Ivona Březinová. Kapitola z knihy Panenka z ebenového dřeva. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Petra Hanžlíková.
Připravil Český rozhlas v roce 2000. Premiéra 20. 5. 2000 v pořadu Domino.
26. 7. 2017
Pusa pro sněhuláka (2000)
Ivona Březinová. Kapitola z knihy Věra, Nika a sedm babiček (1996). Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Petra Hanžlíková.
Připravil Český rozhlas v roce 2000 (6 min.). Premiéra 6. 5. 2000. Repríza 28. 2. 2008 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha).
Pozn.: Čtení o dvou kamarádkách – spolužačkách, které si svérázně poradily s neúplností svých rodin. Věra a Veronika jsou nejlepší kamarádky, které chodí do stejné třídy i na kroužek gymnastiky. Chtěly by být spolu i doma jako opravdové sestry. A jelikož Věra nemá maminku, a Nika zase tatínka, rozhodnou se dát své rodiče dohromady. Vyjde jim jejich plán? A jak se s celou situací vyrovnají samy holky? Bylo by přece bezva mít úplnou rodinu a sedm babiček k tomu!
Velikonoce (2000)
Ivona Březinová. Kapitola z knihy Panenka z ebenového dřeva (1997). Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Petra Hanžlíková.
Připravil Český rozhlas v roce 2000 (6 min.). Premiéra 22. 4. 2000.
Sólová jízda (2000)
Ivona Březinová. Původní rozhlasová povídka. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Petra Hanžlíková.
Připravil Český rozhlas v roce 2000 (5 min.). Premiéra 11. 3. 2000.
Pozn.: Povídka je také známa pod názvem Řidičák.
Poručík Burda (2017)
Ferdinand von Saar. Tragický příběh o síle sebeklamu. Překlad Ludmila Ženatá. Pro rozhlas připravil Jan Sulovský. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Lukáš Král.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra 28. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Kráva (2000)
Ivona Březinová. Kapitola z knihy Praprázdniny (1999). Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Petra Hanžlíková.
Připravil Český rozhlas v roce 2000 (6 min.). Premiéra 5. 2. 2000. Repríza 31. 1. 2006 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha).
Pozn.: Knížka líčí prázdninové příhody sedmi archeologů, kteří se spolu se svými dětmi rozhodnou strávit léto ve vědeckém experimentu a po několik dní žít jako pralidé v době kamenné. Třináctileté Gábině a patnáctiletému Lukymu nejdřív připadá, že takové prázdniny budou k nepřečkání, ale nakonec se ukáže, že praprázdniny jsou prostě ty nejbáječnější prázdniny na světě.
25. 7. 2017
Městečko na dlani (1984)
Jan Drda. Připravil a uvádí Ivan Kruis. Režie Olga Valentová.
Účinkuje Svatopluk Beneš.
Natočeno 1984. Repríza 27. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Slovo o filmu – „Druhá strana naděje“ etc. (2017)
O kvalitách a kontextech nejnovějšího filmu Akiho Kaurismäkiho, který získal na letošním Berlinale Stříbrného medvěda za nejlepší režii, rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.
Natočeno 2017. Premiéra 26. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Telefonotéka – Vladimír Just (2014)
Setkání s teatrologem, literárním a divadelním kritikem. Moderuje Petr Gojda.
Natočeno 2014. Premiéra 21. 7. 2014. Repríza 26. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).
Lit.: Gojda, Petr: Vladimír Just a jeho Faust jako stav zadlužení. In web ČRo 3 Vltava, 24. červenec 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Faust jako stav zadlužení. Tak se jmenuje nová kniha od prof. Vladimíra Justa. Je a není to kniha nová – shrnuje totiž letitý teatrologův zájem o faustovskou tematiku, faustovské podoby a inspirace. Mluvit budeme o Faustovi, hrát budeme faustovský repertoár.
Jednou se dozvídáme, jak často a v jakých podobách se na českých jevištích Faust, Mefisto a Markéta objevují dnes (a odtud citát, který jsme si půjčili), podruhé, jak se inscenoval Goethův opus magnum v době Jana Nerudy, potřetí podnikáme exkurz do gnostické a postgnostické intepretace dramatu a nakonec čteme také o českých inspiracích od Josefa Váchala, přes Jiřího Suchého až po Josefa Šafaříka. A tak vskutku platí teze z podtitulu knihy „desetkrát o Faustovi, pokaždé jinak“.
„Až se na jazyk dere klišé, že doba začíná zase (po kolikáté už) smrdět sírou“
Vladimír Just je profesor na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, divadelní kritik, teoretik a historik, mediální komentátor, intelektuál.
„Faust, tento povýtce novověký evropský mýtus, tkvící svými kořeny hluboko ve středověku až starověku, nepatří pouze divadlu a literatuře, hudbě či filmu, nepatří ani jen filosofii, historii, teologii, atroposofii, antropologii, psychologii, magii, hermetismu či jiné esoterice, mystice nebo folkloristice. Faust je jako mýtus fenomén mezioborový.“
Pokud s námi podepíšete pomyslný kontrakt a trochu své časovosti strávíte s naším vysíláním, pak se dozvíte právě o různých podobách tohoto podpisu a jejich důsledcích. Na našem faustovsko-mefistofelském letu pod pláštěm mýtu se zabýváme různým čtením J. W. Goetha na jevištích od tzv. diskofausta z 80. let, přes inscenaci Otomara Krejči z konce 90. let až po jednu loutkářskou variaci z loňského roku. Zároveň ale rozebíráme samotný příběh Fausta a jeho interpretace – o Faustovi jako cestě k poznání, k našemu nitru.
Volby v červnu 1992 (2017)
Sedmnáctého července uplyne 25 let od přijetí Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky. Fakticky to znamenalo, že česko-slovenská federace spěje po dlouhých a neúspěšných státoprávních jednáních k rozdělení. Připravila Veronika Kindlová.
Natočeno 2017. Premiéra 14. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:10 h) v cyklu Archiv Plus. Repríza 31. 7. 2026 v cyklu Návraty časem a Devadesátkové léto na Plusu! (ČRo Plus, 21:10 h.).
Lit.: Kindlová, Veronika: Svrchovanost Slovenska jako katalyzátor rozdělení státu. In web ČRo Plus, 14. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po Sametové revoluci se zdálo, že následující měsíce a roky věnuje Československo většinu energie transformaci centrálně řízeného hospodářství. Jenže sotva utichlo cinkání klíčů, ozvaly se ze Slovenska hlasy, že Slováci považují za zásadní ještě jedno téma: česko-slovenské vztahy.
Začaly dva roky vleklých a pro veřejnost leckdy nesrozumitelných jednání a sporů nejprve kvůli názvu společného státu, pak kompetencím jednotlivých zemí a nakonec kvůli státoprávnímu uspořádání. Novou dynamiku do česko-slovenského příběhu vnesly volby v červnu 1992.
(more…)