Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem Hovorů bude Barbora Goffin Vlasová, která zastupuje Charitu České republiky v Kambodži. Vláda tamního království ocenila tuto humanitární organizaci jedním z nejvyšších státních vyznamenání. Osmdesát pět procent farmářů v zemi dodnes nemá přístup ke zdravotní péči. Dozvíme se, co Barboru Goffin Vlasovou v Kambodži stále ještě šokuje, ale i to, v čem vidí nejlepší obranu před vyhořením. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 1. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).

Jindřich Bíč. Geniální režisér a herec, který moc přemýšlel. A takoví lidé se čas od času dostanou i do blázince. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Tomáš Pavelka a Bohdana Pavlíková.

Připravil Český rozhlas v roce 2017 (5 x 5 min.). Premiéra 8.-12. 1. 2018 v cyklu Příběhy slavných č. 132 (ČRo 2 Praha).

Lit.: Bíč, Jindřich – Luptáková, Věra: V 28 letech si sáhl na život, do Bohnic se dostal o 20 let později. Příběhy slavných: Miroslav Macháček. In web ČRo 12. 1. 2018 (anotace). – Cit.: Byl to geniální režisér a herec, který jen moc přemýšlel? Nebo šílenec, který si nevěděl rady sám se sebou? Účinkují Tomáš Pavelka a Bohdana Pavlíková.

V 1968 se stal zasloužilým umělcem, přitom ho předtím i potom z divadla vyhodili. V 70. letech se dostal do blázince. Ale jako správný umělec taky svá, původně jen terapeutická cvičení z léčebny v Bohnicích vydal knižně. Nazval je Zápisky z blázince. Tam se dočtete, že už ve dvou letech stál na jevišti Hálkova divadla. Zahrál si černouška ve Strakonickém dudákovi.

Uznávaným režisérem se stal v roce 1950. Pak ho ale ze dne na den na politické schůzi obvinili ze špionáže a na Silvestra 1951 už do divadla nesměl vkročit. Pokusil se o sebevraždu. Ze dna ho vytáhl režisér Ivan Glanc, když mu dal angažmá v Českých Budějovicích. Do Prahy se Macháček vrátil za pár let.

Od roku 1960 byl dokonce režisérem činohry Národního divadla. V roce 1975 musel na „povinnou dovolenou do Bohnic“. Na 119 dní a jen proto, že v Národním přednesl kritický referát na adresu méně schopných kolegů. Když se z léčení vrátil, nesměl na děkovačku, zabavili mu pas a hlídala ho StB.

Zhruba ve stejné době mu taky našli zhoubný nádor močového měchýře. Léčil se a taky točil filmy. S novým rokem 1989 ho v Národním poslali do důchodu. Jenže jeho potíže vlastně provázely celý život.

Po porodu vážil prý neuvěřitelných 5 kg. Když na rodinu dopadla hospodářská krize, jako osmiletý sbíral staré železo nebo nosil reklamní panely. Ve 12 se ze silného a zdravého kluka stal neduživý a podvyživený chlapeček, u kterého panovačný otec vypěstoval obrovskou nechuť k jídlu.

Nakonec byl už skoro průsvitný, taky prochuravěl skoro celý školní rok. I když školu nesnášel, otec ho přihlásil na reálné gymnázium. Pubertální Macháček to vyřešil po svém: chodil za školu. Následovala trojka z mravů a pak vyhazov ze školy.

Měšťanku pak zvládal „levou zadní“. Konečně se mohl věnovat leteckému modelářství a partě, se kterou trávil většinu volna. Další vášní bylo divadlo, které ochotnicky hrála celá rodina. V 15 letech se začal učit na zámečníka a pak se na celých osm let dostal do továrny Aero, kde se vedle aut vyráběla i milovaná letadla.

„Macháček, to byla syntéza všeho. On byl divadlem posedlej. Úplnej šílenec. Někteří se ho až báli. Byl děsně přísnej, neodpustil vůbec nic. Měl v sobě běsy.“ /Luba Skořepová/

Od dělníků se prý naučil nezatemňovat problémy a jít vždy věcem na kloub. Kamarádi si ho ale pořád dobírali kvůli jeho sexuální nezkušenosti. V 16 mu zaplatili noc s lehkou holkou. Za ten večer se prý sám před sebou styděl ještě dalších 10 let. V Zápiscích o tom píše: „Něco ve mně bylo poraněno, další kontakt se ženou jsem měl až po mnoha letech.“ Pak ale střídal jednu za druhou…

Svoji budoucí manželku Věru Štiborovou potkal na konzervatoři, kam se přihlásil ve 22 coby mechanik Letiště Kbely. Angažmá ale po škole dostali každý jinde, a tak pořád pendlovali na trase Pardubice-Rakovník. V listopadu 1949 se jim narodila dcera Kateřina. Svatba byla až po porodu, 27letý Macháček se totiž děsil odpovědnosti.   

Když bylo Kateřině pět a její maminka vážně onemocněla, Macháček obě opustil. Odešel za výtvarnicí Ester Krumbachovou. I tu po 10 letech vyměnil. Za 18letou Janu Orlovou. Dalších 17 let žil s ještě mladší herečkou Janou Břežkovou. Když mu Jiřina Jirásková dala košem, urazil se a nepromluvil s ní 40 let.

Žil i s Jaroslavou Šiktancovou a na konci života okouzlil mladičkou Vilmu Cibulkovou. Tu jejich vztah zničil natolik, že se musela léčit z alkoholismu. Podle partnerky měnil Macháček i životní styl. S jednou pil a kouřil, s druhou jedl pouze zdravě.

S dcerou Kateřinou se ke konci života pohádal, jen kvůli tomu, že mu zapomněla upéct jeho oblíbený koláč. Kvůli malichernosti se tak ani nerozloučili. Zemřel 17. února 1991.

Host: Jakub Koštěl, sportovec. V nedělním Klubu Rádia Junior vám dokážeme, že s frisbee si můžete nejenom házet, ale dělat i nejrůznější triky. O freestyle frisbee přijde do studia povídat mistr Evropy Jakub Koštěl. Moderuje Petr Ševčík.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Před šedesáti lety, 7. ledna 1958, zemřel v Londýně Hubert Ripka. Ministr několika vlád, významná osobnost českého poúnorového exilu – a také člověk, s jehož jménem jsou spojeny události února roku 1948. Zajímavé archivní nahrávky s hlasem Huberta Ripky vybral a v pořadu Archiv Plus představí David Hertl.

Natočeno 2017 (?). Premiéra 12. 1. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus. Repríza 14. 1. 2018 (ČRo Plus, 16:34 h.); 24. 7. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.).

O tradici a současnosti pálení na Moravě. Připravila Markéta Ševčíková.

Natočeno 2017 (?). Premiéra 14. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 – 10:00 h). Repríza 19. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 – 10:00 h).

Dokument, ve kterém se vrátíme o pětadvacet let zpátky. Rozdělení československé měny před 25 lety. Konec měny přišel dřív, než se čekalo. Měnu musely začátkem roku 1993 nahradit okolkované peníze. Na měnové odluce pracoval zástupce viceguvernéra Státní banky Pavel Kysilka. Připravil Pavel Hlavatý.

Ukázky čte Otakar Brousek II.

Natočeno 2017 (?). Premiéra 13. 1. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 31. 12. 2020 (ČRo Plus, 22:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Dělení československé měny proběhlo před 25 lety neskutečně lehce. In web ČRo Plus, 13. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Rozdělení československé měny následovalo těsně po rozdělení Československé republiky. A zatímco dělení společného státu byl proces velmi obtížný a složitý, vznik samostatných měn nástupnických států působil až neskutečně lehce.

Oddělení měny či měnová reforma jsou přitom procesy velmi složité a v našich novodobých dějinách jich proběhlo hned několik.

Měnová odluka ministra financí Aloise Rašína z počátků samostatného Československa, která nás odstřihla od inflačního vývoje v okolních zemích, konkrétně v našem případě od rakouských inflačních bankovek. Tento krok je mezi odborníky velmi ceněn a výrazně pomohl nastartovat ekonomiku nově vzniklého státu.

Po skončení 2. světové války proběhl přechod na novou poválečnou měnu organizovaný ministrem financí exilové vlády Ladislavem Feierabendem, tedy pouze do doby, než jako agrárník musel exilovou vládu opustit pro nesouhlas s prokomunistickou a prosovětskou politikou prezidenta Edvarda Beneše. Také tento proces proběhl poměrně hladce.

Státně organizovaná krádež peněz

Negativním příkladem je pak měnová reforma z června 1953, utajovaná až do konce vládnoucí stranou natolik, že tehdejší prezident Antonín Zápotocký ujišťoval občany, že reforma nebude, ještě v řádu hodin před jejím spouštěním.

Důsledkem masívní státně organizované krádeže peněz občanů byla vlna stávek a nepokojů po celé zemi a plzeňské povstání, kdy demonstranti ovládli budovy radnice a soudu.

Pro úplnost zmiňme i nejistotu pookupační doby v letech 1968-69, kdy fámy o pádu měny, měnové reformě apod. kolovaly jako reakce na okupaci země, nejistou politickou i hospodářskou situaci, na postupně odbourávanou svobodu sdělovacích prostředků i na měnovou reformu z roku 1953, která tehdy byla ještě v živé paměti.

Měnová odluka z počátku roku 1993 se naštěstí svým úspěšným a rychlým provedením nejvíce blížila odluce Rašínově. V pořadu zazní ukázky z odborné i historické literatury i vzpomínky Pavla Kysilky, v době odluky člena bankovní rady a viceguvernéra Státní banky československé, který byl za zavedení české koruny i měnovou odluku od Slovenska odpovědný.