Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Zdena Kolečková, výtvarná umělkyně. Moderuje Renata Klusáková.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Zdena Kolečková, výtvarná umělkyně. Moderuje Renata Klusáková.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).
Prof. František Štěpánek se snaží otevřít novou éru přírodních antibiotik, na které nevzniká rezistence. Vyvíjí miniaturní chemické roboty, kteří by dopravovali účinné látky přesně na to místo v těle pacienta, kde to bude potřeba. Tu látku získal z česneku a jeho objev by mohl představovat naději pro dobu, kdy známá antibiotika už nebudou účinkovat. Profesor Štěpánek vystudoval chemické inženýrství v Praze a vedl výzkumný tým na Imperial College v Londýně. Jako první Čech získal v roce 2007 grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši v přepočtu 48 milionů korun. Díky evropské podpoře se přesunul na VŠCHT a založil tam Laboratoř chemické robotiky. Na naději, kterou představují jeho výzkumy se bude ptát Martina Kociánová.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: Kuchyňová, Zdenka: Od pracích prášků se dostal k vývoji nanorobotů, kteří bojují s rakovinou, nebo k práci na přírodních antibiotikách. Profesor František Štěpánek. In web ČRo 2 Praha, 19. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Františku Štěpánkovi někdy říkají česnekový vědec. K potlačení bakterií totiž používá látku alicin, která je v běžném česneku.
Říkají mu někdy česnekový vědec. Profesor František Štěpánek totiž pracuje na přírodních antibiotikách, na které nevzniká rezistence. Taky ale vyvíjí miniaturní chemické roboty, kteří by dopravovali účinné látky na přesné místo v těle pacienta.
Jako první Čech získal v roce 2007 grant Evropské výzkumné rady ve výši 16 milionů eur. Díky němu se přesunul na Vysokou školu chemicko-technologickou a založil Laboratoř chemické robotiky. Jde o revoluční způsob léčby rakoviny.
Jako granule s pracím práškem
„Roboti by měli být jako miniaturní továrny, které vytvoří chemickou látku a aplikují ji tam, kde je potřeba. Je to jako kulička, která má v sobě uzavřené další kuličky, z nichž vznikne chemická látka. Je třeba mít technologii, jak kuličky vytvořit, jak opatřit jejich povrch, aby se shromáždili v nádoru, a najít postup k jejich spuštění,“ vysvětluje polopatě profesor František Štěpánek.
Původně se zabýval vývojem pracích prášků a řešil, jak dát do granulky účinné látky, které se vzájemně nesnáší. „Jak jednotlivé složky zapouzdřit a oddělit, aby se rozpouštěly v určité posloupnosti. Na konferencích jsem se setkal s lidmi z medicíny. Potřebovali transportovat do krevního řečiště účinné látky, ale bez vedlejších účinků. Tak jsem se dostal k této problematice.“
Nanoroboti by mohli změnit medicínu
Nanoroboti by mohli změnit medicínu. Jak ale najdou třeba nádor? „Jako směřovací molekula se použije protilátka, která se váže na nádorové buňky. Když se robot srazí s jinou buňkou, jde dál. Když najde správnou, přilepí se na ni. To lze zjistit magnetickou rezonancí. Pak se spustí lokální chemická reakce, která vede k zahubení buněk.“
František Štěpánek se stará o pětičlennou rodinu a 14x se zúčastnil triatlonu. Říká, že velký vliv na člověka mají učitelé, přirozený talent a shoda náhod. „A taky to, zda se vám první experimenty podaří tak, že máte chuť v nich pokračovat“.
Roboty testují na nádorech „vypěstovaných“ v laboratoři. Mají prý stejné vlastnosti jako nádory v lidském těle. „Výsledky jsou perfektní. Další fáze je testování na myších. Sleduje se rychlost, s jakou se chemičtí roboti rozprostřou. Je třeba, aby nebloudili,“ popisuje problematiku.
Jak omezit rezistenci antibiotik
Františku Štěpánkovi někdy říkají „česnekový vědec“. K potlačení bakterií totiž používá látku alicin, která je v běžném česneku. Vzniká při poškození jeho buněk. Působí jen několik hodin, a to je žádoucí, protože se bakterie nestačí na látku adaptovat.
Problém byl v tom, jak alicin dostat do místa nákazy včas. „Dosud nebyla technologie, jak léčivo přenést.“ Díky podpoře nadace Neuron teď na problému pracuje i Štěpánkův žák a nyní kolega Ondřej Kašpar. Už existuje prototyp ve formě zásypu na špatně se hojící rány.
Kde všude má jeho objev ještě uplatnění? Mohli by nanoroboti změnit medicínu? Více uslyšíte v archivu.
Jan Patočka. Pokus o rozbor klíčových tezí. Stať českého filozofa o podstatě díla „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“. Připravil Vratislav Färber. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Jaroslav Someš.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 12 min) v cyklu Esej.
Moderuje Marie Retková. Host: Pavel Nový, herec. Osobnosti si zvou osobnosti. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Slavnostní galavečer u příležitosti vyhlášení výsledků ankety. Přímý přenos z královéhradeckého Kongresového centra Aldis.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 20:30 h).
91. díl cyklu Historie českého zločinu. Představoval se jako vědec a vynálezce a neměl ani střední školu. Dlouho mu to vycházelo, protože Vítězslav Válek byl dobrý herec, dokázal si najít vždycky ty správné kontakty a neváhal zamířit i do nejvyšších pater tehdejší politiky. Byla 50. léta, a tak bylo všechno možné. Ani kriminalisté, kteří měli vyřešit případ notorického podvodníka, nemají snadnou situaci? Připravili Bronislava Janečková a Emil Hruška. Zvuk Petr Šplíchal. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Otakar Brousek II., Martin Písařík, Aleš Procházka, Ladislav Frej, Svatopluk Schuller, Kamil Halbich, Jaromír Meduna, Jitka Jirsová.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 27 min.) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 26. 8. 2018 (ČRo Plus, 14:07 h.); 5. 5. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 17. 4. 2022 (ČRo Plus, 22:33 h.) pod názvem Vynálezce; 3. 4. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Slavní hochštapleři a Dokument Plus.
Lit.: rota – Hruška, Emil – Janečková, Bronislava: Vynález. Případ popeláře, který na falešné vynálezy dostal od státu statisíce. In web ČRo 2 Praha, 5. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vynález. Představoval se jako vědec a vynálezce, ale neměl ani střední školu. Dlouho mu to vycházelo. Byla 50. léta, a tak bylo všechno možné. Ani kriminalisté, kteří měli vyřešit případ notorického podvodníka, neměli snadnou situaci.
Představoval se jako vědec a vynálezce, ale neměl ani střední školu. Dokázal si ale vždycky najít ty správné kontakty. Neváhal zamířit ani do nejvyšších pater tehdejší politiky.
Zajímal se o technologické problémy, četl technickou literaturu a články o vědeckotechnických problémech a vyhledával osoby s bohatými technickými znalostmi. Od nich pak čerpal názory a myšlenky, které následně vydával za své. (…)
Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Deratizace. Host: René Svitavský, deratizátor.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Zlata Adamovská je jednou z osobností, které se propracovali do finále dvaadvacátého ročníku ankety Českého rozhlasu Šarmantní osobnost. O jejím šarmu není pochyb. V Hostu do domu bude ale samozřejmě řeč i o její herecké práci nejen v televizi, ale také na divadle, kde v současné době mimo jiné exceluje ve hře Misery podle slavného románu Stephena Kinga. Se Zlatou Adamovskou si bude povídat a vás zve k poslechu Jiří Holoubek. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Moderuje Kristýna Franková. František Tichý, vítěz ceny Magnésia Litera za knihu pro děti.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 18. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h).
Seznámíme vás s mladým mužem, který si splnil svůj sen. Dokázal, že rčení o zlatých českých ručičkách je stále platné a navíc ještě získal titul Živnostník roku 2017 Moravskoslezského kraje. Tím mužem je Jan Křivonožka, vystudovaný fyzik z Fulnecka.
Powered by WordPress