Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

O hrozbách a přínosech robotizace a digitalizace pracovního trhu v ČR hovořili ekonom Miroslav Lorenc a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Čihák, Ondřej: Průmyslovou revoluci přežijeme jen souhrou vlády, univerzit a podniků, tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. In web ČRo Plus, 10. 7. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Až 53 % pracovních míst v Česku by mohlo zaniknout kvůli digitalizaci pracovního trhu. Varuje před tím šéf poradců premiéra Vladimír Špidla. Je automatizace a digitalizace příležitostí, nebo hrozbou? Dokáží politici, byznys i akademická sféra reagovat na změny na trhu práce?

„Digitalizace a automatizace jsou určitě příležitostí. Jsou odrazem vývoje ekonomiky, a to směrem, který vede k vyššímu blahobytu,“ uvedl v pořadu Pro a proti vedoucí Centra digitální transformace Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Lorenc.

Podle něj je přesun pracovních sil přirozeným jevem. „Jako se přesouvala dříve pracovní síla ze zemědělství, lesnictví a rybářství do sektoru sekundárního nebo terciárního, tak teď dochází k posunu ještě dále.“  (more…)

Ohlédnutí za periodami jeho uměleckého života. Připravil Petr Veber.

Hovoří Jiří Bělohlávek.

Natočeno v roce 2016. Repríza 10. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 21:37 – 22:00 h).

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží.

Natočeno 2017. Premiéra 10. – 14. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Obsah:

1. Modely a modeláři – Auta osobní, nákladní či závodní, autodráhy, automobilové modelářství. Holky a kluci, chtěli byste vyhrát dron? Tak poslouchejte tento týden Kluby Rádia Junior, ve kterých si budeme povídat o modelech a modelářství. Ale nebojte se, i holky si přijdou na své. V pondělí se dozvíme všechno o automobilových modelech, autodráhách a rádiem řízených autech. Samozřejmě přijde i skřítek Hajaja a přinese pohádku Jak ta ochechule Šulcka pěkně zamíchala. V Klubu vás přivítá Magdalena Šorelová a její host modelář Alan Tretera.

2. Modely a modeláři – Letadla dopravní, válečná či sportovní, letecké modelářství.Víte, holky a kluci, že si letadlo, kterým jste letěli na dovolenou k moři, můžete sami sestavit? A že můžete vyhrát dron? Stačí, když si v úterý poslechnete povídání s modelářem Alanem Treterou. A to není všechno, dozvíme se, že naše zem je letecká velmoc, za kterou bojovala spousta pilotů za 1. a 2. světové války. Ve tři čtvrtě na osm přijde nebo přiletí? : skřítek Hajaja s pohádkou na dobrou noc Račte rozumět. Už teď se na vás těší Magdalena Šorelová.

3. Modely a modeláři – Modely z papíru. Každá holka a každý kluk by prý měli umět složit pořádnou vlaštovku, která bude létat. Že to neumíte? Nevadí, stačí, když budete poslouchat ve středu Klub Rádia Junior, kde vás to letecký historik Václav Šorel naučí. Ještě se dozvíme, jak se píšou komiksy a naučíme se namalovat svoji vlastní vystřihovánku. A nezapomeňte – pokračuje soutěž o dron. Kdo ho získá, uslyšíte v pátek. Také se můžete těšit na pohádku skřítka Hajaji Jak si šel platejs Piťha přece jenom nakonec lehnout domů. Tak ve středu v 19.00 na vás bude čekat Magdalena Šorelová.

4. Modely a modeláři – Lodě a bitevníky. Chtěli byste si o prázdninách postavit loď, která by sama jezdila v bazénu nebo rybníku? Tak poslouchejte čtvrteční Klub Rádia Junior, který bude věnovaný lodím a lodnímu modelářství. Kromě toho se dozvíte, jaké významné lodě bojovaly za druhé světové války a co všechno se ukrývá v největší lodi světa. Magdalena Šorelová se těší nejenom na svého hosta modeláře Alana Treteru, ale i na skřítka Hajaju, který přinese pohádku Jak se to sardince Libušce zčistajasna povedlo.

5. Modely a modeláři – Drony, vrtulníky a kvadrokoptéry. Dron můžete dneska nejenom vyhrát, holky a kluci, ale dozvíte se o něm i spoustu zajímavostí. Například jak vypadal ten první, k čemu drony slouží, jak se řídí a budeme na nich někdy i létat? Stejně jako drony jsou zajímavé i vrtulníky a kvadrokoptéry – i o nich bude vám i Magdaleně Šorelové povídat modelář Alan Tretera. Ve tři čtvrtě na osm oba ve studiu vystřídá skřítek Hajaja s pohádkou Aurelia Aurita, aneb jak na tom Krejzy nakonec vydělala.

Připravil Ivan Motýl.

Účinkuje Eva Lenártová a Ivan Motýl.
Hovoří archivář Antonín Barcuch, kunsthistorik Martin Strakoš, romský raper Max Trezor a další.

Připravila Ostrava v roce 2017. Premiéra 10. – 14. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h) v cyklu Rakouský rok.

Lit.: Obsah: 1.Vídeňský rychlík u řeky Odry. Přívozští Němci, Židé, Poláci a Češi. – 2. Camillo Sitte. Vídeňák, který dal Přívozu tvář. – 3. Na radnici i v knihkupectví. Všední den v Přívoze před 1. světovou válkou. – 4. Kořaleční mor v přívozské Vídni. Hotely, kavárny, výčepy, nálevny a nevěstince. – 5. Mizející stopy Vídně, Přívoz v letech 1945 až 2017.

Tento týden to bylo 80 let od zmizení Amelie Earhartové. Její smrt dodnes nepřestává fascinovat. Americká televize History Channel zveřejnila fotografii, která může příběh o jejím konci přepsat. Připravila Markéta Bidrmanová.

Komentuje Stanislav Motl.

Natočeno 2017. Premiéra 7. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:20 h.; 7 min.). K poslechu zde.

Lit.: Bidrmanová, Markéta: Skončila Amelia Earhartová v japonském zajetí? Na fotce chybí vojáci, upozorňuje publicista Motl. In web ČRo Plus, 7. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Uplynulo 80 let od zmizení americké letkyně Amelia Earhartové. Ta v roce 1928 jako první žena přeletěla Atlantik. O necelých deset let později záhadně zmizela nad Tichým oceánem.

Zmizení Amelie Earhartové je předmětem mnoha diskusí a teorií. Jedna z nich například tvrdí, že údajné zmizení bylo pouhou záminkou pro prozkoumání japonských vojenských základen. Podle jiné letkyně několik týdnů přežívala na neobydleném atolu Nokumamoro, kde byla v roce 1940 objevena lidská kostra.

Americká televizní stanice History Channel nyní zveřejnila fotografii, která prý dokazuje, že Earhartová byla unesena. Pilotka je na ní totiž údajně zachycena společně se svým navigátorem Fredem Noonanem v přístavu na Marshallových ostrovech, které tehdy patřily Japonsku. Byť jsou postavy na fotografii vidět skutečně jen matně, podle dokumentu odpovídají jejich účesy nebo poměry různých částí těla.  (more…)

Radek Brož. První film natočil „za vlastní“, doma v kuchyni. Režie Bela Schenková.

Účinkují Petr Stach, Marie Štípková a Tomáš Pavelka.

Natočeno 2017. Premiéra (?) 10.-14. 7. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 108 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min).

Lit.: Brož, Radek – Luptáková, Věra: První film natočil „za vlastní“, doma v kuchyni. In web ČRo 14. 7. 2017 (anotace) . – Cit.: Všichni Fričové byli tak trochu cvoci. Pradědeček Josef Václav revolucionář, který vedl studenty na barikády v roce 1848. Pak strýc Alberto, který do Prahy přivezl prvního indiána. Další Frič založil hvězdárnu v Ondřejově a otec Martina byl vynálezce, který spolupracoval třeba s Františkem Křižíkem. Taky létal, proto si malý Martin tak přál být pilotem. Někdy v sedmi letech se ale zamiloval do filmu. V plzeňském kině Peklo viděl svůj první (dětem nepřístupný) snímek Matčino srdce.

Rodina vlastenců, intelektuálů a dobrodruhů ho od dětství učila hlavně nelhat. Nikdy. Těžko říct, jestli to byla dobrá rada pro nadcházející 20. století plné válek a dramatických událostí. Otec chtěl pro syna solidní vzdělání, přihlásil ho na soukromou obchodní školu, ze které brzy utekl na uměleckou průmyslovku.  

U filmu začínal jako malíř plakátů, herec, scénárista. Svůj první snímek s režijním dohledem Emana Fialy, točil doma v kuchyni. Jmenoval se Proč se nesměješ a stál 30 000 korun. Složila se na něj celá rodina a taky zastavili rodinné šperky. O pár let později dostal Frič od Karla Lamače životní šanci natočit svůj první snímek Páter Vojtěch. Lamač tam hrál hlavní roli, nemohl tak stát i za kamerou. Frič tam ale jako první použil umělý déšť a blesky, na tu dobu nezvyklé efekty a triky. A mělo to úspěch. Rázem se o Fričovi začalo mluvit jako o mladém, nadějném filmaři. Sám o svém prvním snímku později sebekriticky říkal, že natočil kýč kýčů.  

Při natáčení se Frič seznámil i s budoucí paní Fričovou, herečkou a scénáristkou Suzanne Marwille, Češkou s německým příjmením Martou Schöllerovou. Byla o sedm let starší, dvakrát rozvedená. Taky už měla dvě dětmi, které Frič přijal za vlastní. Manželství jim vydrželo celých 30 let. Přestálo i sázku tří prvorepublikových superstar o to, která ho první svede.  

Suzanne nejdřív hrála v každém z Fričových filmů, ale jen do doby, než přišel film mluvený. To jí totiž před kamerou moc nešlo. Jako milující manžel ale pro Martu uplatnění našel. Postavil rodinnou vilu v Hodkovičkách a z herečky se stala paní domu. Marta ale nebyla pouhou ženou v domácnosti, ale byla součástí Fričovy práce.  

To kvůli natáčení snímku Voskovce Wericha Hej rup! Od soudu totiž dostal pětiměsíční trest (s dvouletou podmínkou), protože mohl za smrt jednoho herce. Ve scéně, kdy má parní válec, který žehlí kalhoty, projet zahradní restaurací s hosty, se na poslední chvíli změnil komparz. Muže, který netušil, že má utíkat, spadla část kulis a parní válec ho pak i přejel.  

Přišel protektorát a levicový intelektuál musel na jeden český film točit dva německé. Buď to, nebo nic. Bránil se, ale nakonec už za války natočil asi to nejlepší, co československá kinematografii kdy vyprodukovala. Za německé filmy ho ale po okupaci dvakrát nechválili. Těžkou dobu Frič řešil alkoholem, a to natolik, že se nejedno natáčení muselo zrušit.  

Po válce se hledali noví hrdinové, vhodní pro budovatelskou dobu. Hledal se i Frič. Diváci ale vůbec nepřijali jeho Čapkovy povídky a pak i parodii na sladké předválečné příběhy Pytlákovu schovanku. Nikdo ale první muzikál doopravdy nepochopil. Vstoupil do KSČ a taky se hlásil ke znárodnění kinematografie. V 50. letech přišlo drama Zocelení, ve kterém dějiny tak nějak přizpůsobil době. Povedly se mu až pohádky Císařův pekař – Pekařův císař, ale i tady najdete budovatelská hesla.  

Martin Frič natočil dohromady přes 80 celovečerních filmů, v nejlepší době to bylo klidně i pět ročně. Bavilo ho to celých 40 let. Když netočil, měl pocit prázdna. Zajímavý byl i jeho vztah k penězům. Co vydělal, taky rychle utratil, půjčil nebo rozdal. Vše ale bral s humorem a taky s klidem. Koncem 60. let přišlo uvolnění a tak i Frič pookřál, chystal se točit hned několik filmů, plánoval i celoživotní dílo Lidice. To už ale nestihl. Zemřel pár dní po zlomovém 21. srpnu 1968.

Po stopách poválečného odsunu Němců z Brna. Připravila Eva Schulzová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Hovoří Michal Konečný (1, 4), Jaroslav Ostrčilík (2, 5), Kateřina Tučková (3).

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 10. – 14. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.).

Obsah: 1. U Německého domu / Deutsches Haus s historikem Michalem Konečným. – 2.  Na Mendlově náměstí / Gregor-Mendel-Platz s organizátorem Pouti smíření Jaroslavem Ostrčilíkem. – 3. Na Hvězdové / Sterngasse se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou. – 4.  U Schrattenbachova paláce/Palais Schrattenbach s historikem Michalem Konečným. – 5. V Pohořelicích / Pohrlitz s organizátorem Pouti smíření Jaroslavem Ostrčilíkem.

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží.  Jistě to všichni znáte – listujete novou knížkou, těšíte se na příběhy plné fantazie a napětí, snažíte se krotit písmenka ? ale napadlo vás, kde taková knížka začíná? Nejen na začátku příběhu, ale taky v papírnách, v počítači spisovatele a pak i v naší fantazii. Na všechna tato místa nás zavede nedělní Klub Rádia Junior od začátku do konce, abychom zjistili, jak vzniká knížka. Listovat spolu s vámi bude i Romana Růžičková. A nezapomeneme ani na pohádku od Hajaji, tentokrát Jak to Krejzy a velryba Pejpina zkrátka musely o pár dní odložit.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Archiv Plus připomene, že před dvaceti lety – mezi pátým a šestnáctým červencem 1997 – postihly Českou republiku nejtragičtější záplavy dvacátého století. Pod vodou byla třetina státu, o život přišlo na padesát lidí a škody byly vyčísleny na 63 miliard korun. Do atmosféry července 1997 vás s pomocí rozhlasového archivu vrátí Pavel Hlavatý.

Ze záznamu hovoří ministr Josef Zieleniec, reportérka Marie Hovadíková a další.

Natočeno 2017. Premiéra 7. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus. Repríza 9. 7. 2017 (ČRo Plus, 16:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Archiv Plus: Voda jako nepřítel. Povodně 1997 v rozhlasovém vysílání. In web ČRo Plus, 7. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Červenec 1997. Před dvaceti lety Moravu, Slezsko a východní Čechy postihly ničivé povodně, které zasáhly také Polsko, Rakousko a Slovensko. Informace o stavu vody přinášela všechna média, včetně Českého rozhlasu.

V České republice tehdy vládne menšinová vláda Václava Klause, která po krátkém období určitého váhání složitou situaci relativně zvládá. Ve vybraných ukázkách zazní komentované přehledy událostí a škod z jednotlivých dnů tragédie, tak jak povodně zasahovaly stále větší díl našeho území.

Zaznamenána je i druhá povodňová vlna, rozličná opatření vlády i místních orgánů, různé negativní jevy i vlna solidarity s postiženými.  (more…)