Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 10. 2023

Podivná závěť (1942?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:39

Jiří Kafka. Rozhlasová hříčka.

Natočeno 1942 (?). Premiéra (?) 3. 1. 1943 (Praha, 20:45 – 21:15 h.). Repríza 7. 3. 1943 (Praha, 15:15 h.).

O kocouru, kohoutu a kose (1964?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:16

Božena Němcová. Pohádka. Dramatizace Miloslav Ston. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Josef Svátek.

Natočeno 1964 (?). Premiéra (?) 26. 7. 1964 (Praha, 13:10 – 14:00 h.).

První případ praktikanta Potápky (1966?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:27

Ignát Herrmann. Pražská idyla.

Premiéra (?) 2. 2. 1966 (Praha, 20:30 – 21:10 h.).  Repríza 15. 2. 1966 (Praha, 19:45 h.); 17. 9. 1967 (Československo I, 10:15 h.).

Květy před domem (1965?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:24

Gerard Braunisch. Rozhlasová hra.

Premiéra (?) 17. 12. 1965 (Československo II, 19:50 h.). Repríza 2. 2. 1966 (Československo II, 16:30 – 17:30 h.); 2. 3. 1966 (Československo II, 16:30 – 17:30 h.).

19. 10. 2023

Záviš z Falkenštejna (1985)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry — Premek @ 14:50

Vítězslav Hálek. Průřez dramatickou básní připravila Eva Pleskotová. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkují Jana Hlaváčová, Vladimír Brabec, Radovan Lukavský, František Husák, Miroslav Doležal, Taťjana Medvecká a další.

Natočeno 1985. Obnovená premiéra 12. 11. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

18. 10. 2023

Garderobiér (2023)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 10:42

Ronald Hardwood. Rozhlasová úprava divadelní hry. Přeložil Jan Hančil. Rozhlasová úprava a dramaturgie Martin Velíšek. Zvukový mistr Radek Veselý. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Norman (Viktor Preiss), Sir (Jiří Štěpnička), Lady (Regina Rázlová). Dále účinkují Taťjana Medvecká, Anežka Šťastná, Ivan Řezáč, Alexej Pyško, Michal Zelenka a Vladimír Hrabal.

Natočeno 2023. Premiéra 26. 11. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.). Repríza 12. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) k úmrtí Jiřího Štěpničky.

Video z natáčení

Lit.: Maleček, Tomáš: Hra Garderobiér: Viktor Preiss bude už v listopadu sloužit divadelnímu principálovi Jiřímu Štěpničkovi. In web IRozhlas, 16. 10. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Znají se už z divadelní akademie a minulý týden se potkali za rozhlasovým mikrofonem. Herci Jiří Štěpnička a Viktor Preiss natáčejí v karlínském studiu Českého rozhlasu v těchto dnech novou rozhlasovou hru s názvem Garderobiér. Vychází ze stejnojmenné, slavné divadelní předlohy londýnského dramatika a scénáristy Ronalda Hardwooda. (…)

„Bývalý herec venkovské společnosti, teď rekvizitář a takové děvče pro všechno,“ charakterizuje herec Viktor Preiss svou roli Garderobiéra Normana. „Je to postava křehká a proměnlivá, skutečně zranitelná duše, která táhne káru s tímto člověkem,“ dodává s odkazem na svého souputníka – hereckého barda, který si nechává říkat Sir.

Ten má sehrát 227 představení Shakespearova Krále Leara. Je rok 1942, divadelní společnost prožívá – zdá se – klasický den. Londýn je ale bombardován nacisty a Sir je zdánlivě na konci svých sil. Přesto chce své představení odehrát.

(more…)

Zakřivený horizont (1985)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 8:24

Radomír Klabal. Rozhlasová hra. Hudba Jiří Vyšohlíd. Technická spolupráce Dobroslav Kubík. Dramaturg Jiří Souček. Režie Pavel Krejčí.

Osoby a obsazení: Joseph Wallenport (Jiří Štěpnička), Donald Hockett (Pavel Soukup), Cecil Rubbers (Petr Hübner), Hartline (Milan Sandhaus), Glenn (Ladislav Peřina), Arthur Sloan (Hynek Pech), Pomona (Lenka Loubalová), Kirk (Jiří Kalužný), dozorci (Václav Dušek, Miroslav Kolář). Dále účinkují Pavel Krejčí a Dobroslav Kubík.

Nastudoval Hradec Králové v roce 1985.  Premiéra 28. 3. 1985 (Vltava, 11:30 – 12:30 h.; 58 min.) Repríza 14. 8. 1987.

Lit.: so: Zakřivený horizont. In Rozhlas 13/1985 (18. 3. 1985), s. 4 (anotace).

Zakřivený horizont. In Rozhlasový týdeník 1986-03-18Lit.: Frýbort, Pavel: Rozhlas na konci března. In Tvorba 16/1985 (17. 4. 1985), s. 8 (recenze).

Frýbort, Pavel - Rozhlas na konci března. In Tvorba 16-1985 (17. 4. 1985), s. 8 (recenze)

17. 10. 2023

Caligula (2023)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 8:11

Albert Camus. Šílenství, tyranie, smrt. Moderní tragédie francouzského existencialisty. Překlad Jaroslav Král. Rozhlasová úprava Renata Venclová a Natália Deáková. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Natália Deáková.

Osoby a obsazení: Caligula (Jan Honza Hájek), Caesonie (Barbora Milotová), Senectus (Viktor Preiss), Chaerea (Kamil Halbich), Lepidus (Luboš Veselý), Méreia (Jiří Lábus), Metellus (Jan Vondráček), Helikón (Marek Daniel), Scipio (Vojtěch Franců), Múcius (Václav Vašák), Múciova žena (Julie Stejskalová).

Natočeno 2023. Premiéra 4. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 90 min.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: nav – Švábová, Šárka: Nechtěla jsem, aby to byl krutý tyran. Caligula je člověk, který zažívá velmi hluboký smutek, říká režisérka Natália Deáková. In web ČRo 3 Vltava, 2. listopad 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 7. listopadu si připomeneme 110 let od narození slavného francouzského spisovatele a filozofa Alberta Camuse. Jeho divadelní hru o římském císaři Caligulovi, který je ale na rozdíl od svého historického předobrazu racionálně uvažující člověk, převedla teď do rozhlasové podoby režisérka Natália Deáková. Na stanici Vltava drama Caligula odvysíláme v sobotu. (…)

„Camus si nevybral postavu Caliguly náhodou, ale vychází z jistých historických událostí. Třeba z toho, že mu umřela jeho milovaná sestra Drusilla, která byla zároveň jeho milenkou. A celé toto drama začíná tím, že Caligula zmizí,“ přibližuje dílo Natália Deáková. „Caligula se často vykládá jako politická hra, ale to je trochu zploštělé na jednu úroveň. Vidíme tam člověka, který je opojený svojí mocí, respektive který tu moc zneužívá, popírá svobodu druhého člověka. Vidíme princip tyranství – v tom to hra velmi aktuální a byla aktuální i v době, kdy ji Camus psal. Asi není náhoda, že ji psal koncem 30. a začátkem 40. let,“ pokračuje a dodává: „Caligula je jiný v tom, že byl Camusem psaný s velkým porozuměním. Je to člověk, který zažije hlubokou, nepředstavitelnou bolest, ale ani ta bolest netrvá. Nic netrvá. Vychází z vědomí a poznání pravdy té bezvýchodné nesmyslnosti.“ (…)

Lit.: Venclová, Renata: Albert Camus: Caligula. Šílenství, tyranie a smrt v moderní tragédii francouzského existencialisty. In web ČRo 3 Vltava, 4. listopad 2023  (článek). – Cit.: Moc, která se zvrhne v tyranii, teror užívaný jako vládní metoda. Kdo první se odváží zasadit ránu císaři, který popírá smysl lidského života a chce ve své vzpouře proti světu dojít do všech důsledků? V titulní roli čerstvý držitel rozhlasové Thálie Jan Hájek. (…)

Od mládí se Albert Camus zajímal o divadlo. V Alžíru roku 1936 založil Théâtre du Travail. Poté, co se rozešel s komunistickou stranou, pokračoval s divadelním sdružením Théâtre de l“Équipe. A právě svým přátelům z Théâtre de l“Équipe věnoval čtyřaktovou tragédii Caligula, kterou napsal v roce 1938 a tiskem vydal v roce 1944.

Camusův Caligula není historickým obrazem starověkého Říma, ale spíše filozofickým dramatem. Autor sice využívá mnoho historických detailů známých ze Suetonia a jeho Životopisů císařů, ale dává jim vlastní význam a propojuje je do nového, osobitého příběhu.

Tento Caligula neztratil rozum, naopak, má ho možná až příliš, jeho šílené činy se řídí neúprosnou logikou: císař chce násilím přimět své okolí, aby nahlédlo absurditu lidského údělu a čelilo této nesnesitelné pravdě.

Drama začíná v okamžiku, kdy se císař vrací po několikadenní nepřítomnosti zpět do paláce. Opustil ho bez vysvětlení po smrti své sestry a milenky Drusilly. Do této události byl Caligula považován za umírněného a spíše oblíbeného panovníka. Ale zpět se vrací jako jiný člověk. Zdá se, že prošel velkou krizí, kterou způsobilo poznání nesmyslnosti lidského života. Kulisy zakrývající pravdu spadly a on uviděl ve vší nahotě, že tváří v tvář smrti nemají dobro, láska a přátelství žádný smysl. Po tomto prozření už nemůže pokračovat v životě, jaký vedl dřív. A protože má neomezenou moc, celá říše ponese následky…

Gaius Caesar Augustus Germanicus (Caligula) vládl v letech 37-41 po Kr., zemřel ve věku pouhých 29 let. Albert Camus se postavou římského císaře zabýval v letech, kdy od Caligulova panování uplynulo 1900 let a sám byl zhruba ve věku muže, o kterém psal. Do postavy Caliguly promítl mnoho svých skutečných názorů a postojů, jen z nich svého hrdinu nechal vyvodit ty nejhorší konsekvence.

Premiéra natočená k 110. výročí narození Alberta Camuse je první rozhlasovou realizací Caliguly v Českém rozhlase. Režírovala ji Natália Deáková, která se tak s autorovou hrou potkává podruhé, poprvé ji nazkoušela v Divadle J. K. Tyla v Plzni v roce 2015. Do titulní role obsadila Honzu Hájka, herce, jehož mimořádné charisma je příslibem, že dovede zpřítomnit vnitřní svět člověka, který se vzbouřil proti chodu světa, dopustil se mnoha krutostí a vražd, aby našel jedinou úlevu ve smrti.

12. 10. 2023

Hubte plevele (1930)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 13:13

Ing. dr. Blatný. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1930. Premiéra 22. 6. 1930 (Praha, 13:30 – 14:00 h.) v rámci cyklu Zemědělský rozhlas.

Příběh letního večera (1930)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:45

Miloš Kareš. Rozhlasová hra o jednom dějství. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1930. Premiéra 21. 6. 1930 (Brno, 21:15 – 22:00 h.) v rámci slavnostního programu k 5. výročí brněnské vysílací stanice.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress