Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 3. 2018

Osobnost Plus – Tomáš Hanák (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:31

Tomáš Hanák, herec. Je známý z divadla Sklep a z filmů například Věry Chytilové, v Osobnosti Plus zavzpomínal, jak se mu pod její režií hrálo a proč si jí váží stále víc a víc. Také vysvětlí, proč se rád toulá a proč je na svých toulkách nejraději o samotě a třeba i proč cestou za babičkou na jihočeský venkov skončil u výslechu státní bezpečnosti. Přizná, že se při rekonstrukci hospody naučil svářet a že i při sváření se můžou stát věci, které mu vyrazí dech. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h). Repríza 18. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:07 h); 8. 5. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h.); 2. 5. 2020 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Jsem idealista, tým Miloše Zemana jsem v Berouně nahlásil policii, říká Tomáš Hanák. In web ČRo Plus, 17. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Na jevišti i ve filmu jsem to vždycky já. Určitě nepatřím do herecké první třídy ,“ říká s úsměvnou sebeironií Tomáš Hanák.

„V Česku mně chybí osobnost a mezi politiky ji nenacházím, nebo není dostatečně silná. Jsem v tomhle ohledu idealista. Ale mám s tím bohužel osobní zkušenost,“ říká host Osobnosti Plus a moderátorky Barbory Tachecí, herec Tomáš Hanák.

„Všichni, kteří důvěřují našemu prezidentovi, ať mně odpustí. Při první přímé prezidentské volbě mně lidé z týmu Miloše Zemana napsali textovou zprávu a nabídli mně místo v táboře sympatizantů při závěrečném televizním duelu obou kandidátů. V esemesce, kterou jsem nahlásil na policii v Berouně, mně psali, že chápou, že by to pro mě mohlo být kompromitující. Ale že mně nabízejí refundaci zcela dle mých představ.

Nebudu přehánět, ale v tu chvíli se mně třásla ruka. Protože představa, že nejvyšším reprezentantem země, ve které žiji, a tváří, která bude viset ve všech školách všem dětem na očích, je člověk, který si neváhá kupovat své sympatizanty, je strašné. Obzvlášť pro člověka, který si odnáší ideály z minula a musel je dlouhou dobu v sobě potlačovat,“ popisuje skandální zkušenost s lidmi okolo Miloše Zemana herec.

Divadelní a filmový herec Tomáš Hanák se narodil 27. března 1957 v Kremnici. S rodiči jako dítě strávil dva roky na Kubě, kde jeho otec působil jako zástupce PZO při realizaci strojírenských zakázek. Po maturitě na Gymnáziu Budějovická a neúspěšném pokusu o přijetí na DAMU začal studovat VŠE, obor zahraniční obchod. Ze školy byl, neoficiálně pro rozšiřování protisocialistických textů, vyloučen. Během života vystřídal celou řadu zaměstnání. Od roku 1977 působí v divadle Sklep jako herec i autor. Hrál v mnoha českých filmech, reklamě a pořadech zejména České televize. V roce 2005 hrál i v hollywoodském filmu Kletba bratří Grimmů. V poslední době vystupuje v pořadu Na stojáka, české stand-up comedy. Je ženatý a má tři děti.

Bedlivěji hlídám prezidenta

„Od té doby se odvíjí můj vztah k prezidentovi České republiky. Bedlivěji ho sleduji a musím ještě dodat jednu věc. Pokud v Základní škole Plynárenská v Teplicích dojde k tomu, k čem došlo, a já se nedočkám, že by prezident okamžitě přerušil jakékoli jednání a jel rychle uklidnit všechny pedagogy i děti, je to nepřípustné. S takovýmhle člověkem na nejvyšší funkci, s takovou tváří země se smířit nemohu,“ naráží Tomáš Hanák na kauzu rasistických a xenofobních komentářů pod fotografií třídy složené převážně z romských, vietnamských a arabských dětí. Kauza vyvolala na sociálních sítích i mezi lidmi vlnu odporu, vedení státu se k případu nijak zásadně nevyjádřilo.

Nelpím na životě

Barbora Tachecí je zvědavá také na osobní život herce, který byl vyhlášen v několika anketách za nejkrásnějšího českého muže. A prostor pro zajímavá témata je v jeho případě velký. Tomáš Hanák se rád potuluje nejen českou krajinou, ale i zahraničím. Nezáleží mu přitom, jestli je to krajina industriální nebo přírodní ráj. Naposledy byl jen se stanem na jihu Spojených států.

„Jsem staromilec a romantik.“
Tomáš Hanák

Má přitom rád samotu, svobodu, dobrodružství a nemá o sebe strach. „Jsem stejně jako v mládí člověkem, který když se ocitne na křižovatce, sám se chce rozhodnout, kterým směrem se dá. Člověkem, který má dostatek času a může být dostatečně nezodpovědný. Přehnaně nelpím na životě. Nebojím se třeba letět letadlem. Je asi pravděpodobnost promile, že by spadlo. Ale zase si říkám, kdo z vás to má. A současně vím, že raději než v LDNce bych svou životní pouť skončil na nějakém všedním místě.

Sám občas díky svým potulkám žasnu, jaká míra svobody a volnosti je v dnešní době ještě možná, třeba po Vietnamu ve starém vraku, který jsem si tam nahodile sehnal. Rodině nabízím, aby jezdila se mnou, ale můj způsob potulek se jim zdá zřejmě trošku nešťastný. Večer není jasné, jestli se najde důstojné místo na nocleh nebo střecha nad hlavou,“ říká dobrodruh.

Sachem (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:12

Henryk Sienkiewicz. Povídka polského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu. Překlad Helena Teigová. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka.

 Lit.: Fleyberková, Klára:   Henryk Sienkiewicz: Sachem. In web ČRo 3 Vltava, 17. březen 2018 (článek). – Cit.: Slavný polský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 se celým jménem jmenoval Henryk Adam Aleksander Pius Sienkiewicz. Pocházel totiž ze středního šlechtického stavu. Jeho rodiče byli zámožný statkář Józef Sienkiewicz (1813-1896) a Stefania roz. Cieciszowska Sienkiewicz (1820-1873). Budoucí spisovatel proto prožil dětství mezi vesničany, což se pak odrazilo v námětech jeho textů i v jeho sociálních názorech.

V šedesátých letech 19. století musel jeho otec statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do Varšavy, kde Sienkiewicz také studoval. Byla to doba nástupu kritické generace pozitivistů, ke kterým se ihned přidal a začal psát divadelní recenze i literárně historické studie. První beletristické pokusy na sebe nenechaly dlouho čekat a poměrně záhy přebily publicistickou práci. Že se to nestalo náhodou, dokazuje také krátká povídka Sachem. V knize Starý sluha a jiné povídky ji už roku 1975 vydal Odeon.

 

Osm generací pod rozkvetlými strunami (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:10

Před sto padesáti pěti lety vznikla Umělecká beseda, náš nejstarší, ale dodnes živý umělecký spolek. Připravil Rudolf Matys.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:30 – 11:00 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.

Pozn.: Několik pasáží vybraných z Pátečního večera „V umění volnost“ (8.3.2013).

Paměť v kameni (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:09

O slavných bitvách u Kolína, Slavkova nebo u Hradce Králové, a také o pohřebištích a „druhém životě“ válečných pomníků, hovoří Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR. Připravila a uvádí Milena M. Marešová.  Hudební doprovod píseň „Byla vojna, byla“ z alba „Byla vojna u Slavkova“ /1982, 1995/ pořízeného souborem Hradišťan.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:50 – 10:30 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 20. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:50 – 10:20 h) v cyklu Víkendová příloha.

Prodral se člověk všedního života na scénu (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:00

Oldřich Stefan ve světle českých meziválečných dějin umění. Pořad věnovaný architektovi, teoretiku a historikovi umění připravil Tomáš Murár.

Ukázky čte Jaroslav Plesl.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:05 – 9:50 h) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.

{Vitka} (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:39

Připravila Iveta Novotná. Reportáž o nové inscenaci Divadla Husa na provázku.

Hovoří režisérka Anna Petrželková a dramaturgyně Lucie Němečková.

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 17. 3. 2018 v rámci cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Novotná, Iveta: Člověk nespoutaný a nekonvenční, který se ničeho nebojí. Tak představuje Vítězslavu Kaprálovou nejnovější inscenace Divadla Husa na provázku. In web ČRo Brno, 16. březen 2018 (článek). – Cit.: Výjimečný osud talentované Brňačky ožívá na prknech Divadla Husa na provázku. Autorkou nové divadelní hry je Kateřina Tučková, která Vítězslavu Kaprálovou popisuje jako nezdolnou ženu oddanou svému dílu. Režie se ujala Anna Petrželková.

„Naše inscenace je o Vítězslavě Kaprálové – brněnské dirigentce, skladatelce, první ženě, která výrazně uspěla v tomto většinou mužském oboru. Její skladby inscenoval orchestr BBC, a to i přesto, že jí bylo pouhých dvacet pět let. Takto brzo byl její život přerván smrtí.“

Popisuje životní příběh Vítězslavy Kaprálové režisérka Anna Petrželková. Na osobnost této skladatelky je možné nahlížet z mnoha perspektiv – jako na umělkyni, dívku, která je semletá velkými historickými událostmi nebo na člověka, který je v poměrně mladém věku udolán smrtelnou nemocí.

Autorka Kateřina Tučková popisuje Vítězslavu Kaprálovou z pohledu toho, jak tato mladá skladatelka přistupovala ke své tvorbě: „Ono se ukazuje, že to určující v jejím životě byla tvorba a naprostá nutnost a oddanost k tvoření. To se mi zdálo obdivuhodné a to jsem taky v rámci té hry akcentovala.“ (more…)

On Air – Starci na netu (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:32

Připravila Hana Řičicová.

Hovoří manažer pro internetovou bezpečnost Martin Kožíšek.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 3. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Řičicová, Hana:  E-mailové spamy, hoaxy a nepravdy nejčastěji šíří senioři nad 65 let, ukázal výzkum Starci na netu. In web ČRo Radio Wave, 14. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Online je dnes skoro každý, ať už je mu dvacet, třicet, nebo šedesát. Senioři jsou nicméně vedle dětí tou nejohroženější skupinou. Na internetu se mnohdy nechovají bezpečně a jsou to v drtivé většině případů právě lidé nad 60 let, kteří šíří spamy, hoaxy a dezinformace. Ukázal to výzkum Starci na netu a jeden z jeho iniciátorů ho přišel představit v dopoledním rozhovoru.

„Vzhledem k tomu, že vím, jak se na síti chová většina mých známých v tomhle věku, mě výsledky moc nepřekvapily,“ hodnotí Starce na netu manažer pro internetovou bezpečnost Martin Kožíšek. Výzkum se zabýval rozdíly mezi starci technologickými, tedy skupinou lidí kolem pětatřiceti let, kteří vyrůstali bez internetu, a skupinou, která se na síť dostala náhodou nebo až v pokročilejším věku. „Zjistili jsme, že rozdíl je propastný; třicátníci hoaxy skoro nešíří, senioři nad pětašedesát let naopak ve velkém a obvykle všem svým e-mailovým kontaktům.“

Nebezpečím internetu ale senioři podle Kožíška nejsou. „Chovají se tak možná proto, že vyrůstali v době, kdy v novinách psali většinou pravdu, a proto informace neumějí správně vyhodnocovat a vnímat je kriticky,“ říká Kožíšek a dodává, že na relevanci nepravdivých zpráv přidává i to, kdo je rozesílá. „Obvykle tyto e-maily dostávají od kamarádů a mají pocit, že jim věřit mohou.“

Hoaxy a dezinformace vnímáme nejčastěji v období voleb, a když už to není politika, týkají se nějakého konkrétního tématu. „Naposledy jsme řešili třeba vysokou cenu másla, dost často se v hoaxech objevovalo, že ji má na svědomí George Soros.“ Jak tedy nejen seniory navést na správnou cestu? „Důležité je pracovat s informací, že ne všechno je pravda, sdělovat co nejméně osobních údajů a být kritický ke svým zdrojům,“ uzavírá Kožíšek.

Hrozí šiřitelům nepravd nějaký zásadní postih? Přišli skutečně Češi o část moře v Chorvatsku? Poslechněte si celý rozhovor.

Česká mládež v roce 1968 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:16

V pořadu Archiv Plus si připomeneme aktivity české mládeže v roce 1968. Tedy hlavně mohutné mítinky s – jak se tehdy říkalo – představiteli veřejného a politického života. Řada známých osobností na nich odpovídala na dotazy mladých lidí ohledně politiky, kultury, ekonomiky i – tehdy dvacetileté – komunistické minulosti. Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 17. 3. 2018 (ČRo Plus, 3:33 h.); 25. 8. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Archiv Plus: Česká mládež v roce 1968. In web ČRo Plus, 16. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rok 1968 a česká mládež, to jsou hlavně mohutné akce (nazývané tehdy mítinky), na kterých hovořili, a hlavně odpovídali na dotazy přítomných, politici, novináři, ekonomové a další.

Nepříjemné otázky a příjemné i méně příjemné odpovědi, tak by se dala charakterizovat atmosféra na masových mítincích mládeže s „představiteli veřejného a politického života“ v roce 1968.

Rok 1968 a česká mládež, to jsou hlavně mohutné akce (nazývané tehdy mítinky), na kterých hovořili, a hlavně odpovídali na dotazy přítomných, politici, novináři, ekonomové, spisovatelé, studentští vůdci a další klíčoví aktéři pražského jara.

V rozhlasovém archivu jsou zachyceny tyto akce dvě: 20. března na pražském Výstavišti (tj. těsně před odstoupením Antonína Novotného z funkce prezidenta republiky) a 13. listopadu na Žofíně, tedy již v depresivním pookupačním období.

V obou případech jde o několikahodinovou nahrávku, ale zatímco první mítink byl v nastupujícím obrodném procesu vysílán v rozhlase celý (a dokonce týž den a pouze s nevelkou časovou prodlevou danou vysílacím schématem), ten druhý – jehož nahrávka je podstatně technicky horší – již odvysílán nebyl.

Nepovinné akce s temnými tóny

Tyto akce, na rozdíl od dvacetiletí předchozího i následujícího, nejenže nebyly povinné, ale řada zájemců se na ně vůbec nedostala. První mítink měl atmosféru místy až přehnaně optimistickou, ale zazněly zde i temnější tóny.

Reformní komunista Josef Smrkovský, v té době ještě ministr vodního a lesního hospodářství, ale krátce nato už předseda Národního shromáždění, zde mluvil několikrát. Vybrali jsme úvod jeho projevu, kde varuje před policejními provokatéry a velmi pozoruhodnou pasáž, kde zastrašuje přítomnou mládež v souvislosti s tím, že se v Manifestu pražské mládeženeobjevila původně navržená věta, velmi servilní vůči Sovětskému svazu. Smrkovský zde předvedl mistrovskou ukázku demagogie a nepatrně pozměněnou formulaci se mu podařilo do manifestu prosadit.

Z tohoto mítinku jsme vybrali ještě ukázky z vystoupení (staro)nové vycházející hvězdy politického nebe Gustáva Husáka, studentských vůdců Luboše Holečka a Zdeňka Zbořila a básníka Jaromíra Hořce, který mluvil o represích vůči mládeži v druhé polovině šedesátých let.

Z listopadového setkání jsme vybrali ukázky z vystoupení profesionálního mládežníka Zbyňka Vokrouhlického, studentského vůdce Miroslava Prokeše a krátkou (leč velmi trefnou) analýzu obrodného procesu, jejímž autorem byl novinář Jiří Hochman. U obou akcí jsme z časových důvodů museli pominout vystoupení řady dalších výrazných osobností.

Ukázky z obou mítinků doplňují ještě úryvky z komentáře o mládeži v zahraničí a z pořadu o mládežnickém slangu – obojí natočené rovněž v roce 1968.

Interview Plus – Josef Ťapťuch (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:12

Herečka Audrey Hepburnová na sobě měla model od Givenchyho ve svém nejslavnějším filmu. Jackie Kennedyová si vzala šaty od Givenchyho na pohřeb svého muže Johna Fitzgeralda Kennedyho. Givenchyho nosila Madonna nebo Julianne Mooreová. Média se v nekrolozích tento týden předháněla v superlativech, když psala o významu Huberta de Givenchyho, který zemřel ve věku 91 let. Co právě z něj učinilo takovou osobnost světové módy a designu? Naším hostem je odborník na módní tvorbu Josef Ťapťuch z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

 

Hovory Plus – Kateřina Bečková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:08

Do Hovorů dnes přišla předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Je kurátorkou historických fotografií Muzea hlavního města Prahy a také slavného Langweilova modelu. Kromě toho se ale věnuje tématům zmizelé Prahy a proměn pražské zástavby v 19. a 20. století. K mikrofonu ji pozval Vlastimil Ježek.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress