Stanislav Šusta. Původní rozhlasová hra pro děti. Hudba Vladimír Soukup, řídí Jiří Váchal. Režie Jiřina Martínková.
Osoby a obsazení: Adam (Miroslav Masopust), Standa (Ladislav Potměšil), Kája (Jaroslav Drbohlav), kapitán Francl (Jiří Klem) a další.
Natočeno 1979. Premiéra 21. 4. 1979 (Praha, 13:45 – 14:25 h.).
Věra Šrámková. Původní rozhlasová hra pro mládež. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Lenka (Zdena Sajfertová), Holík (Zdeněk Řehoř), Jandová (Věra Kubánková), Mirek (Antonín Kaška) a další.
Premiéra 8. 7. 1982 (Praha, 19:15 – 19:52 h.). Repríza 20. 8. 1983 (Vltava, 11:40 – 12:18 h.).
Dana Marešová. Původní rozhlasová pohádka. Hudba Miroslav Kořínek, řídí Miloš Pospíšil. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jiřina Martínková.
Osoby a obsazení: Luciper (Jaroslav Moučka), Diabolka (Hana Maciuchová), Honza (Vítězslav Jandák), máma (Libuše Havelková) a další.
Natočeno 1983. Premiéra 7. 8. 1983 (Praha, 13:03 h.) v cyklu Pohádky z celého světa.
Jiří Hudec. Rozhlasová hra k výročí nástupu nacismu k moci. Klavírní improvizace Mojmír David. Dramaturg Jan Czech. Režie Jiřina Martínková.
Osoby a obsazení: Dita Bártová (Veronika Jeníková), její matka (Dana Syslová), její otec (Vilém Besser), Jan Navrátil (Michal Pešek) a další.
Natočeno 1985. Premiéra 8. 6. 1985 (Vltava, 11:40 – 12:30 h.).
Grigorij Gorin. Hra. Překlad Růžena Pochová. Rozhlasová úprava Eva Pašková, Dramaturg Pavel Minks. Režie Jan Strejček.
Osoby a obsazení: Andrej Andrejevič Ščukin (Václav Neužil I.), Taťána Grigorijevna Ščukinová (Daša Neblechová), Oleg Vasiljevič Ščagin (Jiří Samek).
Nastudovala Plzeň v roce 1984. Premiéra 26. 5. 1984 (Praha, 19:15 – 20:03 h.). Repríza 6. 6. 1985 (Vltava, 11:30 h).
Marie Říhová a František Velíšek. Rozhlasová hra pro mládež. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Jiřina Martínková.
Osoby a obsazení: Vojtěch Janeš (Svatopluk Skopal), Jaroslav Klásek (Jiří Štěpnička), Schneider (Zdeněk Řehoř), Olina (Jarmila Švehlíková) a další.
Natočeno 1985. Premiéra 6. 6.(Praha, 19:15 – 20:05 h.). Repríza 3. 1. 1987 (Vltava, 11:40 h.).
Alexej Arbuzov. Komedie o dvou variacích na životní volbu Nikolaje Andrejeviče Dvojnikova. Překlad a rozhlasová úprava Alena Morávková. Hudební spolupráce Miroslav Matějo. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: Nikolaj Andrejevič Dvojnikov (Miroslav Moravec), Hypolit (Josef Velda), Jakov (Jan Bartoš), Gríša (Miroslav Masopust), Lála, Jakovova žena (Marie Drahokoupilová), Věruška, její neteř (Klára Jerneková), Žanna (Zdenka Hadrbolcová), Korolevič, Dvojnikovův bratranec (Jiří Pick) a další. Spoluúčinkuje činoherní sbor.
Premiéra 14. 3. 1973 (Vltava, 20:30 h.). Repríza 30. 12. 1982 (Praha, 19:15 h.).
Lit.: ab: Volba. In Rozhlas 11/1973 (5. 3. 1973), s. 4 (článek).
Jana Velová. Dokumentární hra. Čtyři obrazy ze života Karla Havlíčka Borovského.
Natočeno 1989. Premiéra 10. 1. 1990 (Vltava, 13:00 – 14:00 h.).
Isaac Asimov (Já, robot). Překlad Oldřich Černý. Dramatizace Karel Vágner. Hudební improvizace Richard Bergman. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Ján Uhrin.
Osoby a obsazení: Stephan Byerley (Tomáš Šolc), Frang Quinn (René Přibil), Alfred Lenning (Jaroslav Konečný), Susana Calvinová (Monika Švábová.
Nastudovala Plzeň v roce
Natočeno 1989. Premiéra 21. 1. 1990 (EM, 16:30 – 17:30 h.).
Radomír Klabal. Rozhlasová komedie. Počítačová hudba Radim Hladík ml. Improvizace na kytaru Radim Hladík st. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Pavel Linhart.
Osoby a obsazení: Kovář (Marek Eben), Rastinger (Josef Bek), Osina (Jiří Hálek), Samková (Dana Syslová), Jana (Jitka Sedláčková), předsedající (Petr Pospíchal) a další.
Natočeno 1989. Premiéra 13. 1. 1990 (Vltava, 13:00 – 14:00 h.).
Lit.: duše: Běda, vidím vítězství. In Rozhlas 3/1990 (5. 1. 1990), s. 4 (článek). – Cit.: »Dívám se, jak zatloukají můj nápad a ještě se přitom raduju, že Ratinger podusí při té příležitosti Osinu, a někdo jiný zase Ratingera a někdo výš zase toho dalšího. A já budu vždycky připravený přenést ten kufříček o dveře dál.«
Tak si v závěru hry Běda, vidím vítězství! povzdechne její hlavní hrdina a zazpívá si k tomu pěkně beznadějnou písničku: »Náš svět je neštěstí, někam se hnát, pořád se bát a lhát…« Tato chmurná nota naznačuje, že hra dnes premiérovaná vznikla před nějakým časem, kdy pohled na úlohu jednotlivce, který z šedé řady vyčnívá hlavou a o hlavu, byl oprávněně beznadějný. Z aktuálního hlediska se tedy zdá, že hra je do jisté míry spíše dokumentem minulého obdobi než dílem, které se obrací do budoucnosti. Publicistické rysy každého dila zestárnou nejdříve a tvůrce hry samozřejmě musi těšit, že satirické zobrazeni zoufale blábolivých funkcionářů ztrácí dnes každým dnem na překvapivosti. Snad je naděje, že za pár měsíců nebo let nebudeme už takovým vtipům ani rozumět, nebudeme si už pamatovat proti komu jsou namířeny. Dnes se však ještě stále zbavujeme tísní, jimž jsme se po léta učili, a v tom nám pomůže dravé a energií nabité nastudování.
Kytarista a skladatel Radim Hladík vytvořil s pomocí počítače hudbu z lidských blábolů. V souladu s hyperbolickým charakterem hry odvedli své role herci Jiři Hálek, Josef Bek a Marek Eben (vedeni režisérem Pavlem Linhartem) s drastickou směšnosti, která je tak nabita odmítnutím světa, jenž je neštěstím, že hra jistě přiměje posluchače k očistnému smíchu.
Powered by WordPress