Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 4. 2016

A léta běží… Spolana Neratovice (1980)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:44

O životě a o chemii vyprávějí pracovníci koncernového podniku Spolana Neratovice.  Připravila Anděla Dvořáková. Dramaturgie Houšková. Režie Veronika Matějová.

Hovoří ing. Miroslav Horák, Josef Šenkýř, Tibor Kamenčík, ing. Vilém Vávra. Uvádí Vladimír Bernášek.

Natočeno 1980. Premiéra 29. 5. 1980 (Praha – RPD, 8:00 – 8:30 h.).

Kultura On Air – Šumperák (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:35

Připravila Ivana Veselková.

Natočeno 2016. Premiéra 12. 4. 2016 (ČRo Radio Wave, 15:20 h.; 19 min.).

Lit.: Veselková, Ivana: V šumperáku musíte pořád chodit do schodů. Vyšla kniha mapující socialistický fenomén. In web ČRo Radio Wave, duben 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Patrně to není nejlepší návrh rodinného domu z období socialismu, rozhodně je ale nejznámější. Pojmenován byl jako rodinný dům typu V, ovšem říkalo se mu šumperk, šumperák nebo familiárně šumperáček. Odhaduje se, že šumperáků stojí v Česku a na Slovensku víc než čtyři a půl tisíce. Tak zní část textu na přebalu knihy nazvané prostě a jednoduše Šumperák, která fotograficky mapuje tento fenomén a zároveň objasňuje historii jeho vzniku.

Tři sta fotografií, které ukazují šumperáky ve všemožných podobách, vytvořil fotograf Tomáš Pospěch. „Během práce na knize jsem mluvil s celou řadou lidí, kteří si šumperák před desítkami let sami postavili. Obvykle jsou samozřejmě právem na svůj dům hrdí, ale některé věci jim dnes v domě už nevyhovují. Například staří lidé si stěžují, že je pro ně ze zdravotních důvodů nepohodlné, že obytná část domu je až v prvním patře. Musí proto neustále chodit do schodů,“ vysvětluje Tomáš Pospěch, jaká negativa tohoto svého času masově oblíbeného domu dnes jeho obyvatelé pociťují.

A proč se dům hlavně na přelomu 60. a 70. let těšil takové oblibě? „Lidé, se kterými jsem mluvil, často říkali, že tehdy byli mladí a chtěli bydlet, jak sami říkali, v něčem moderním. Nechtěli jsme dům, jaký měli naši rodiče, nechtěli jsme sedlovou střechu a podobně,“ říká Tomáš Pospěch. Návrh Josefa Vaňka, který dům rodinného typu V vyprojektoval, tak svého času přesně odpovídal této poptávce.

…a ještě tohle! (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:18

Jiří Šalamoun. Audiokniha. Hudba Markéta Mazourová (bicí nástroje).

Vzpomínky čte Jiří Šalamoun. Recitují Jana Trojanová , Václav Knop.

Natočeno 2015. Vydala Kanopa v roce 2015 (1 CD, 55 min.).

Pozn.: Jiří Šalamoun slaví v letošním roce osmdesáté narozeniny. Tento osobitý a jedinečný grafik je znám po celé Evropě, po dlouhou dobu působil jako profesor nejen v Čechách, ale i v Německu. Vychoval nepřebernou řadu vynikajících následníků a pro mnohé z nás je znám jako autor mnoha ilustrací, plakátů a obalů gramofonových desek. Snad nejvíce ale vstoupil do povědomí národa svým nezapomenutelným večerníčkem: Maxipes Fík.

Málokomu je však známo, že se projevoval i jako autor filosofických textů a básní, v nichž překvapuje nezadržitelnou fantazií a moudrostí vidění okolního světa.

V roce 2015 proběhne po celé naší republice několik výstav, které nám tohoto mistra svého oboru představí. Především k této příležitosti jsme se rozhodli zaznamenat jeho hlas. Jeho vyprávění o životě, o dětství, o studentských letech, o jeho úspěších a nezdarech. S obdivuhodnou moudrostí se ohlíží za uplynulými lety a s ohromnou radostí recituje své verše.

Záznam doplňují přednesem Šalamounových veršů Jana Trojanová a Václav Knop. Hudbou na bicí nástroje doprovází Markéta Mazourová.

Archeologický výzkum v Tasově přinesl nové objevy církevní architektury (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:37

Reportáž. Připravila Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2015. Premiéra 30. 5. 2015 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Pozn.: 3. cena v soutěži o Prix Non pereant – Média na pomoc památkám.

Lit.: Blažejovská, Alena: Archeologický výzkum v Tasově přinesl nové objevy církevní architektury. In web ČRo Brno, 26. 5. 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Archeologický odkryv základů rotundy v Tasově a nález suterénní šlechtické pohřební kaple s ostatky byly nominovány na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii objev, nález roku.

V pátek 24. dubna proběhlo v Tasově u Velkého Meziříčí odborné kolokvium na téma Nové objevy církevní architektury na jižní Moravě. Jeho pořadateli se spolu s Obcí Tasov a Římskokatolickou farností Tasov staly Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Ústav archeologické památkové péče Brno, Ústav antropologie přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Archaia Brno a Klub Augusta Sedláčka, pobočka Brno.

Účastníky úvodem přivítal starosta Tasova Pavel Pavlíček, který doslova řekl, že má velké štěstí, protože narazil na „takové dva typy“, které usilovně pracují a baví je to.

Těmi „typy“ jsou míněni tasovský farář Pavel Kryl a brněnský archeolog a antropolog profesor Josef Unger. Jejich několik let trvající archeologický výzkum v Tasově byl završen právě odborným kolokviem, jehož součástí se stala i výstava Archeologický výzkum a památková oprava bývalého kostela sv. Petra (dnes fary) v Tasově. Tato výstava v tasovské kapli sv. Michala bude na požádání k vidění po celé léto.  (more…)

Drahý pane Kolář… (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:40

Marie Vaculíková. Dopisy Jiřímu Kolářovi do Paříže. Audiokniha. Zvukový mistr Marek Poledna. Režie Ivan Arsenjev.

ČTe Marie Vaculíková.

Natočeno 12. 4. 2016. Vydala Triáda v roce 2016 (v přípravě) v edici Hlasy.

Lit.: anonym: Příprava nových titulů z edice Hlasy… In Facebook Nakladatelství Triáda, 13. 4. 2016 (zpráva). – Cit.: Příprava nových titulů z edice Hlasy začala včera čtením Marie Vaculíkové z knihy Drahý pane Kolář… (dopisy Jiřímu Kolářovi do Paříže, Praha 1994). Režie Ivan Arsenjev, techniku obsluhoval Marek Poledna. Setkání s paní Vaculíkovou bylo velkým zážitkem, navzdory datu narození je to vitální dáma a skvělá vypravěčka a mimo studio stačila ještě všechny přítomné zaměstnat poutavým vyprávěním. (…)

13. 4. 2016

Knihy, na které vám nezbyl čas 1/?? (2015-2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:35

Připravuje Jiří Mejstřík.

Natočeno 2015 – 2016. Premiéra 1. dílu 2. 11. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 25 min.).

Lit.:  Krčmová, Michaela – Mejstřík, Jiří: Knihy, na které vám nezbyl čas. In web ČRo Plus, listopad 2015 (anotace). – Cit.: Seznamte se s knihami, na které se vám v každodenním shonu nedostává času. V naučně informativním pořadu zpravidla mluvíme o knihách, jejichž obsah směřuje k podstatě naší existence, vysvětluje mnohé z toho, co nás v životě formuje, dává do souvislostí jevy a příznaky, které namnoze ve světě plném barevných záblesků, zvuků a informačního smogu nedokážeme plně vnímat.

Pořad o knihách, na které nezbývá čas, si klade za cíl informovat vnímavého posluchače o tématech z oblasti sociologie, psychologie, lékařských věd, ale i filozofie, historie, ekonomie, ale také fyziky a dalších přírodních věd, o knihách, které reflektují nejnovější pohled předních myslitelů a vědců.  Na vlnách Českého rozhlasu Plus vysíláme od 2. listopadu 2015. Knihy, na které vám nezbyl čas navazují na pořad Politická literatura.

Pořady Politické literatury si můžete kdykoli poslechnout v audioarchivu.  

Lit.:  Kartous, Bohumil: Plagiátorství? OK, zbavíme se archivu a plagiátora necháme dál „plodit“. In web Britské listy, 28. 7. 2017 (článek). – Cit.:  Porušení práva na duševní vlastnictví, respektive jeho forma zvaná plagiátorství, je ze slušné tvůrčí práce eticky vyloučeno. Zejména ve veřejnoprávním médiu by měl platit standard, že plagiátorství se netrpí a že v případě pokusu o něj nebude člověk, který se takového činu v rozporu se základními principy slušného chování dopustil, nadále v médiu působit. V Českém rozhlase k takovému jednání prokazatelně došlo, nicméně reakce vedení je velmi svérázná. Místo potrestání viníka byly odstraněny možné důkazy a viník pokračuje vesele dál. Jste-li totiž poradcem generálního ředitele, lehčeji se lze povznést nad drobnou improvizací……

Vše se odehrálo již před několika měsíci. Rada ČRo obdržela stížnost literárního kritika Jana Lukavce, jenž zjistil pozoruhodnou věc: V pořadu Knihy, na které vám nezbyl čas, jenž produkuje a vysílá Český rozhlas, byly použity části jeho knižní recenze, aniž by v pořadu zaznělo, že právě on je autorem použitého textu.

Podle autora pořadu, jímž je Jiří Mejstřík, šlo o technickou chybu. Autor textu prý uveden byl nicméně někdo údajně pasáž vystřihl a v odvysílané verzi se proto neobjevila. Stížnost, společně s vyjádřením autora pořadu, byla posouzena Radou Českého rozhlasu, která po prostudování dalších částí pořadu objevila podobné plagiáty minimálně v dalších dvou dílech pořadu z února tohoto roku. Šlo podle zjištění o rozsáhlé pasáže, v jednom případě dokonce o distribuční text používaný k popisu knihy na různých webových stránkách prodejců literatury.

Rada ČRo na základě zjištění přijala usnesení kritické vůči autorovi pořadu a doporučila vedení ČRo nechat doplnit do písemných anotací v internetovém archivu ČRo jména autorů nepřiznaně použitých textů a do budoucna zlepšením editoriálních procesů zabránit prohřeškům v publikační etice.

Nicméně vedení ČRo zaujalo překvapivě poněkud jiný postoj. Místo omluvy autorům a potrestání plagiátora byla z archivu odstraněna jednak inkriminovaná vysílání pořadu, v nichž byly nalezeny plagiáty, ale také desítky dalších dílů z období před 31. 1. 2017.

Problém byl tedy „vyřešen“. Díly pořadu, v nichž došlo k prokazatelnému zásahu do práv k duševnímu vlastnictví, byly odstraněny z archivu a s nimi dále desítky dalších dílů, pravděpodobně ve snaze preventivně „ochránit“ ČRo před dalšími problémy.  Autor pořadu nadále v ČRo působí. Jiří Mejstřík je totiž zároveň poradcem generálního ředitele ČRo Reného Zavorala.

Obsah:

1. Dobro a zlo, peklo a ráj, dva věčné protipóly lidského vnímání světa. Na kořeny zla se zaměřil autor knihy, kterou otevíráme. Filip Zimbardo si ve svém díle Moc a zlo klade otázky, které bezpochyby napadají každého. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 3.11.2015 (ČRo Plus, 20:10 h.).

2.  Jsme na prahu zániku civilizace, čeká nás nový pád Říma? Takové názory občas slýcháme. Originální pohled nabízí spisovatel Konrad Lorentz ve své knize Osm smrtelných hříchů civilizace. Moderuje Jiří Mejstřík. Premiéra 10. 11. 2015  (ČRo Plus, 20:10 h.).

3. Černá labuť se vymyká statistikám a nelze předpovědět její výskyt. A to je jev, který vyspělou západní civilizaci přivádí do úzkých. Co k tomu říká stejnojmenná kniha Nicolase Taleba? Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 17. 11. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.).

4. Současná informační společnost narušila život rodiny a morální hodnoty. Je možné se k nim vrátit? Názory Francise Fukujamy, autora knihy Velký rozvrat. Studie vyšla v nakladatelství Academia v roce 2006, překlad Alena Faltýsková. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 24. 11. 2015 ( ČRo Plus, 20:10 h).

5.  Člověk jako biologický druh podléhá zákonům přírody, ale také morálce. Jsou morální principy chování vrozené nebo naopak získané? Kniha Morální zvíře autora Roberta Wrighta nabízí odpovědi. Pořadem provází Jiří Mejstřík. Premiéra 1. 12. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.).

6. Stále někam spěcháme, přes všechny vynálezy, které šetří náš čas, je času stále méně. Odpovědi na tyto otázky jsme hledali v knize nazvané Tyranie okamžiku autora Tomase Hylanda Eriksena. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 8.12.2015 (ČRo Plus, 20:10 h.).

7.  Globální oteplování, přelidnění planety, nedostatek pitné vody, potravin a energie, to jsou jen některé z četných hrozeb naší pozemské civilizaci. Na toto téma se zamyslíme společně s autory knihy Kolaps a regenerace. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 15. 12. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.).

8.  Potřebuje naše civilizace náboženství? Jaký je vztah mezi náboženstvím a postmoderní dobou, kterou prožíváme? Dočteme se v knize Davida Lyona nazvané Ježíš v Disneylandu. Pořad připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 22. 12. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.).

9. Bude 21. století označeno za období novodobých náboženských válek? Současný boj světa s uprchlíky a terorismem jsou silným podnětem k sebereflexi. Vizionářské názory polsko-britského sociologa Zykmunda Baumana v knize Tekuté časy. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 29. 12. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.).

10.  Hygiena je součástí našeho života. Její historie je bohatá. Putovat dějinami hygieny znamená putovat vývojovými fázemi naší civilizace. Tak to učinila i britská historička Virginia Smithová v knize Dějiny čistoty a osobní hygieny. Připravil Jiří Mejstřík.   Premiéra 5. 1. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

11. Bezpečnostní rizika a stav dnešní civilizace – témata knihy Povaha změny. Za kolektiv autorů jsou podepsáni M. Bárta, O. Foltýn a M. Kovář, s nimiž jsme se už setkali nad titulem Kolaps a regenerace. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 12. 1. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

12. Jak se změnily nároky společnosti v oblasti vědy a výzkumu? A jak se proměnilo uvažování o hodnotě vzdělání? V knize Teorie nevzdělanosti tuto oblast podrobil analýze prof. K. P. Liessmann, rakouský filozof, historik, germanista. Připravil J. Mejstřík. Premiéra 19. 1. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

13. Po spravedlivé a svobodné společnosti toužily celé generace našich předků. Jedním z pokusů vykořenit sociální zlo, bylo dílo Karla Marxe, Kapitál. Otevíráme Marxův Kapitál, jenomže ne ten Karlův, ale Reinhardtův. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 26. 1. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h).

14.  Pro svůj nekonvenční přístup, příklady z popkultury a provokativní názory je považován za jednoho z nejobjevnějších filozofů současnosti. Řeč je o slovinském filozofovi Slavoji Žižekovi. Jeho knihu Požadujme nemožné otevíráme. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 2. 2. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h.).

15.   Podle jedné staré pravdy existují otázky, které jsou tak dobré, že je snad lepší nekazit je odpověďmi. A to je i případ otázky tvořící název knihy Jima Holta Proč existuje svět, s podtitulem Existenciálně detektivní pátrání. Připravil Jiří Mejstřík.  Premiéra 9. 2. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

16.  Základním důvodem odlišnosti mužů a žen je chromozom Y. Proto jeho označení použil profesor genetiky Steve Jones v titulu své knihy, která se pídí po původu mužů a parafrázuje tak název slavné Darwinovy knihy O původu člověka. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 16. 2. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

17.  Četba z knihy provokujícího a politicky nekorektního německého ekonoma a myslitele Thilo Sarazzina. Pořad připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 23. 2. 2016 (ČRo Plus, 20:30 h.).

18. Sapiens neboli moudrý, to je živočišný druh rodu Homo, ke kterému patříme. Kniha Sapiens autora Yuvala Noaha Harariho je jedinečná v přehledném a fakty nabitém vyprávění o tom, jak bezvýznamné zvířátko v Africe k rozumu přišlo. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 1. 3. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h.).

19. Sociolog Zygmunt Bauman zavedl do obecného povědomí metaforu ?tekutosti“ jako vyjádření současného proměnlivého světa. Tato nejistota se týká též lásky, která je tématem další jeho knihy nazvané ?Tekutá láska. O křehkosti lidských pout.? Připravil J. Mejstřík. Premiéra 8. 3. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

20. Rakouský filozof Konrad Paul Liessmann je cokoli jiného než jednoduchý. Klade nepříjemné otázky a nachází překvapivé souvislosti. Například v otázkách estetiky, které shrnul do své knihy Univerzum věcí. Její ukázky do vysílání připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 15. 3. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

21. Manfred Spitzer je německý neurovědec, psychiatr a vysokoškolský profesor. Na svém kontě má řadu bestsellerů a také knihu, kterou dnes otevíráme, Digitální demence s podtitulem Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 22. 3. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h).

22.  Fareed Zakaria, autor knihy Budoucnost svobody s podtitulem Neliberální demokracie v USA i ve světě, patří mezi nejprominentnější politické komentátory a myslitele v USA. Znovu se zamýšlíme nad principy fungování demokracie. Připravil Jiří Mejstřík.   Premiéra 29. 3. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.).

23.  Jered Diamond zkoumá prehistorická společenství v lokalitách jako je Grónsko, stará Čína nebo Velikonoční ostrov, ale i další exotická místa v Kambodži či Velké Zimbabwe. Proč některé společnosti přežívají a jiné naopak zanikají? Připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 5. 4. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h).

24. I přes materiální nadbytek se necítí být západní společnost spokojená více než tomu bylo v dobách chudoby. Čím to? Odpovědi nabízí ve své knize Syndrom velkého vlka Thomas Hylland Eriksen. Pořad s komentovanými ukázkami připravil Jiří Mejstřík. Premiéra 12. 4. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Dnes vám představíme další knihu, na kterou vám třeba nezbyl čas. Jmenuje se Anarchie, stát a utopie, napsal ji Robert Nozick a v roce 1974 získala prestižní National Book Award. Je to špičkové dílo politologické literatury, které řeší mimo jiné to, co by se stalo kdyby neexistoval stát, jaký by byl život v anarchii, v utopickém světě bez válek a řeší, jestli je anarchie vůbec myslitelná a jestli se dá realizovat v praxi. Autor vždy dochází k tomu, že role státu je nezastupitelná. Pořad připravil Jiří Mejstřík. Repríza 11. 5. 2016 (ČRo Plus, 3:33 h.; 25 min)

Od hlouposti k šílenství, to je kniha spisovatele Umberta Eca, který patřil k předním představitelům italské postmoderny. Zamýšlí se nad nad mocí technologií, konzumním způsobem života, nebo rolí médií. Připravil Jiří Mejstřík. Režie Irena Hýsková. Ukázky čte Lucie Vašinková. Premiéra 16. 5. 2017 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

 

Pro a proti – Centrální distribuce azylantů po Evropě (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:29

Evropská komise navrhuje další model centrální distribuce azylantů po Evropě. Co na to ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 Jiří Pospíšil? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2016. Premiéra 13. 4. 2016 (ČRo Plus, 9:35 h.). K poslechu zde.

12. 4. 2016

Karel IV. – Císař a císařovna (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:05

Josef Bernard Prokop. Audiokniha. Režie Michal Bureš.

Čte Jiří Dvořák.

Natočeno duben 2016. Vydalo OneHotBook 12. 5. 2016 (AK094; EAN: 8594169480947, 1 CD mp3, celkem  9 hodin 22 minut).

Pozn.: Jaký byl pro krále Karla IV. rok 1363? Sňatkem s Alžbětou vzal vítr z plachet pouze jednomu ze svých protivníků, ještě jich zůstává dost. Královští manželé se pokoušejí nalézt společnou řeč. Alžběta se snaží zapojit do politického dění a přispět svému muži, což neznamená, že schvaluje vždy jeho jednání. Její naděje se upnou ke korunovaci, která ji podle jejího názoru učiní nadřazenou králi Václavovi, jejímu nevlastnímu synovi. Karel se mezitím chystá definitivně zúčtovat se svým zetěm a současně nepřítelem, vévodou Rudolfem Habsburským, avšak věc dopadne trochu jinak, než předpokládá. Kromě přípravy na císařskou korunovaci a slavnou římskou jízdu musí Karel řešit křížovou výpravu a nebezpečí z toho plynoucí, pátrá po odkazu své matky a vrahovi svého otce. Bitva u Crécy totiž probíhala trochu jinak, než si Karel dlouhá léta myslel. Navíc jej citelně zasáhne ztráta nejvěrnějšího přítele a důvěrníka Arnošta z Pardubic. Může ho nahradit císařovna? Dokáže se po jeho boku změnit z tvrdohlavé dívky v silnou osobnost? (anotace)

Křest audioknihy proběhl 12. května 2016 od 14.00 hod. na veletrhu SVĚT KNIHY. Podrobnosti zde.

Josef Bernard Prokop

Narodil se a studoval v Praze (varhany, klavír, hudební věda). Po krátké pedagogické praxi zakotvil roku 1992 v Českém rozhlase, kde je redaktorem a moderátorem. Kromě toho je také autorem více než dvou stovek rozhlasových pořadů, spoluautorem televizních pořadů (s režisérem A. Moskalykem) a autorem dvou divadelních her. Aktivně koncertuje na varhany, a to nejenom v Čechách, ale ve většině zemí Evropy. Je aktivní i v muzikologické práci, mj. je zakladatelem a předsedou České společnosti Jana Ladislava Dusíka. Vychovává mladé klavíristy v ZUŠ Jana Zacha v Čelákovicích. Ke Karlovi IV. má autor o to větší vztah, že někteří z jeho předků byli ve službách tohoto slavného panovníka a u jeho dvora.

Jiří Dvořák (* 1967)

Narodil se v Brně, kde také vystudoval herectví na JAMU a vzápětí získal angažmá v Městském divadle. Účinkoval rovněž v šumperském a brněnském Mahenově divadle. V roce 1999 dostal nabídku působit v pražském Divadle na Vinohradech, jehož předním členem je dodnes. Na jevišti úspěšně ztvárnil spoustu dramatických postav od Shakespearova Macbetha i Jindřicha IV., Šmerala v Adině až po šarmantního Arthura Goringa ve Wildeově Ideálním manželovi. Televizní a filmoví diváci jej znají z filmů Vůně vanilky, Anděl páně, Operace Silver A, Zemský ráj to napohled či Příběh kmotra a ze seriálů jako Pojišťovna štěstí, Světla pasáže, nebo Sanitka 2.

Archeologové objevili v Uničově 7000 let starou studnu (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:45

Reportáž připravila redaktorka Jana Zemková.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2016. Premiéra 12. 1. 2016 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:39 h.; 2 min.).

Lit.: -zem- (= Zemková, Jana): Olomoučtí archeologové objevili u Uničova pravěkou studnu starou 7000 let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. 1. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na unikátní nález narazili olomoučtí archeologové. Na okraji Uničova objevili studnu starou sedm tisíc let. Dokonce se dochovalo i její dubové roubení. Jde v pořadí o čtvrtý nález pravěké studny v republice. Odborníci ji teď budou podrobně zkoumat. Doufají, že poodhalí tajemství našich prvních zemědělců.

„Studna byla nalezena v těsné blízkosti půdorysu domu, ve kterém neolitci bydleli. Vodu určitě používali na vaření a na nejzákladnější potřeby,“ říká archeolog Marek Kalábek.

„Byli to první zemědělci, začali aktivně vytvářet potraviny. Pěstovali obilí, chovali dobytek a podobně.“ Při pohledu na opracované dřevěné části je ale jasné, že naši předci byli i zdatnými dřevorubci a tesaři.

Neolitickou studnu archeologové naposled objevili před více než půl stoletím u Mohelnice.   (more…)

Příběhy 20. století – Doris Grozdanovičová (2016?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:37

Výjimečné je vyprávění těch, kteří přežili holokaust přímo na místech bývalých táborů a ghett. Mikuláš Kroupa natáčel na setkání v Terezíně.

Natočeno 2016 (?). Premiéra 10. 1. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.). Repríza 2. 3. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Pozn.: Gymnázium na tř. kpt. Jaroše v Brně udělilo paní Grozdanovičové 27. února 2018 čestné maturitní vysvědčení jako gesto lítosti nad zmíněnou nespravedlností a výraz úcty k jejímu utrpení.

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Nacista jí vyhrožoval, že ji oběsí a pak pošle do Polska. Židovka se rozesmála, bylo jí šestnáct. In web ČRo Plus, leden 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Drobná stařenka. Krátké vlasy dozrzava. Starší, takový typicky babičkovský pršiplášť. Elegantně, ale nijak luxusně oblečená. Ráčkující, přitom precizní a přesná ve vyjadřování. Taková je skoro devadesátiletá Doris Grozdanovičová. Tak jsem ji viděl naposledy, na podzim minulého roku za výjimečných okolností – v Terezíně, kde ji před sedmdesáti lety trýznili hladem, zavraždili maminku, bratra a tatínka transportovali do Osvětimi.

Doris Grozdanovičovou obstoupili lidé z Klubu přátel Paměti národa a naslouchali jejímu tichému vyprávění. Paní Doris, která se narodila v dubnu 1926, vyrůstala v Brně: „Maminka milovaná, tatínek milovaný a bratr obdivovaný. Všechno, co ze mě je dnes, je bratrova zásluha. Vždycky mě motivoval, abych se vzdělávala. Kdybych ho neměla, tak bych asi dost lajdačila,“ usmívá se Doris.   (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress