Hovoří Ivan Klíma.
Natočeno 1993. Obnovená premiéra 24. 8. a 30. 8. 2013 v pořadu RozHraní – Poklady z rozhlasového archívu (ČRo 2 Praha, 20:00 – 21:00 h.). Repríza 1. dílu 22. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.), 2. dílu 29. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.).
Beseda se členy Wagnerovy společnosti a dalšími posluchači živě moderovaná ve studiu Českého rozhlasu. Uvádí Lukáš Hurník.
Natočeno 2013. Premiéra 24. 8. 2013 (ČRo 3 Vltava, 11:06 a 14:00 h.; 2 x 15 min) v rámci celodenního cyklu Operní maratón – Richard Wagner.
Obsah opery Valkýra přibližuje operní znalec, hudební organizátor a publicista Pavel Eckstein.
Natočeno v roce 2000 (4 x 15 min). Repríza 24. 8. 2013.
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 34/2013)
S Ludvíkem Kunderou jako autorem rozhlasových her jsme se v našem seriálu již setkali. Tentokrát se budeme věnovat prvnímu jeho výraznějšímu setkání s rozhlasem. Nešlo o původní rozhlasovou hru, ale o rozhlasovou úpravu jeho divadelní hry Totální kuropění.
Básník Kundera byl počátkem šedesátých let požádán dramaturgem Státního divadla v Brně Bořivojem Srbou o nový dramatický text. Divadelní premiéra se konala 24. 6. 1961 v režii Evžena Sokolovského. Funkční hudbu brechtovské inscenace složil Jan Novák, hrál orchestr Gustava Broma.
Kundera zde čerpal z vlastních zážitků – byl jako ročník 1920 totálně nasazen jako pomocný dělník ve velkém vojenském skladu ve Špandavě u Berlína. Vytvořil tedy rozsáhlou dramatickou fresku, popisující život mladých lidí, kteří byli v Německu totálně nasazeni, aby po německých mužích, odvelených na frontu obsadili v průmyslu uvolněná pracovní místa. Kundera se zde zaměřuje především na problémy kulturního, společenského i prostě lidského přežívání v úmorných podmínkách “total einsatzu” a vedle epické, vyprávěcí roviny zde používá i subjektivně, až lyricky zabarvenou rovinu – obě vyjádřené výstupy hlavní postavy- básníka a filozofa Jiřího (Otakar Dadák). (more…)
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 32/2013)
Wolfgang Hildesheimer (1916-1991) se narodil v Hamburku židovským rodičům. Se svými rodiči emigroval do Palestiny, kde se vyučil truhlářem. Později přesídlil do Londýna, kde vystudoval scénografii a malířství. Pozoruhodnou epizodou jeho života byla funkce soudního zapisovatele u norimberských procesů s nacistickými zločinci. Jeho životní náplní se však stalo umění – malířství, literatura a drama.
Hildesheimer napsal mnoho povídek (vyšly pod názvem Nelaskavé legendy), romány Tynset a Ráj falešných ptáků a slavný projev O absurdním divadle, který pronesl v roce 1960 v rámci Mezinárodního týdne studentského divadla v Erlangenu. Nás však bude zajímat především jako autor rozhlasových her. Napsal jich nemálo, v Československém a Českém rozhlase byla nastudována Princezna Turandot (1965, režie Ludvík Pompe), Balkánexpres aneb Ze života padělatele (1997, režie Ivan Chrz) a také Havrani pana Walsera, kterým se budeme věnovat.
Děj této černé absurdní komedie je vyprávěn s až wildeovskou lehkostí: Adrian Walser, soukromník, žijící v příjemně vybaveném domě s loajální služebnou paní Borgwardovou z peněz svých záhadně zmizelých příbuzných, je jednoho dne překvapen návštěvou své tety Cosimy. Po úvodních zdvořilostních frázích tetička jasně vyjeví, proč přišla: ví, že se Adrian zbavil svých příbuzných a je ochotna na to „zapomenout“, ožení-li se Adrian s její nepříliš hezkou dcerou a bude jim vyplácet slušnou částku. Evidentně není první příbuzná, která za panem Walserem s podobným vydíráním přišla – a také ji stihne stejný osud: je svým synovcem proměněna v havrana. (Posluchač vyznávající v dramatu realismus je arci překvapen, autor je však schopen vysvětlit i toto; Adrian Walser byl – podobně jako jeho nezvěstný strýc Mikuláš – učedníkem slavného čaroděje, který jej naučil právě toto proměňovací kouzlo.) Poté vstupuje do děje další postava, pan Mönkeberg, který byl tetou Cosimou najat jako její osobní strážce. Pro její záchranu však nic neudělal – není divu, není totiž tím, kým se zdá být. Brzy se Adrianovi odhaluje jako poslední člen rodiny, strýc Mikuláš. Proti sobě tak sedí dva žáci starého čaroděje, se stejnými schopnostmi a stejným přáním: vyřídit toho druhého, udělat z něj havrana… (more…)
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 30/2013)
Hra Apartmá s terasou byla na stránkách rozhlasového týdeníku charakterizována dramaturgem Josefem Hlavničkou jako „velmi zajímavý, hořce komediální příběh“ o tom, „že nejvíce biti bývají pravidelně ti nejslušnější a nejbezbrannější, které vesele terorizují bezohlední demagogičtí primitivové stejně jako je opovržlivě přezírají nafoukaní zbohatlíci“. Poprvé byla uvedena na vlnách BBC v srpnu 1968 (pod originálním názvem The Penthouse Apartment), na našich vlnách zazněla o necelý rok později, 25. dubna 1969 ve večerních hodinách. Premiéru si odbyla v rámci Festivalu zahraniční rozhlasové hry (v onom týdnu vysílal Československý rozhlas ještě hru Finna Björnsetha Slova pro dva hlasy v režii Ludvíka Pompeho a Zprávu o moru v Londýně od Gerta Hofmanna, režie Jiří Horčička). Historka, která tvoří kostru rozhlasové hry (v povídce Williama Trevora ji rozpoznal dramatizátor Michael Bakewell), je v podstatě banální: přepychové apartmá snobských manželů navštíví slečna Wintonová, starší tichá dáma z nižšího patra domu a Morgan, hrubý a primitivní domovník. Následky na sebe nenechají dlouho čekat, nesměřují však k rozuzlení ve stylu francouzské konverzační frašky… (more…)
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 28/2013)
Když se v roce 1997 sešlo několik rozhlasových dramaturgů na mezinárodním festivalu Prix Italia v Ravenně k pracovnímu setkání, navrhla polská dramaturgyně Ewa Stocka-Kalinowska, aby v jednotlivých zemích vznikly rozhlasové hry na jednotné téma, které by pak byly odvysílány. Sama navrhla téma – v roce 1998 to mělo být 350 let, co se narodil slavný mistr houslař Antonio Stradivari. Vzniklo tedy několik her nejen o životě a díle Stradivariho. V BBC nastudovali hru Hattie Naylorové Ďábel a Paganini (The Devil and Paganini, 1999), ta byla natočena téhož roku v Polsku (Diabeł i Paganini). Poláci sami přispěli hrou Dom bez klamek (Dům bez klik, 2000). Projekt Stradivari našel ohlas i v Česku: dramaturg Pavel Minks uvedl Mularczykovu hru a oslovil Ilju Hurníka. Ten napsal hru Stradivariana aneb Tři příběhy o houslích (1997), ta byla navíc nastudována ještě v Polsku (Stradivariana albo trzy powieści o skrypcach, 1999). V projektu byly zapojeny ještě stanice RAI, Slovenský rozhlas a Radio Rassija.
My se tentokrát budeme věnovat další hře z projektu: Němý Mesiáš. Hru napsal hudebník a novinář Sandro Cappelletto. Narodil se roku 1952 v Benátkách a pravidelně přispívá hudebními kritikami do novin Le Stampa a Le Monde. Napsal příběh Farinelliho (La voce perduta, 1996) a fascinoval ho i skutečný příběh jedněch Stradivariho houslí – Mesiáše. Předkládá nám strhující příběh generací sběratelů, kteří koupili od Stradivariho dědiců vzácné housle. Provází je prokletí: nikdo z jejích vlastníků (až na dvě výjimky) nedovolí nikomu na tento skvělý nástroj zahrát, v době největších houslových géniů v čele s Paganinim jsou nuceny mlčet. Housle se však mstí po svém: majitelé Mesiáše postupně přicházejí o rozum. Osud slavných houslí se však nezmění ani ve dvacátém století: jsou zamčeny v muzejním sejfu a ředitel muzea nikomu nedovolí na ně hrát – z obavy o historický muzejní kus. (more…)
Jak je přijímána novinka režiséra Miloše Formana?
Natočeno 1968. Premiéra 11. 3. 1968 (30 min). Obnovená premiéra 19. 8. 2013 v rámci cyklu Rádio Retro 1968.
Pozn.: Ukázka zazněla v pořadu Fonogramy.
Ukázka z Gogolova Revizora v moskevském divadle Sovremenik. Reportážní záznam natočila redaktorka Slávka Dolanská. Pořad připravila Helena Bauerová.
Hovoří herec Oleg Tabakov, umělecký ředitel Sovremeniku Oleg Jefremov a umělecký ředitel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý. Průvodní slovo a překlad Josef Velda, Jiří Němeček, Hana Brothánková.
Natočeno 1968. Premiéra 30. 4. 1968 (27 min). Obnovená premiéra 19. 8. 2013 v rámci Rádio Retro 1968.
Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Tomáš Černý.
Natočeno 2013. Premiéra 23. 8. 2013 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).
Pozn.: Ukázky z libereckých nahrávek byly použity i v dokumentu Jsme s vámi, buďte s námi! (2013).
Lit.: -als- (= Švarcová, Alžběta): V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968. In web ČRo, srpen 2013 (článek). – Cit. : Václav Havel, jak jste jej ještě neslyšeli, herec Jan Tříska a dramatické srpnové dny roku 1968. To všechno uslyšíte v dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!, který oživuje záznamy z dob srpnové okupace. Radiožurnál dokument odvysílá 5. srpna.
Rozhlasový objev roku. Za ten je možné bez přehánění označit unikátní záznamy vysílání ze srpna roku 1968, k nimž se rozhlas nedávno dostal. Jde o dlouho hledané nahrávky z dramatických dnů okupace.
Jména tehdejších rozhlasových „moderátorů“ a komentátorů aktuálního dění přitom nejsou jen tak ledasjaká. Byli jimi herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel, kteří se v roce 1968 podíleli na rozhlasovém vysílání z Liberce. 
Význam objevu? Nevyčíslitelný
„Tento objev potvrzuje, co všichni víme, na co oba aktéři mnohokrát vzpomínali, ale co nikdo od roku 1968 neslyšel,“ přibližuje redaktor Českého rozhlasu Tomáš Černý. „Najednou víme přesně, co vlastně Jan Tříska v Liberci hlásil, a víme, že to nebyly výhradně texty Václava Havla, jak se vždycky tradovalo…“
Neuvěřitelné odhalení
V tom, že unikátní nahrávky mohou po dlouhých letech opět zaznít v rozhlasovém éteru, sehrála svou roli vlastně náhoda.
Největší zásluhu na tom má liberecký posluchač Vladimír Beran. Ten na srpnovou okupaci 1968 vzpomíná se slovy: „Upadl jsem do apatie, ve které jsem byl schopen jen zapnout magnetofon a nahrávat vysílání rozhlasu. Poslouchal jsem Prahu, ale také stále častější vstupy ‚svobodného vysílače Liberec‘.“
Právě pásky, které Vladimír Beran v roce 1968 pořídil, nedávno nabídl jeho syn Českému rozhlasu k poslechu a digitalizaci – a neuvěřitelné odhalení bylo na světě. Šlo o dlouho hledané unikátní záznamy z dramatických srpnových dnů s hlasy tehdejších „moderátorů“: herce Jana Třísky a dramatika Václava Havla.
V premiéře na Radiožurnálu
Po dlouhých 45 letech se části tohoto srpnového vysílání opět dostanou k posluchačům. Jsou totiž součástí dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!
„V dokumentu zazní i vzpomínky dvou hlasatelů Československého rozhlasu Jiřího Kadlece a Vladimíra Fišera,“ slibuje Tomáš Černý. „Ten první měl službu večer 20. srpna 1968 a krátce před tím, než šel číst zprávy ve 23 hodin, debatoval s kolegou ze zpravodajské směny o tom, co by se stalo, kdyby ‚sem na nás vtrhli‘.
A Vladimír Fišer místo toho, aby po půlnoci z 20. na 21. srpna otevřel víno a oslavil s kolegyněmi techničkami své 34. narozeniny, dostal nečekaný dárek v podobě prohlášení ÚV KSČ ke vzniklé situaci. Byl tak první, kdo provolání ‚všemu lidu Československé socialistické republiky‘ do éteru četl.“
Dokument Jsme s vámi, buďte s námi! vysílá v premiéře Radiožurnál, a to v pondělí 5. srpna po 20. hodině. Poté ho do svého programu postupně zařadí i ostatní stanice Českého rozhlasu.
Jsme s vámi, buďte s námi!
Tohle zvolání se v rozhlasovém vysílání poprvé objevilo v květnu 1945. Rozhlas jím dával jasně najevo, že je na straně „správné věci“ a k témuž vyzývá také posluchače. V roce 1968 si na tuto výzvu někdo z hlasatelů nebo redaktorů vzpomněl a užil ji ve stejném duchu: Jsme s vámi, vážení posluchači, důvěřujte nám, dejte na nás, buďte s námi. „Těžko říct, jestli bude ještě někdy mít rozhlas takovou sílu,“ uzavírá redaktor Tomáš Černý.
Lit.: -red-: V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968. In web Moderní dějiny, 11. 8. 2013 (anotace). – Cit.: Václav Havel, jak jste jej ještě neslyšeli, herec Jan Tříska a dramatické srpnové dny roku 1968. To všechno uslyšíte v dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!, který oživuje záznamy z dob srpnové okupace. Radiožurnál dokument odvysílal 5. srpna.
V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968
Rozhlasový objev roku. Za ten je možné bez přehánění označit unikátní záznamy vysílání ze srpna roku 1968, k nimž se rozhlas nedávno dostal. Jde o dlouho hledané nahrávky z dramatických dnů okupace. Jména tehdejších rozhlasových „moderátorů“ a komentátorů aktuálního dění přitom nejsou jen tak ledasjaká. Byli jimi herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel, kteří se v roce 1968 podíleli na rozhlasovém vysílání z Liberce…
Lit.: Černý, Tomáš: Válka světů to nebyla. In Týdeník Rozhlas 34/2013 (článek). – Cit.: „Jsme s vámi, buďte s námi!“ Před pětačtyřiceti lety, ve dnech po 21. srpnu, se Československý rozhlas těmito slovy postavil na stranu národa, který si oproti několika jednotlivcům rozhodně nemyslel, že obrodný proces zvaný Pražské jaro 1968 by měl být násilně ukončen sovětskou vojenskou intervencí. Když už se to stalo, neměli bychom nikdy zapomenout, že při tom byla napsána jedna z nejslavnějších kapitol rozhlasových dějin, kdy rádio bylo přímým hybatelem dění v ulicích plných šokovaných lidí. Také o tom vypráví dokument z cyklu 90 let s vámi, který 24. srpna odvysílá Český rozhlas Vltava. (more…)
Powered by WordPress