Literárně-hudební pásmo z ohlasů eposu Íllias a Odysseia v díle světových a českých autorů. Připravil Petr Adámek.
Natočeno 2014. Premiéra 4. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 44 min) v cyklu Souzvuk.
Literárně-hudební pásmo z ohlasů eposu Íllias a Odysseia v díle světových a českých autorů. Připravil Petr Adámek.
Natočeno 2014. Premiéra 4. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 44 min) v cyklu Souzvuk.
Návraty po stopách zvuku. V roce 1968 si rozhlasový redaktor Bohumil Kolář nahrál na pásek jedno živě vysílané Mikrofórum a tím se nevědomky zasloužil o možnost si tento pořad po desítkách let znovu poslechnout. Připravil a uvádí Tomáš Černý.
Natočeno 2014. Premiéra 4. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min).
Pozn.: V titulu uveden název tak, jak jej prezentovaly stránky ČRo, správně by mělo být: Jan Werich ze Sonetu Duo .
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Technická spolupráce Jitka Borkovcová. Mistr zvuku Tomáš Gsölhoffer. Spolupracovali Libor Vacek a Bronislava Janečková. Spolupráce na scénáři, režie Vlado Príkazský.
Účinkují Stanislav Motl a Jan Boněk.
Natočeno v Českém rozhlase v roce 2014 (29 min.). Premiéra 4. 1. 2015 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 216 (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00).
Pozn.: Osud Čecha, který se stal tvůrcem moderního Sarajeva. Proč se o něm neví, nemluví? Karel Pařík má mimořádnou zásluhu na tom, že se Sarajevo změnilo z orientálního na město evropského tylu. Jako architekt se totiž podepsal na více než stovce významných staveb hlavního města Bosny a Hercegoviny. Projektoval školy, muzea, nemocnice, hotely, obytné komplexy. Také ale nejvýznamnější církevní stavby. Prožil mimořádný a plnohodnotný život. Jak už to tak ale u opravdu geniálních jedinců bývá, nějak se pak na něj zapomnělo. Naštěstí se před časem objevilo několik lidí, kteří jméno tohoto muže vynesli z prachu zapomnění. (anotace ČRo)
Ze starozákonní Knihy Danielovy. Z ekumenického překladu Bible připravil Rudolf Matys. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Jiří Hanák a Hana Brothánková.
Natočeno 2014 (?). Premiéra (?) 4. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.; 7 min) v cyklu Sny – Slova ze sna a do snů.
Jiří Šlitr: věhlasný komik a nedoceněný ilustrátor v 60. letech. Připravili a uvádějí Šárka Skaláková a Aleš Opekar.
Natočeno 2014. Premiéra 3. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 59 min).
Lit.: anonym: Jiří Šlitr a Semafor / 3. 1. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2014 (anotace). – Cit.: Další část pořadu o Jiřím Šlitrovi, který připravili a uvádějí Šárka Skaláková a Aleš Opekar. V době založení divadla Semafor byl již Jiří Šlitr známým klavíristou i výtvarníkem. Pořad začíná hudbou, kterou Šlitr zkomponoval pro výstavu Expo 58v Bruselu, kde také sám účinkoval. Díky tomuto úspěchu byl angažován do divadla Laterna magika. V té době měl již za sebou řadu výstav a další plánoval. Kreslil na každém kroku. Ilustroval řadu knih včetně Škvoreckého Zbabělců. Zároven se stal věhlasným komikem a skladatelem úspěšných evergreenů. V roce 1967 se účastnil další světové výstavy, tentokrát v Montrealu. Příčinou jeho tragického předčasného úmrtí byla otrava plynem unikajícím z porouchaného topidla.
V pořadu uslyšíme názory předních divadelních i hudebních odborníků, jako jsou Vladimír Just, Jiří Černý nebo Jan Rejžek.
Maxim Bahdanovič. Průřez tvorbou běloruského autora, který žil na přelomu 19. a 20. století. Básně z běloruských originálů přeložil Maksim Ščur a do češtiny je přebásnil Jan Frolík, který také ve spolupráci s překladatelem pořad připravil. Režie Hana Kofránková.
Natočeno 2014. Premiéra 3. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min) v cyklu Svět poezie.
Josef Hora. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Použitá hudba Karel Růžička, Zdeněk Zdeněk a George Mraz. Hudební dramaturgie Daniel Dobiáš a Vladimír Truc. Režie Markéta Jahodová.
Verše recituje Viktor Preiss.
Natočeno 2014 (?). Premiéra (?) 3. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 29 min) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 7. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 29 min) v cyklu Jazzový podvečer; 8. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.; 29 min) v cyklu Jazzový podvečer.
T. S. Eliot (+ 4. 1. 1965) Pásmo o anglickém básníkovi s použitím jeho básně Pustá země (překlad Jiří Valja) připravil Martin Hilský. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Otakar Brousek II., Václav Knop a Valérie Zawadská.
Natočeno 2014. Premiéra 3. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 14 min).
Dokumentární cyklus o hrdinech v českém dramatu. Připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Dramaturgie Klára Novotná a Renata Venclová. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2014 – 2015. Premiéra 1. dílu 3. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz a Slovo o divadle. Premiéra 2. dílu 7. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Premiéra 3. dílu 7. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Premiéra 4. dílu 4. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Premiéra 5. dílu 2. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Premiéra 12. dílu 5. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz.
Repríza 6. – 10. 8. a 13. – 14. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h) v cyklu Kontexty.
Obsah:
1. Drahomíra aneb Co dělá jevištní postavu hrdinou či hrdinkou dramatu? S použitím úryvků ze hry Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Dramaturgie Klára Novotná a Renata Venclová. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Apolena Veldová, Johanna Tesařová, Miroslav Táborský, Igor Bareš, Lukáš Hlavica, Jaroslav Plesl, Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
2. Od Tyla k Vrchlickému aneb Hrdina a příběh. S použitím úryvků z her Drahomíra a Bratři (Jaroslav Vrchlický) připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Apolena Veldová, Igor Bareš, Jaroslav Plesl, Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
3. Jan Hus: Hrdina, nebo mučedník? S použitím úryvků z her Aloise Jiráska a J. K. Tyla připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Účinkují Martin Myšička, Ivan Řezáč, Martin Zahálka a Růžena Merunková. Režie Lukáš Hlavica.
4. Záviš z Falkenštejna: hrdina a individuální zájem. S použitím úryvků z her V. Hálka a J. Hilberta připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Účinkují David Matásek, Dana Černá, Martin Zahálka, Ivan Řezáč, Jan Meduna, Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavica.
5. Don Quijote Viktora Dyka: rytíř a možnost hrdinství v moderní civilizaci. S použitím úryvků ze hry Viktora Dyka Zmoudření Dona Quijota připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavica.
6. Od Salomeny k Maryše: české drama a ženská emancipace. S použitím úryvků ze hry Bohumila Adámka Salomena připravili a účinkují Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavica. Premiéra 6. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz
7. Od Janošíka k Loupežníkovi: hrdina a uličník. S použitím úryvku z her J. Mahena Janošík a bratří Čapků Loupežník připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavica. Premiéra 4. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz
8. Medkův Plukovník Švec a hrdinský ideál první republiky. S použitím úryvků ze hry Rudolfa Medka Plukovník Švec připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavica. Premiéra 1. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz
9. Od velkého tragického hrdiny k hrdinství takzvaného obyčejného člověka. S použitím úryvků z rozhlasových inscenací Františka Langera Periferie (1973, úprava a režie Josef Červinka) a Jízdní hlídka (1997, režie Jiří Horčička) připravili a účinkují Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová. Režie Lukáš Hlavica. Premiéra 5. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz
10. Bílá nemoc čili Hrdina blázen a blázen jako hrdina. S použitím úryvků z rozhlasové inscenace Karla Čapka Bílá nemoc (1958, divadelní režie František Salzer, rozhlasová režie Jiří Roll) připravili a účinkují Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavica. Premiéra 3. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz.
11. Ještě jednou o hrdinství s Karlem Čapkem. S použitím úryvků ze hry K. Čapka Matka připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Účinkují Zuzana Sílová, Jaroslav Vostrý, Marta Vančurová, Miroslav Táborský a Kamil Halbich. Režie Lukáš Hlavica. Premiéra 7. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz.
12. Hrdina a osud v Konci masopustu Josefa Topola. S použitím úryvků ze hry Josefa Topola Konec masopustu připravili Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Účinkují Jan Meduna, Tereza Dočkalová, Miroslav Táborský, Kamil Halbich, Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Režie Lukáš Hlavic. Premiéra 5. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Hrdina.cz.
Lit.: anonym: České drama a český hrdina. In web ČRo 3 Vltava, 4. 4. 2015 (anotace). – Cit.: Každou první sobotu v měsíci patří pravidelné Slovo o divadle zamyšlením nad problematikou hrdiny v dějinách českého dramatu. Dvanáctidílný cyklus s názvem České drama a český hrdina autorsky připravují profesor Jaroslav Vostrý a docentka Zuzana Sílová z pražské DAMU. Čtvrtý díl nazvaný Záviš z Falkenštejna: hrdina a individuální zájem nám přiblíží podoby, kterétato historická postava dostala v českých dramatech. Autoři srovnávají obraz legendárního příslušníka mocného rodu Vítkovců v tragédiích Václava Hálka a Jaroslava Hilberta a sledují, jakým způsobem se oba dramatici vyrovnávají s legitimitou Závišova pokusu chopit se moci po boku královny Kunhuty.
Lit.: anonym: České drama a český hrdina. In web ČRo 3 Vltava, 4. 4. 2015 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Každou první sobotu v měsíci patří pravidelné Slovo o divadle zamyšlením nad problematikou hrdiny v dějinách českého dramatu. Dvanáctidílný seriál autorsky připravují profesor Jaroslav Vostrý a docentka Zuzana Sílová z pražské DAMU. Režie Lukáš Hlavica.
1/12 Drahomíra aneb Co dělá jevištní postavu hrdinou či hrdinkou dramatu
Jako výchozí dílo pro výše zmíněné úvahy zvolili Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová drama Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové. Tylova Drahomíra „zahajuje ne zas tak malou řadu českých dramatických hrdinek“ a spor jejích synů Boleslava a Václava pak „představuje součást věčného sporu nejen o národní povaze a národním údělu či ideji, ale také – a logicky – součást sporu o české pojetí hrdinství.“
Účinkují: Apolena Veldová (Drahomíra), Johana Tesařová (Ludmila), Igor Bareš (Hněvsa), Miroslav Táborský (Tyra), Jaroslav Plesl (Václav) a Lukáš Hlavica (Boleslav). Průvodní slovo čtou autoři pořadu – Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
2/12 Od Tyla k Vrchlickému aneb Hrdina a příběh
V druhé části seriálu mapujícího problematiku hrdiny v českém dramatu se autoři znovu vracejí k hrdinům svatováclavské legendy, především ke kněžně Drahomíře. Srovnávají Vrchlického pojetí této rozporuplné ženské hrdinky v České trilogii s verzí Josefa Kajetána Tyla ve hře Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové. Zamýšlejí se nad tím, do jaké míry se na Vrchlického postavách i dějových peripetiích podepsaly požadavky tehdejší doby a divadelní konvence. Ukázky do pořadu vybírali autoři tentokrát z her Jaroslava Vrchlického Drahomíra a Bratři.
Účinkují: Apolena Veldová (Drahomíra), Igor Bareš (Radslav), Jaroslav Plesl (Václav). Průvodní slovo Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
3/12 Jan Hus: hrdina, nebo mučedník?
Připomínání odkazu Mistra Jana Husa, kněze a církevního reformátora, který neváhal za svou pravdu obětovat život, sehrálo významnou úlohu v zápase za svobodu a sebeurčení českého národa. Jako důležitý symbol českých emancipačních snah se stal také hlavní postavou her Josefa Kajetána Tyla (Jan Hus, 1848) nebo Aloise Jiráska (Jan Hus, 1911). Můžeme však v případě těchto dramat mluvit o Husovi jako o dramatickém hrdinovi? A nejsou dramata o Janu Husovi především historickými žánrovými obrazy, jejichž účel je především didaktický? Tyto otázky si kladou docentka Zuzana Sílová a profesor Jaroslav Vostrý v dalším pokračování svého seriálu o hrdinech a hrdinkách v českém dramatu.
Účinkují: Martin Myšička (Jan Hus), Ivan Řezáč (Štěpán z Pálče), Růžena Merunková (Marketa, matka Jana Husa), Martin Zahálka (Chlum). Průvodní slovo Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
4/12 Záviš z Falkenštejna: hrdina a individuální zájem
Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý srovnávají obraz legendárního příslušníka mocného rodu Vítkovců Záviše s Falkenštejna v tragédiích Václava Hálka a Jaroslava Hilberta a sledují, jakým způsobem se oba dramatici vyrovnávají s legitimitou Závišova pokusu chopit se moci po boku královny Kunhuty.
Účinkují: David Matásek (Záviš z Falkenštejna), Dana Černá (Kunhuta), Martin Zahálka (Čeněk), Ivan Řezáč (Ruperto), Jan Meduna (Václav). Průvodní slovo Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
5/12 Don Quijote Viktora Dyka: rytíř a možnost hrdinství v moderní civilizaci
Uvedení básnického dramatu Viktora Dyka Zmoudření Dona Quijota o neslučitelnosti romantického snu o hrdinství a přízemního světa, který se řídí jen pragmatickým rozumem, se stalo jednou z důležitých premiér v historii moderního českého divadla. Hru, kterou autor vydal tiskem v roce 1911, uvedlo pražské Divadlo na Vinohradech roku 1914 v režii Františka Zavřela. S čím se obracel básník Viktor Dyk na české publikum vpředvečer první světové války a jaké je poselství jeho titulního hrdiny dnes?
Účinkují: Ivan Řezáč (Don Quijote), Helena Dvořáková (Dolores), Martina Hudečková (Hospodyně), Lucie Polišenská (Neť). Průvodní slovo Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
6/12 Od Salomeny k Maryše: české drama a ženská emancipace
Po řadě mužských hrdinů se Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová v cyklu věnovaném českému dramatu dostávají ke dvěma ženským divadelním hrdinkám – titulním postavám z tragédie Bohumila Adámka Salomena a dramatu bratří Mrštíků Maryša. Oběma je společný úděl nešťastně provdané ženy, v obou hrách se dostávají do rozporu individuální práva jedince se zájmy nebo nároky společnosti. V ukázkách se autoři soustředili na zapomenutou tragédii Bohumila Adámka Salomena, vzešlou z dramatické soutěže vypsané k otevření českého Národního divadla.
Účinkují: Daniela Kolářová (Salomena), Viktor Preiss (Hroznata Prostiborský), Josef Somr (Zoan da Ponte). Průvodní slovo Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
7/12 Od Janošíka k Loupežníkovi: hrdina a uličník
Když měla v roce 1910 na jevišti premiéru tragédie Jiřího Mahena Janošík, uveřejnili tehdy třiadvacetiletý Josef Čapek a dvacetiletý Karel Čapek kritické úvahy nad hrdinstvím titulní postavy Mahenovy hry. Z horizontu svých tehdejších životních zkušeností měli velmi málo pochopení pro Janošíkovo váhání, které projevuje, když má rozhodnout o právu vzít život druhému člověku. Jaký byl tedy podle mladých bratří Čapků ideál hrdinství? A jakou proměnu tento ideál doznal ve slavné komedii Loupežník, kterou Karel Čapek dokončil o deset let později? Sedmému dílu cyklu České drama a český hrdina, dali autoři, Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý, podtitul Od Janošíka k Loupežníkovi: hrdina a uličník.
Účinkují: Petr Lněnička (Janošík), Týna Průchová (Anka), Marek Němec (Ilčík/Adamčík) a Marek Holý (Vlček), Lukáš Hlavica (Šandor), Miroslav Táborský (profesor). Průvodní slovo Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová.
8/12 Medkův Plukovník Švec a hrdinský ideál první republiky
V roce 1928 – k 10. výročí samostatného československého státu – měla premiéru hra Plukovník Švec básníka, dramatika Rudolfa Medka. Titulní postava Medkovy hry má svůj reálný předobraz v osobnosti legionářského důstojníka Josefa Jiřího Švece, hrdiny od Zborova a velitele praporu československých legionářů z bojů o Kazaň, o Penzu nebo u Samary. 25. října spáchal plukovník Švec sebevraždu, poté, co mu vyčerpaní podřízení vypověděli poslušnost a odmítli nastoupit proti přesile bolševických jednotek, které legionářům bránily v odchodu z Ruska. Po Švecově smrti pluk rozkaz svého velitele splnil.
V ukázkách ze hry, které režijně nastudoval Lukáš Hlavica, uslyšíte Kamila Halbicha, Martina Zahálku, Igora Bareše, Jiřího Hromadu, Jiřího Knota, Zdeňka Dolanského. Průvodní slovo čtou autoři pořadu Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý.
9/12 Od velkého tragického hrdiny k hrdinství takzvaného obyčejného člověka
V devátém díle cyklu České drama a český hrdina se jeho autoři Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý zaměřili na dvě hry Františka Langera – Periférie a Jízdní hlídka. Dramata od sebe dělí 10 let a obě představují do jisté míry protikladné pojetí hrdiny a hrdinství.
Zatímco Periferií (1925) jakoby se Langer hlásil k čapkovskému zájmu o obyčejného, zdánlivě ničím mimořádného člověka, v Jízdní hlídce (1935), která vznikla v čase sílícího pocitu ohrožení ještě mladého československého státu, se hlavními postavami stávají legionáři, to znamená skuteční hrdinové z bojů o naši samostatnost.
S použitím úryvků z rozhlasových inscenací Františka Langera Periferie (1973, úprava a režie Josef Červinka) a Jízdní hlídka (1997, režie Jiří Horčička) připravili a účinkují Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová. Režie Lukáš Hlavica.
10/12 Bílá nemoc čili Hrdina blázen a blázen jako hrdina
Předposlední hra Karla Čapka Bílá nemoc byla uvedena v roce 1937.
„Není žádný div, že v době, kdy Čapek svou Bílou nemoc psal, tedy v době zesilujícího ohrožení Československa nacistickým Německem, se neodbytným námětem k přemýšlení mohlo a muselo stát hrdinství.“ Jak Karel Čapek problematiku hrdinství ve hře pojímá, je doktor Galén, který se snaží odvrátit válečný konflikt, hrdinou nebo spíše antihrdinou?
Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová dali svému pořadu podtitul Hrdina blázen a blázen jako hrdina. Ukázky z Bílé nemoci pocházejí z archivní studiové nahrávky původně divadelní inscenace z roku 1958, která zachytila skvělé herecké výkony především Františka Smolíka jako doktora Galéna a Zdeňka Štěpánka jako Maršála. Seriál České drama a český hrdina režíruje Lukáš Hlavica, komentář čtou autoři pořadu.
11/12 Ještě jednou o hrdinství s Karlem Čapkem
Ve své poslední hře Matka z roku 1938 Čapek promýšlí pojem hrdinství opravdu důkladně a z mnoha úhlů. Proti přirozené mužské touze dosáhnout v životě něčeho velkého a třeba za to položit i život, staví titulní hrdinka – matka pěti synů – povinnost přežít a chránit svou rodinu.
Čapkovu Matku dnes těžko můžeme číst, aniž bychom si do ní promítali všeobecnou mobilizaci v září 1938 a následnou mnichovskou dohodu. A také Čapkovu smrt v prosinci 1938, která byla přímým důsledkem podzimních událostí.
V ukázkách ze hry, které i tentokrát režijně nastudoval Lukáš Hlavica, účinkují Marta Vančurová, Miroslav Táborský a Kamil Halbich. Průvodní slovo čtou autoři pořadu Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý.
12/12 Hrdina a osud v Konci masopustu Josefa Topola
V poslední, dvanácté části cyklu Zuzany Sílové a Jaroslava Vostrého o hrdinech a hrdinkách českého dramatu se autoři zaměřili na básnické drama Josefa Topola Konec masopustu. Hra vznikla v rámci dramaturgické tvůrčí dílny pražského Národního divadla a její premiérou vyvrcholila snaha režiséra Otomara Krejči a dramaturga Karla Krause o původní dramatickou tvorbu zbavenou dobového socialistického schematismu. Poprvé byl Konec masopustu uveden v Olomouci v roce 1963, v pražském Národním divadle mohl Otomar Krejča hru nastudovat až o rok později. Topolova tragédie odehrávající se během kolektivizace českého venkova, v jejímž středu stojí rolník František Král, který se jako jediný ve vsi rozhodl nevstoupit do družstva, v publiku silně rezonovala. Její uvedení se patří k největším událostem českého poválečného divadla.
V ukázkách ze hry, které i tentokrát režijně nastudoval Lukáš Hlavica, účinkují Tereza Dočkalová (Marie), Jan Meduna (Rafael), Miroslav Táborský (Král), Kamil Halbch (husar).
Průvodní slovo čtou autoři pořadu Zuzana Sílová a Jaroslav Vostrý. Dramaturgie: Klára Novotná a Renata Venclová.
Lit.: anonym: České drama a český hrdina. In web ČRo 3 Vltava, leden 2015 (článek). – Cit.: Každou první sobotu v měsíci bude pravidelné Slovo o divadle patřit zamyšlením nad problematikou hrdiny v dějinách českého dramatu.Dvanáctidílný cyklus s názvem České drama a český hrdina autorsky připravují profesor Jaroslav Vostrý a docentka Zuzana Sílová z pražské DAMU. V první části cyklu nazvané Drahomíra aneb Co dělá jevištní postavu hrdinou či hrdinkou dramatu, se autoři věnují hře Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové.
„Chceme mluvit o hrdinovi či hrdince v dramatu. Dokonce v českém dramatu. Existuje ale k podobnému počínání dost podkladů? Máme-li v české literatuře nějakou postavu, která se stala opravdu světovou, musíme jmenovat Haškova Švejka. Jestli tedy dal – jak se kdysi říkávalo – český génius světu nějakou postavu, nebyl to hrdina, ale přímo příkladný antihrdina.“
Citát z první části cyklu napovídá, že se autoři na začátku nevyhnou ujasnění, co vlastně pod označením hrdina dramatu máme rozumět. Jaké atributy jsou s dramatickým hrdinou spojeny, co ho odlišuje od hrdiny epických děl a jaký je jeho úkol při obnově řádu, který svým jednáním pomáhá obnovovat nebo dokonce ustavovat.
Jako výchozí dílo pro výše zmíněné úvahy zvolili Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová drama Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové. Na závěr pořadu konstatují, že Tylova Drahomíra „zahajuje ne zas tak malou řadu českých dramatických hrdinek“. Spor jejích synů Boleslava a Václava pak „představuje součást věčného sporu nejen o národní povaze a národním údělu či ideji, ale také – a logicky – součást sporu o české pojetí hrdinství.“
Další odkazy zde:
http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1452197
http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1462867
http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1473308
http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1484242
http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1497473
O skladatelových vztazích k českým zemím, místům a osobnostem. Připravil Oldřich Pulkert.
Hovoří Růžena Merunková, Ernesto Čekan a Rudolf Kvíz.
Natočeno 2003. Repríza 17. 5. 2008 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.), 24. 5. 2008, 31. 5. 2008, 7. 6. 2008, 14. 6. 2008, 21. 6. 2008, 28. 6. 2008, 5. 7. 2008, 12. 7. 2008, 19. 7. 2008.
Repríza 1. dílu 3. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 59 min). Repríza 10. dílu 7. 3. 2015.
Powered by WordPress