Lit.: Tománková, Alena: Jedna Myšlenka za druhou. In web Naposlech.cz, 8. 11. 2018 (recenze). – Cit.: Jméno Johna Greena rezonuje v posledních letech především mezi čtenáři (nebo spíše čtenářkami) young adult literatury. Jedna želva za druhou je již jeho sedmou knihou, a druhou, která se v českém překladu dočkala audioknižní podoby.

O želvách sice obvykle vypráví Terry Pratchett, v tomto případě se ale musíme spokojit s šestnáctiletou Azou, kterou trápí Myšlenky. To je v tomto věku běžné, můžete namítat. Aza má ale něco zvláštního: obsedantně kompulzivní poruchu. Její Myšlenky jsou natolik vtíravé, že se jim nemůže bránit. Nezřídka ji odstavují od běžného společenského života, a tak je její jedinou záchranou kamarádka Daisy.

Společně se po hlavě vrhají do pátrání po zmizelém miliardáři, k čemuž neváhají využít ani přátelství s jeho synem. Ale je to pouhé přátelství, nebo něco víc? Aza si neumí poradit ani sama se sebou, tak co by ještě dělala s klukem? Klukem a jeho bakteriemi, které se ji jistě pokusí zabít, jakmile se políbí? Klukem s básněmi ještě spletitějšími, než jsou její vlastní Myšlenky? Klukem, který možná ani nechce, aby byl jeho otec nalezen?

Mladá vypravěčka si žádá mladý hlas. OneHotBook pro tuto roli velmi vhodně vybralo Evu Josefíkovou, kterou do nedávna mohli znát spíše návštěvníci divadel a filmoví a seriáloví nadšenci, než ti audioknižní. Jedna želva za druhou je v současnosti jednou ze čtyř načtených knih, na nichž se interpretačně podílela.

Aza působí místy odevzdaně, jindy ironicky, potom zase nesměle a náhle – náhle přijdou Myšlenky. A právě v tuto chvíli nastupuje herecký um Evy Josefíkové. Pokud jste si až doteď neuvědomili, jak závažné či nepříjemné Aziny Myšlenky jsou, vypravěčka vám dá jasně najevo, že teď – právě teď – se odehrává něco důležitého, doslova středobod Azina života. A nelze jinak. Ani bez Myšlenek, ani bez Evy Josefíkové.

Vím, že chci další audioknihy načtené touto herečkou, zároveň ale tuším, že už vždycky uslyším kousek Azy, dívky, která hledá samu sebe stejně jako poslední panenku v řadě matrjošek, stejně jako poslední želvu, která podpírá svět.

Audioknihu doprovázejí zajímavé a neopakující se většinou klavírní melodie, které jsou někdy jednoduché, jindy spletité, někdy veselé, jindy dramatické, stejně jako příběh, který se kolem nich odehrává. Díky své rozmanitosti a vhodné délce rozhodně nenudí a tvoří tak spolu se svižným textem plným výjevů ze života amerických teenagerů (a samozřejmě Myšlenek) příjemný audioknižní koktejl.

Při poslechu je dobré mít alespoň základní přehled o mluvě a zkratkovém vyjadřování mládeže, stejně jako o prostředí Star Wars. Hvězdné války totiž tvoří hlavní náplň hovorů Daisy, takže pokud nevíte, kdo je Rey nebo Chewbacca, začněte se vzděláváním někde jinde (wikipedické heslo nebo stroj času postačí).

Jestliže znáte jiná díla Johna Greena, asi tušíte, že happy end není na pořadu dne. Ani v tomto případě autor nenabízí ono: „A žili šťastně až na věky.“ Kniha rozhodně není vyčerpávající sondou do vědomí člověka s obsedantně kompulzivní poruchou, může ale nabídnout nový úhel pohledu na některé problémy mládeže. Toto audioknižní zpracování zároveň přináší tolik Evy Josefíkové, že možná i vy sami začnete mít obavu z Myšlenek. LOL.

Interview Plus – Michal Postránecký (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:38

Michal Postránecký, vedoucí laboratoře Centrum budoucnosti, je dnešním hostem Interview Plus. Chytré město neboli smart city je pojem, který v českém kontextu získal díky nedomyšlenému marketingu některých politiků spíše sarkastický nádech. To ale nic nemění na tom, že vývoj opravdu směřuje k budování měst protkaných informačními technologiemi. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT začíná pracovat virtuální chytré město, na kterém by odborníci měli zkoumat, jak by takové město mohlo fungovat a co vše se od něj dá očekávat. Jak daleko je od virtuální reality k té klasické? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

 

Speciál Plus – Singapurská schůzka (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:37

Za promarněnou příležitost a smutný okamžik v historii označil americký prezident Donald Trump v dopise severokorejskému vůdci Kim Čong unovi odvolanou singapurskou schůzku. Spojené státy se prý nemohou bavit se zemí, která projevuje takovou míru zloby a nepřátelství. Jaké dopady bude mít zrušení setkání, které mělo vstoupit do historie? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo Plus, 10:10 – 10:34 h).

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael:  Američany překvapilo, že se KLDR nechce vzdát jaderných zbraní, tvrdí komentátor. In web ČRo Plus, 25. květen 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po

Za promarněnou příležitost a smutný okamžik v historii označil americký prezident Donald Trump zrušení summitu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, který se měl konat 12. června v Singapuru.

KLDR na Trumpův dopis reagovala prohlášením, že je vždy připravena se Spojenými státy jednat. Severokorejská státní agentura KCNA zveřejnila prohlášení prvního náměstka ministra zahraničních věcí, který vyjádřil politování i připravenost pokračovat v jednání.

„Celkový tón tohoto prohlášení byl velmi mírný,“ přibližuje český velvyslanec v KLDR Milan Hupcej. Široká veřejnost podle něj o zrušení summitu neví, zároveň ale zdůrazňuje, že podrobnosti o jeho přípravách nebyly nikdy oficiálně oznámeny.

Mírná reakce KLDR se podle zahraničněpolitického komentátora Milana Slezáka dala očekávat. „Severokorejci jsou po mém soudu trošku zaskočeni. A mají velký zájem na tom, aby se ten summit konal, stejně jako Donald Trump,“ soudí.

Nechtěli přilévat do ohně, zejména po nedávném prohlášení náměstkyně ministra zahraničí, která de facto označila amerického prezidenta za ignoranta a hlupáka. Milan Slezák

Dotčený, nebo překvapený?

Spojené státy se podle jejich prezidenta nemohou bavit se zemí, která projevuje takovou míru zloby a nepřátelství. Severokorejci prý také na přípravách schůzky dostatečně nespolupracovali.

„Když z někoho cítíte otevřené nepřátelství a jste ostřílený obchodník jako Trump, tak si kladete otázku, jestli ta schůzka bude produktivní, protože váš partner nemá tendenci se dohodnout,“ zamýšlí se Slezák.

Trump se rovněž mohl cítit dotčen severokorejskou rétorikou. Nejpodstatnější je ale podle Slezáka to, že Američané věřili v dohodu na úplné a nezvratné denuklearizace KLDR. „Pravděpodobně pro ně bylo velké překvapení, že Severokorejci se vůbec svých jaderných zbraní vzdát nechtějí,“ zdůrazňuje.

Jet na summit jen kvůli setkání samotnému, to by nebylo dobré. Potvrdilo by to, že Donald Trump je zejména v zahraničněpolitických otázkách stále nováček. amerikanista Jakub Lepš (TOP 09)

Zrušení schůzky je podle Slezáka nemilým překvapením pro Čínu, která si stejně jako Rusko nepřeje, aby KLDR zůstala jaderným státem. „Zároveň ale nechtěla, aby se jednalo bez ní. To byl důvod, proč se v Číně dvakrát objevil Kim Čong-un,“ připomíná Slezák.

Hosté speciálu:
Milan Hupcej, velvyslanec ČR v KLDR
Milan Slezák, analytik Českého rozhlasu
Jakub Lepš, TOP 09, amerikanista z University of New York in Prague
David Jakš, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu
Vlastislav Bříza, odborník na jaderné zbraně z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK

Tajemný arzenál

KLDR údajně zničila svou jadernou střelnici, podle odborníka na jaderné zbraně Vlastislava Břízy to ale neznamená začátek odzbrojování. „Kim Čong-un de facto uzavřel vývoj svého jaderného arzenálu a deklaroval tím, že je jadernou velmocí,“ upozorňuje.

Nikdo ale zároveň neví, jestli je KLDR schopna jaderné zbraně použít. „Nevíme, v jaké fázi miniaturizace severokorejský režim skončil. Zda je možné je instalovat na raketu a dopravit na cíl,“ vysvětluje.

„Severokorejský režim je podezřívavý jako Sovětský svaz v 50. letech. Kim Čong-un nechce odkrývat svůj arzenál, nevíme, kolik má zbraní. A to je jeho politika. To ho činí nenapadnutelným,“ uzavírá Bříza.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress