Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tyršovy sady v Pardubicích čeká klíčové rozhodnutí antimonopolního úřadu o protestu odpůrců navrženého způsobu obnovy. Zatím do parku město povolilo vstup jen na vlastní nebezpečí. Revitalizace Tyršových sadů se přitom řeší už skoro deset let a ani teď není jisté, že k ní v dohledné době dojde. Pokud totiž odpůrci s protestem uspějí, tak Pardubice mohou zapomenout na evropské dotace. Připravila Naďa Kubínková.

Natočeno 2014. Premiéra 6. 3. 2014 (ČRo Plus, 10:40 h.; 20 min).

Vyhlašuje se říšská ústava. Oktrojovaná! Kroměřížský sněm rozehnán. Jak se „probouzel“ český národ. České myšlení i české „mýty“ v 19. století. Hovoří historička Pavla Vošahlíková. Připravila a uvádí Eliška Závodná.

Natočeno 2014. Premiéra 5. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).

Hudba a styl nové generace. Hlavním hostem je tanečnice, choreografka a režisérka Miřenka Čechová. O Tantehorse a nové inscenaci Faith. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.

Natočeno 2014. Premiéra 4. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 60 min).

Lit.: -krs- (= Rathouská, Kateřina): (Ne)víra v balet, Depresivní děti v Marienbadu. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Hlavním hostem úterní Čajovny byla tanečnice, choreografka a režisérka Miřenka Čechová, která je členkou skupiny Tantehorse a nedávno nastudovala společně s britskou tanečnicí a choreografkou českého původu Andreou Miltnerovou inscenaci s názvem FAiTH.

Jak se píše v anotaci, nový tanečně – výtvarný počin je především „o ztrátě víry v umění, jež nahradilo život, o nemožnosti přestat a nemožnosti zůstat. O kráse rozkladu, násilí drilu, o nesnesitelné přítomnosti a minulosti, jež nás vždy dožene.“ Projekt vznikal při rezidenčním pobytu Čechové v Atlas Performing Arts Center ve Washingtonu D. C., kde umělkyně pracovala už třikrát. Česká předpremiéra se konala za účasti německé kapely Bohren & der Club of Gore 29. ledna v rámci Festivalu Spectaculare; zmíněná skupina vytvořila k dílu hudební koncept. Od února uvádí FAiTH pražské divadlo Ponec.    (more…)

Romana Riba-Rollingerová vypráví o svém dětství v románě „Veškerá podobnost a jiné kotrmelce“ a o životě vdané ženy ve Francii. Hovoří autorka románu a Zuzana Vojtíšková. Připravil a hovoří Karel Tejkal.

Natočeno 2001. Repríza 4. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 26 min).

O letošních Českých lvech, o Cenách české filmové kritiky, o snímcích nominovaných na Oscara a o programových tipech Febiofestu rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.

Natočeno 2014. Premiéra 3. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).

Připravil Adam Drda.

Natočeno 2014. Premiéra 2. 3. 2014 (ČRo Plus, 20:05 h.; 50 min) v cyklu Příběhy 20. století. Repríza 3. 3. 2014 (ČRo Plus, 13:10 h.).

Pozn.: Anna Hyndráková, za svobodna Kovanicová, se narodila v roce 1928 v židovské rodině. S příchodem roku 1942 začíná i tragický příběh Kovanicovy rodiny, na jehož konci zůstane živa jen dcera Anna. Na transport do terezínského ghetta nastoupili rodiče a dcera Anna v říjnu 1942. V létě 1944 byla Anna s rodiči vybrána do transportu na Východ, do Osvětimi. Zde byl zakrátko zrušen tzv. rodinný tábor, proběhly selekce na práci, kterými prošla z rodiny jen Anna a byla přestěhována do tzv. Frauenlageru. Anna Hyndráková prošla ještě několika tábory, kde panovaly o poznání snesitelnější podmínky. Spolu se dvěma kamarádkami se jí podařilo později uprchnout z pochodu smrti, který byl vypraven z Christianstadtu do nechvalně proslulého koncentračního tábora Bergen-Belsen. Po několika dnech však byly chyceny SS a poslány zpět do pracovního tábora Niesky a poté do Görlitz. Z tábora odešla Anna počátkem května 1945, kdy už nebyl moc hlídaný. Kromě Anny se nikdo z rodiny domů nevrátil. Příběh paní Hyndrákové a příběhy dalších českých Židů z rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau uslyšíte v dnešních Příbězích 20. století, které připravil Adam Drda.  (anotace) (more…)

Vzpomínání rozhlasové reportérky, spisovatelky a cestovatelky. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Technická spolupráce Petr Janečka.

Natočeno 2014. Premiéra 3. – 7. a 10. – 14. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x 30 min). Repríza 31. 7. – 4. 8. a 7. – 11. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 3. – 7. a 10. – 14. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Osudy Pavly Jazairiové. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Novinářka Pavla Jazairiová je pro své čtenáře a posluchače, ale i pro své kolegy dávno živou legendou. Proč tomu tak je a vlastně musí být, je jasné z jejího desetidílného „osudového vyprávění“.

„Můj otec byl Holanďan, se kterým se maminka seznámila v Německu, byla tam totálně nasazená. Na konci války přešli do Francie, kde jsem se narodila. Otec s námi ale nebydlel, byl obchodní cestující, věčně pryč a maminka musela tvrdě pracovat, takže jsem byla jako dítě často sama,“ říká Pavla Jazairiová.

Jako dítě žila mezi Francií a tehdejším Československem, většinu času trávila v Praze u babičky a dědy nebo na internátě. Dle svých slov pořád byla nucena se někde adaptovat, řešit, kam vlastně patří.

Když bylo Pavle šestnáct, vrátily se s maminkou do Čech natrvalo. Své první stálé zaměstnání získala díky znalosti francouzštiny v Československém rozhlase, nejprve jako sekretářka.

Jenomže, jak sama říká, „můj šéf brzy zjistil, že jako sekretářka nestojím za nic, ale že jsem zvídavá, což je základní vlastnost dobrého novináře“. Stala se z ní redaktorka, avšak v roce 1968 musela rozhlas z politických důvodů opustit. Živila se všelijak a nakonec začala tlumočit. (more…)