Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Autor a tvůrci nezjištěni. Hra pro mládež.

Účinkují Ladislav Chudík, Ĺudmila Mandžárová a další.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 19?? (50 min.).

Miguel de Unamuno. Dramatický příběh bratské lásky a nenávisti na motivy knihy Ábel Sánchez. Rozhlasová úprava Peter Gregor. Dramaturgie Ján Uličiansky. Hudební spolupráce Eleonóra Vančíková-Kapasná. Technická realizace Peter Štolz, Ondrej Purdeš. Režie Jaroslav Rihák.

Účinkují Vladimír Müller, Peter Bzdúch, Štefan Kožka, Zuzana Frenglová a další.

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1989 (56 min.).

Lit.: Volejníček, Bohdan: Miguel de Unamuno – Ábel Sánchez – Příběh jednoho utrpení. In web knihkupectví BUX (nedatováno). – Cit.: „Ábel Sánchez“, s podtitulem příběh jednoho utrpení, se biblického tématu o bratrech Ábelovi a Kainovi dotýká spíše metafyzicky, či filozoficky. Na rozdíl od Samaraga se Unamuno zabývá otázkou podstaty oné řevnivosti u biblických bratrů, kdy budoucí bratrovrah Kain v sobě hledá původ své nenávisti, či zde poměřované se závistí, která ho trápí po celý život, a směřuje k onomu vražednému činu, byť v knize spíše symbolickému.

Hrdiny jsou dva odvěcí přátelé už z dětských časů, Ábel Sánchez a Joaquín Monegro. Ale Ábel je přece jen miláčkem štěstěny, je už od školy oblíbený pro svoji klidnou a dobrosrdečnou povahu, zatímco Joaquín je pouhý šprt, který přese všechnu snahu je spíše trapný. S přibývajícími léty se ale tento rozpor a napětí prohlubuje („Máš pravdu, nikdo mě nemá rád, jsem od narození prokletý!“). Joaquín začíná Ábela nenávidět, pro jeho neustálou dobrotu, klidnou povahu, kdy ho nic nedokáže rozhodit. Prostě se nechává vést proudem, a přesto ho štěstěna, jako metafora Boží milosti z bible, vyhledává.

A tak jako v biblickém příběhu, i Joaquín nesnese tu nespravedlnost, že Ábelovi stačí jen být, a je šťastným, a on se tak snaží, a stejně jako Bůh bezdůvodně přehlíží Kainovi obětiny, i mu osud nedá nalézt klidu a štěstí. V jeho nitru bují nenávist a závist, která ho provází po celý život („Proč jsem tak záviděl, proč jsem byl tak zlý? Jak se to stalo, že jsem takový? Jaké mléko jsem sál? Je to lektvar nenávisti?“).

Nejhlubší ránu do duše Joaquína ale nakonec zasadí láska, milostného vzplanutí. Jeho cit ke krásné Heleně vezme za své, když ji seznámí se svým největším přítelem Ábelem. On, slavný a obdivovaný malíř, má nakonec i ji, zatímco Joaquín je doktor, dobrý a uznávaný, přesto jen další doktor ve městě. Zrada Heleny a Ábela ho shodí až na samé dno duševní temnoty („… nejhorší není nebýt milován, nemoci být milován – nejhorší je, nemůžeš-li sám milovat.“).

Kniha „Ábel Sánchez“ je silný a emočně vypjatý příběh, o nenávisti až chorobné, které se nelze nikdy zbavit. O nenávisti, které je o to horší, že se obrátila proti svému strůjci.

Harriet Elizabeth Beecher Stoweová. Hra pro mládež. Rozhlasová úprava Jarmila Štítnická. Scénická hudba Jaromír Dlouhý. Dramaturgie Emil Fillo. Zvuk a technická úprava Alexander Haveta. Režie Viera Štróblová-Weidlerová.

Účinkují Alojz Kramár, Hana Meličková, Viliam Záborský, Mária Bancíková, Emil Fillo, Karol Strážnický, Juraj Paška, Jela Lukešová, Peter Bugár, Ctibor Filčík, Beta Poničanová a další.

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1956 (73 min.).

Pozn.: Jejím nejznámějším dílem je melodramatický román Chaloupka strýčka Toma (v originále Uncle Tom’s Cabin), který poprvé vyšel v abolicionistickém týdeníku National Era roku 1851. Kniha se v následujících letech stala velmi populární a vyšla v nákladu stovek tisíc výtisků. Všechny osudy postav v ní, jakkoli jsou neuvěřitelné, se zakládají na pravdě. Hrdinové tohoto románu – strýček Tom, teta Chloe, George Harris a jeho žena Eliza – reprezentují černošský lid utlačovaný bílými otrokáři, který je ale bystrý, inteligentní, charakterní a často i zbožný. Také jsou zde vykresleny i protichůdné povahy a názory otrokářů. Mimo jiné kniha zachycuje krutost otrokářského systému, kvůli které otroci utíkali i za cenu ztráty vlastního života například do daleké Kanady, kde otrokářství už neexistovalo. A právě proti těmto uprchlým otrokům byl namířen nový zákon o jejich navrácení k bývalým vlastníkům, který inspiroval Harriet Beecher Stoweovou k napsání této knihy. Otrokářům se i přes velkou snahu nepodařilo román zneškodnit a Chaloupka strýčka Toma velkou měrou přispěla ke zrušení otroctví. (zdoj wikipedia)

Lelde Stumbre. Rozhlasová hra. Překlad Oľga Duhanová. Hudební spolupráce Katarína Bielčíková. Mistr zvuku Ivan Mihál. Režie Martin Kákoš.

Osoby a obsazení: Limanis (Karol Machata), Andrew (Matej Landl), Erik (Vladimír Obšil), Sandra (Anna Šišková).

Nastudoval Slovenský rozhlas v roce 1998. Premiéra 30. 4. 1998 (36 min.).

Pozn.: Touto hrou sa lotyšský rozhlas prezentoval na medzinárdnom festivale rozhlasových hier Prix Ostankino 1996.
Autorka v tejto hre načiera do problému praexistencie ľudského egoizmu tak príznačného pre Homo Sapiens. Autorka na pôdoryse skoro detektívky vykresľuje ľudské charaktery v ich nahote. Kráľ je teda nahý a vôbec sa za to nehanbí a ani to nezastiera.

Lit.: anonym: Noční hostia. In Rozhlas a televízia 17/1998, roč. 72, str. 5 (článek). – Cit.: Touto hrou sa Lotyšský rozhlas prezentoval na medzinárodnom festivale rozhlasových hier Prize Ostankino 1996. Lotyšská a viac menej pobaltská kultúra a teda aj rozhlasová tvorba nie je vďaka bývalej “sovietskej prezentácii” nášmu poslucháčovi neznáma. Vyznačuje sa istou osobitosťou, spočívajúcou v historickom priestore, vtesnanom medzi dve slovanské kultúrne veľmoci, akými nepochybne sú poľská a ruská identita. To všetko v konečnom dôsledku poznamenáva i autorské posolstvo Leldeho Stumbrea, ktorý na pomerne malom priestore ani nie 40 minútovej hry načiera do praexistencie ľudského egoizmu. Hra nesie v sebe napätie skoro až detektívne, avšak tento pôdorys len využíva na pôsobivé vykreslenie ľudského charakteru v jeho nahote.

.

Milan Materák, František Obžera. Hra pro mládež. Dramaturgie Anna Floriánová. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Jozef Bajtek. Technik Jozef Dobák.

Osoby a obsazení: autor (Karol Machata), Patrik Fučka (Dušan Tarageľ), Brigita Žemľová (Zuzana Kronerová), Eduard Bindas, Ivan Krivosudský, Magda Paveleková, Eva Krížiková, Mária Prechovská, Vladimír Minarovič a Gabo Zelenay.

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1979 (32 min.).

Pozn.: Z veľkého priateľstva dvoch rodín vznikne veľká zvada. Famílie nakreslia v polovici činžiakovej chodby čiaru, ktorú nesmie nepriateľská fajta prekročiť. A prečo to všetko? Kvôli Patrikovi a Brigitke alias Rómeovi a Júlii.

Peter Sever. Hra pro mládež. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Emil Fillo, Ĺubomír Barák, Jela Lukešová, Eduard Bindas, Eva Rysová, Alojz Kramár, Elo Romančík a další.

Připravil Československý rozhlas do roku 1983 (58 min.).

Lion Feuchtwanger. Rozhlasová hra pro mládež. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Zvuková spolupráce Imrich Adamko a Táňa Ďurišová. Dramaturgie Július Gajdoš. Dramatizace a režie Viera Weidlerová.

Účinkují Helena Geregová, Vlado Černý, Vladimír Kostovič, Július Pántik, Viera Strnisková, Leopold Haverl, Elo Romančík, Ivan Letko, Ivan Laca, Juraj Predmerský a další.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1991 (59 min.). Repríza 5. – 11. 9. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Šimona vyrastá so strýkom a nevlastnou starou matkou. Počas druhej svetovej vojny preukáže svoje vlastenectvo tým, že podpáli strýkove garáže. Ako si tento jej čin bude vysvetľovať okolie a čo ju za to čaká?

Lit.: Šaráková, Lucia: Rozhlasový pozdrav (nielen) do školských lavíc. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera,  1. 9. 2024 (článek). – Cit.:  Začiatok septembra býva akýsi nostalgický. Prázdniny a dovolenky sú za nami a mnohí naši verní poslucháči si sadajú opäť do školských či študentských lavíc. Tento týždeň chceme byť v Rádiu Litera s nimi. S témou školy, s maturitnými autormi, ale nezabúdame ani na tých poslucháčov, ktorí už netrpezlivo očakávajú ďalšie dlho nevysielané hry a pásma. Vo vysielaní sa objaví 5 častí z Hesseho knihy Narcis a Goldmund. Z dlho nevysielaných hier to budú Miláčik (od G. de Maupassanta), Kto je tu zanedbaný, miláčik? (od T. Kusej) a Šimona (od W. Weidlerovej a L. Feuchtwangera). Nebude chýbať rozprávka (Malá morská víla) či pásmo o Andersenovi ako básnikovi. Z vysielania sa ozve i hlas Kláry Jarunkovej (v pásme Príbehy o jedinečnosti) a na svoje si prídu aj milovníci dobrej poézie – tento týždeň J. Keats a H. Gavlovič. (…)

Od štvrtka sa môžete tešiť na obnovenú premiéru rozhlasoveh hry Viery Weidlerovej pod názvom Šimona, ktorú autorka napísala podľa literárnej predlohy Liona Feuchtwangera. Hrdinkou príbehu je 15-ročná Šimona, ktorá ako sirota vyrastá u bohatých príbuzných. Tí ju u seba trpia len ako slúžku. No Francúzsko obsadia počas druhej svetovej vojny Nemci a to zmení osud všetkých, aj našej mladej hrdinky… V hlavnej úlohe Šimony sa predstaví Helena Geregová. (…)

Slavo Kalný. Z povrchní známosti Evy a Mariána se narodí neplánované dítě. Hra pro mládež. Dramaturgie Anna Floriánová. Hudební spolupráce Lýgia Vojtková. Kytarové improvizace Dušan Horecký. Technická realizace Zuzana Kubíková. Režie Magda Grandtnerová.

Osoby a obsazení: Eva (Kamila Magálová), Jana (Zuzana Kocúriková), Paľo (Dušan Tarageľ), Marián (Ĺubo Roman), otec (Dušan Blaškovič), matka (Eva Rysová), domáca (Eva Krížiková), Vilo (Zoro Laurinc), Soňa (Nataša Gräffingerová), chlapec hlas 1 (Jozef Longauer), hlas 2 (Alojz Špaček), hlas 3 (Jana Horková), hlas 4 (Mária Lukáčová).

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1981 (53 min.). Repríza 18. 4. – 1. 5. 2024 (SRo Rádio Pyramída) pod názvem Šprintér .

Lit.: anonym: Šprintéri. In Televízia a rozhlas 21/1996, str.15 (anotace). – Cit.: Napriek športovému názvu hry Slava Kalného, nepatrí táto disciplína k ľahkej atletike. Šprintovať sa totiž dá aj inde, nielen v športe. Kalného šprintéri bežia ozlomkrky najprv k rodičovstvu, potom k manželstvu a napokon ku kamarátstvu – ale k tomu idú už pokojným tempom. Poviete si, nemalo by to byť presne naopak a bez šprintovania? Žiaľ, mnohí mladí ľudia prichádzajú k manželstvu a rodičovstvu práve takýmto spôsobom.

Frank Parrish. Rozhlasová hra pro mládež. Dramatizace Slávka Liptáková.

Účinkují Michal Domonkoš, Michal Dočolomanský a další.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1970 (56 min.).

Pozn.: Prešibaná Ann to narafičí tak, že ju akože unesie Sam Melet, široko-ďaleko známy lapaj, ktorý vie napr. odcudziť auto, maskovať sa a ovláda umenie skrývačky. Na cestách zažijú všakovaké dobrodružstvá a na konci im tak trochu pôjde aj o život. Zaujímavosťou je, že úlohu výmyselníckeho jedenásťročného dievčaťa tu stvárňuje Michal Domonkoš.

William M. Hoffman. Rozhlasová hra pro mládež. Překlad Mirka Čibenková. Dramaturgie Ján Uličiansky. Režie Martin Kákoš.

Účinkují Richard Stanke a Michal Mikulčík.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1998 (64 min.). Premiéra 29. 11. 1998. Repríza 4. 12. 1999, 15. 2. 2003.

Pozn.: Americký dramatik sa zaoberá témou života a smrti, medziľudských vzťahov po tom, čo na scénu vstúpila smrteľná, nedostatočne prebádaná a o to viac mýtizovaná choroba. Hlavnými hrdinami sú Rich a Saul – homosexuálna dvojica. Ich láska, kríza končiaca rozchodom pre iný vzťah a daň za nové zaľúbenie: HIV pozitívny.

Pozn. 2: Mládežnícka dramaturgia Slovenského rozhlasu po prvý raz otvorila tému: diagnóza AIDS. Svetový deň boja proti AIDS, za ktorý pred desiatimi rokmi vyhlásila Svetová zdravotnícka organizácia 1. december, neopomenula ani dramaturgia hier pre deti a mládež Slovenského rozhlasu. Poslednú novembrovú nedeľu zaradila do vysielania premiéru rozhlasovej adaptácie divadelnej hry Williama M. Hoffmana Tak jest. Pod názvom Diagnóza AIDS ju v preklade a úprave Mirky Čibenkovej dramaturgicky pripravil Ján Uličiansky a režíroval Martin Kákoš. Americký dramatik sa zaoberá témou života a smrti, medziľudských vzťahov po tom, čo na scénu vstúpila smrteľná, nedostatočne prebádaná a o to viac mýtizovaná choroba. Hra Tak jest bola vôbec prvým dramatickým dielom, ktoré sa zaoberalo touto, vtedy ešte tabuizovanou témou. Aj slávne filmy ako Philadelphia vznikli až po nej. Hlavnými hrdinami sú Rich a Saul – homosexuálna dvojica. Ich láska, kríza končiaca rozchodom pre iný vzťah a daň za nové zaľúbenie: HIV pozitívny. Na Slovensku sme už mali možnosť oboznámiť sa s drámou práve vďaka M. Čibenkovej, ktorá text „objavila“ a preložila pre domovské Trnavské divadlo. Tu tiež režíroval M. Kákoš, v hlavných rolách účinkovali V. Jedľovský a Š. Kožka. Rozhlasová verzia bola premiérou vážnej témy v dramatickej mládežníckej redakcii audiomédia. Režisér si zvolil za jej protagonistov Richarda Stankeho a Milana Mikulčíka. Vzniklo pôsobivé kultivované dielo. Nemoralizujúce, citlivo no realisticky zobrazujúce ľudí, ktorých sa dotkla diagnóza AIDS. Sú tu otvorené viaceré témy. Ako sa okolie a rodina vyrovnávajú už len s faktom, že ich priateľ, bratanec, brat je gay. Mnohí šmahom ruky, bez elementárnych znalostí odpália nekompromisný názor. Iní sú rozpačití, strkajú hlavu do piesku. Hoffman ukazuje, že „manželstvo“ dvoch mužov nie je nič mimoriadne, šteklivé ani zvrátené. Je to normálny vzťah: niekedy sladký, inokedy bolestný, komplikovaný ako každé ľúbenie. V centre hry, samozrejme, stojí choroba. Nekladie dôraz na spôsob nákazy, ale ako sa človek pri tejto diagnóze musí vyrovnať nielen s faktom, že zomiera, ale i so skutočnosťou, že ostáva sám. Dramatik sa sústredil na psychologický boj jedinca. Celý arzenál zbraní: od arogantnej drzosti cez strach po pokus o mravné „uplácanie“ Boha a postupné vyrovnanie sa s nevyhnutným. Sú tu aj publicistické prvky. Na spôsob ankety, kde sa ľudia vyslovujú o vedomostiach o AIDS, prvých dotykoch i čoraz väčších skúsenostiach s novodobým morom. Richard Stanke v rozhlasovej hre podal nadštandardný výkon. Maximálne civilný a predsa prudko emotívny. V jeho hlase, intonácii rezonuje všetko čo divadelný herec predvádza na javisku gestom, mimikou. Priam zhmotňuje poslucháčovi pred očami Richa z mäsa a kostí. Komplikovanú citlivú bytosť. Niet jej pomoci? Ktovie? Žiaden boj nie je dopredu prehratý. Najmä ak naň nie ste sám. A Rich má veľkú oporu vo svojej mužskej láske. Aj to je jedno z významných posolstiev. BARBORA DVOŘÁKOVÁ