Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

František Mareš. Dramatický příběh napsaný podle skutečné události z ochrany československých státních hranic. Námět pplk. Jaroslav Svoboda. Hudební a zvuková spolupráce Iva Valentová. Dramaturg Vladimír Remeš. Režie Eva Svobodová.

Účinkují Jiří Zahajský, Vladimír Dlouhý, Tomáš Juřička, Jan Pohan, Jan Kotva, Jaroslav Kaňkovský, Albert Mareček, Jaroslava Drmlová a činoherní sbor.

Natočeno 1984. Premiéra 26. 5. 1984 (Vltava, 22:30 – 23:15 h.) v cyklu Hra faktu. Repríza 23. 3. 1985 (Vltava, 22:30 h.) v cyklu Hra faktu.

Lit.: fm: Peklo. In Rozhlas 22/1984 (14. 5. 1984), s. 4 (článek).

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Iva Bezděková, která se v Deníku N zaměřuje na zdravotnictví.

Natočeno 2024. Webová premiéra 19. března 2024 (Deník N, 14:52 h.; 22 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Jak vážné je to s černým kašlem. In web Deník N, 19. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku letos zemřel první pacient nakažený černým kašlem. Počty nakažených v posledních měsících rostou, případů je v zemi nejvíc za 60 let. O jak vážnou jde situaci? Jak se černý kašel šíří? A můžeme se nemoci efektivně bránit? Filip Titlbach se ptá Ivy Bezděkové, která se v Deníku N zaměřuje na zdravotnictví. (..)

Jakub Arbes. Romaneto o sebezničující lásce a elixíru mládí, který z nehezké a nešťastné ženy dočasně vykouzlí překrásnou dívku s tváří madony. Dramatizace a režie Ondřej Štefaňák. Hudba Miroslav Tóth, hrají Marek Buranovský, Matouš Hejl, Barbora Polyxena Nowak a Viktor Wojtanovský. Zvuk Jonáš Rosůlek. Zvukový design Miro Tóth. Dramaturgie Lenka Veverková. Produkce Jana Knappová.

Osoby a obsazení: Jan (Václav Marhold), Ismena (Antonie Rašilovová), přítel (Vojtěch Hrabák), pěstoun (Hynek Chmelař), družka (Nataša Bednářová), Honza (Samuel Budiman), Honzova matka (Lucie Roznětínská), Isménka (Luisa Jirsová), Ismenina matka (Agáta Kryštůfková), důstojník (Jan Bárta), kněz (Jan Grundman), slečna (Darija Pavlovičová). Dále účinkují Jakub Tvrdík, Anežka Šťastná, Pavel Neškudla, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Tereza Hofová.

Natočeno 2024. Premiéra 2. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 53 min.) v cyklu Večerní drama. Repríza 13. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: Veverková, Lenka – Venclová, Renata: Jakub Arbes: Zázračná madona. Co kdyby na světě existovala látka, díky které můžete být krásnější? In web ČRo 3 Vltava, 2. duben 2024 (článek). – Cit.: Premiéra tajemného příběhu o posedlosti krásou, sebezničující lásce a jedu, který zabíjel, poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Rozhlasovou hru na motivy stejnojmenného romaneta uvádíme k 110. výročí úmrtí Jakuba Arbese. (..)

Jan (Václav Marhold) a jeho přítel (Vojtěch Hrabák) každodenně obdivují portréty barokních madon. Hodiny a hodiny se dokáží dívat na jejich překrásné tváře a povídat si o dokonalé kráse. Zatímco Janův přítel je malíř a obrazy jsou pro něj uměleckou inspirací, lékárníka Jana postihne až chorobná touha po dívce, která bude vypadat jako obrázek.

Ismena (Antonie Rašilovová) se zdá být pravým opakem tohoto ideálu: od dětství se jí za ošklivost posmívají, na krku má velkou jizvu, pod očima kruhy, pleť nezdravé barvy. Mladá dívka se však rozhodne udělat cokoli, aby Janovi jeho sen o kráse splnila, i kdyby ji to mělo zabít…

Na Zázračné madoně mě nejvíc oslovila tajemná atmosféra a také téma kultu krásy. Fascinovala mě myšlenka, jak pracovat s něčím tak vizuálním právě v rozhlase. Téma je v dnešní době sociálních sítí a až toxické vizuality, kdy se všichni předvádí, jak jsou krásní a úspěšní, stále velmi aktuální. Ondřej Štefaňák

Mnohá Arbesova romaneta byla zfilmována, ale Zázračná madona se konkrétnímu vizuálnímu zpracování vzpírá. O to více se však hodí pro rozhlas: záleží na subjektivním vnímání každého posluchače, zda si představí Ismenu krásnou jako madonu na obraze, či ošklivou.

Friedrich Schiller. Dramatická báseň. Překlad Bohdan Kaminský. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Hudba Otakar Jeremiáš. Malý rozhlasový orchestr řídí dr. Václav Smetáček. Režie Václav Sommer.

Osoby: Valdštejn, vévoda Frýdlandský, císařský generalissimus – vévodkyně Frýdlandská, jeho choť – Tekla, jejich dcera – Octavio Piccolomini, generál lajtnant – Max Piccolomini, jeho syn, velitel Pappenheimského pluku – hrabě Trčka, Valdštejnův svak, velitel několika pluků – Illo, polní maršálek – Isolani, generál pluků chorvatských – hraběnka Trčková, sestra vévodkyně Frýdlandské – Buttler, velitel dragounského pluku – rytmistr Neumann, Trčkův pobočník – pobočník Octavia Piccolominiho – plukovník Wrangel, švédský vyslanec – Gordon, velitel chebské pevnosti – svobodník Pappenheimského pluku – komorník – setník – posel – vojáci. Odehrává se v únoru 1634 v Plzni a v Chebu.

Natočeon 1941. Premiéra 28. 2. 1941 (Praha, 20:00 – 21:30 h.).

Edmond de Amicis. Dramatizace povídky Jan Olbrecht. Režie dr. Josef Kolář.

Účinkují členové Českého divadla v Moravské Ostravě.

Nastudovala Moravská Ostrava v roce 1941. Premiéra 19. 2. 1941 (Moravská Ostrava, 20:30 – 21:20 h.).

Friedrich Schiller. Dramatická báseň. Překlad Bohdan Kaminský. Dramaturgická úprava dr. Miloš Kareš. Hudba Otakar Jeremiáš, řídí autor. Režie profesor Jaroslav Hurt.

Osoby: Valdštejn, vévoda, císařský generalissimus ve třicetileté válce – Max Piccolomini – hrabě Trčka – Illo – Buttler – plukovník Wrangel, vyslaný Švédy – Gordon, velitel chebský – 1. kyrysník – 2. kyrysník – Seni – Tekla, hraběnka Trčková – vojáci. Děj odehrává se v prvních 3 dějtstvích v Plzni, ve dvou posledních v Chebu.

Natočeno 1929. Premiéra 1. 3. 1929 (Praha, 19:45 – 22:00 h.) v cyklu Činohra z atelieru.

Lit.: Kareš, Miloš: Schillerův Valdštejn. In Radiojournal 7/1929 (23. 2. 1929), s. 2 (článek).

Friedrich Schiller. Dramatická báseň. Překlad Bohdan Kaminský. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Hudba Otakar Jeremiáš. Malý rozhlasový orchestr řídí Otakar Pařík. Režie Václav Sommer.

Osoby: Valdštejn, vévoda, císařský generalissimus ve třicetileté válce – vévodkyně Frýdlantská, jeho choť – Tekla, princezna Frýdlantská, jejich dcera – Octavio Piccolomini, generállajtnant – Max Piccolomini, jeho syn, velitel pluku Pappenheimských kyrysníků – hrabě Trčka, Valdštejnův svak, velitel několika pluků – Illo, polní maršálek – Isolani, generál pluků chorvatských – Buttler, velitel dragounského pluku – rytmistr Neumann – válečný rada z Questenburgu, císařův vyslanec – hraběnka Trčková, sestra vévodkyně Frýdlantské – Kernet – generálové – vojáci – sluhové. Odehrává se v lednu roku 1634 v Plzni.

Natočeno 1941. Premiéra 24. 2. 1941 (Praha, 19:55 – 21:25 h.).

Lev Blatný. Dramatizace František Novotný. Režie dr. Přemysl Pospíšil.

Osoby a obsazení: Halina (František Šlégr), Františka (Naděžda Mauerová), ing. Kučka (Miroslav Doležal), Lucina (Libuše Přichystalová).

Nastudovalo Brno v roce 1946. Premiéra 13. 3. 1946 (Brno, 21:05 – 22:10 h.).

Liboslav Tetens. Rozhlasová scéna. Režie Karel Skopal.

Účinkují členové činohry ZDMO a ostravští studenti.

Nastudovala Ostrava v roce 1946. Premiéra 13. 3. 1946 (Ostrava, 15:30 – 16:00 h.) v cyklu Dětská besídka.