Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Oto Schmidt. Rozhlasová komedie. Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Jana Kuchovská. Asistentka režie Blanka Krčková. Dramaturg Stanislav Neubert. Režie Eva Řehořová.

Osoby a obsazení: Kvíčala (Jaroslav Kuneš), Sylva (Leona Richterová), Šimek (Jiří Tomek), Irča (Libuše Billová), předseda (Pavel Kunert), Helena (Nataša Kalousová), Mykiska (Miroslav Donutil).

Nastudovalo Brno. Natočeno 12. 5. 1984 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.; 45 min.). Premiéra 20. 9. 1984 (Praha, 19:15 – 20:02 h.).

Pozn.: Autor občas nesprávně uváděn jako Ota Schmidt.

Lit.: vbk: Ota Schmidt: Kariéra. In Rozhlas 39/1984 (10. 9. 1984), s. 4 (článek). – Cit.: U mnoha lidí se dnes kariérismus stává životně důležitým učebním oborem, který je nutno systematicky studovat, promýšlet a v mnoha fintách nacvičovat. Výsledky bývají různé. Nejsou vzácné ani případy, kdy člověk může tajemnými kouzly kariérismu experimentovat, jak dlouho chce, a nakonec stejně spláče nad výsledkem. Ta kouzla jsou skutečně rozmanitá a velmi spletitá. Nad jejich různými variantami se zamýšlí Ota Schmidt ve své původní rozhlasové komedii Kariéra. Ve hře vystupuje pouze sedm postav — což rozhlasové komedii tak říkajíc sedí — dvě z nich, Viktor a Sylva, jsou opravdoví přeborníci. Pro svůj kariérismus mají zcela odlišnou kopcepci a v tom je právě půvab této komedie.

Vážený čtenáři a potenciální posluchači! V klidu a pohodě si hru poslechni, případně se pobav, ale vezmi si z ní odstrašující poučení. Kdyby ses totiž řídil pravidly, která autor ve své komedii nabízí, jsi ztracen. Schmidtova komedie je poučná, ale není to recept, jak dělat kariéru. Hru natočilo brněnské rozhlasové studio v režii Evy Rehořové. (…)

Pavel Cmíral. Původní rozhlasová hra. Zvuk Bohuslav Fiala. Záznam a střih Jana Kuchovská a Marie Stojanová. Dramaturg Stanislav Neubert. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Vokounek (Vladimír Javorský), Danica (Jitka Faltysová), Tery (Pavel Majkus), hlasatel (Jan Fiala), hlas v metru (Jaromír Ostrý).

Nastudovalo Brno. Natočeno 23. 2. 1984 (studio 7, 8:00 – 13:00 h.; 50 min.). Premiéra pravděpodobně 21. 3. 1984.

Urban Tavaras Rodriguez. Hudební improvizace Vladimír Kraclík (trubka) a Oldřich Labich (klavír). Dramatizace Dagmar Röchová. Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Lenka Jelínková, Zuzana Tesařová, Marie Stojanová. Dramaturg Stanislav Neubert. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Tereza (Dagmar Canková), Beatriz (Věra Zástěrová), Francisco Balagueiro (Josef Karlík), Marie Balagueirová (Vlasta Fialová), spráce (Pavel Leicman), Paulo Cadoso (Jan Zvoník), ošetřovatelka (Olga Hegerová), ženské hlasy (Zuzana Slavíková, Blanka Krčková), Alzira (Blanka Krčková), mužksý hlas a číšník (Pavel Majkus), policista (Petr ????).

Nastudovalo Brno. Natočeno 22. 2. 1984 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.; 30 min.).

Valentin Krasnogorov. Mikrokomedie. Překlad a rozhlasová úprava Jarmila Mikulášková. Hudba Jaromír Dlouhý, hraje instrumentální skupina Miroslava Hanáka, řídí autor. Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Věra Binková. Asistentka režie Milada Věžníková. Dramaturg Stanislav Neubert a Hana Pražáková. Režie Eva Řehořová.

Osoby a obsazení: Nikolaj Nikanorovič (Oldřich Slavík), Stěpan Semjonovič (Pavel Kunert), Paskovja Fjodorovna (Naďa Chmelařová), Marie (Zdena Herfortová), Ljuba (Jana Gazdíková), Jurij (Zdeněk Junák), Andrej (Zdeněk Sedláček).

Nastudovalo Brno. Natočeno 9. 12. 1983 (studio 7, 9:00 – 18:00 h.).

Dimitrij Plichta. Hra faktu. Improvizace na syntezátor Daniel Forró. Zvuk Bohuslav Fiala. Záznam a střih Jana Kuchovská. Dramaturg Stanislav Neubert. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Willy Freimann (Karel Riegl, Pavel Leicman), jeho matka (Jana Janovská), Otto Freimann, jeho otec (Maxmilián Hornyš), Alice, Willyho spolužákyně (Lubomíra Sonková), Jiří, jeho bývalý přítel (Zdeněk Černín), Hans Herberger, spolužák (Jan Zvoník), Líza (Irena Konvalinová), Sonderführer dr. Smidt (Rudolf Krátký), Karasz Joszef (Milan Hloušek, Jan Vlasák), Vitorio Denti (Roman Nevěčný, Jaroslav Kuneš), Artur Becker, učitel (Pavel Majkus, Jan Kučera), Zdenko Blazekovich (Aleš Jarý), Hugo Neuman, redaktor (Jaromír Ostrý), Hans, Beckerův synek (Dušan Baur), Kristl, jeho matka (Eva Hradilová), jugoslávský krčmář (Leopold Franc), desetiletý Zdenko (Tomáš Kuchovský), jeho matka (Drahomíra Hofmanová), dívka, Dentiho přítelkyně (Nataša Kalousová), Szenti, Karaszova sekretářka (Jana Hlaváčková), vypravěč (Jiří Brož), Polák v lágru (Jiří Dušek). Dále účinkují Milada Věžníková, Richard Němec, Vlasta Němcová, Jaroslav Karas, Karel Pouchlý.

Nastudovalo Brno. Natočeno 26. 9. 1983 (studio 7, 9:00 – 13:00 h.).

František Brüstl. Rozhlasová mikrokomedie. Hudební improvizace Jaroslav Pavel Břoušek (kytara a moog), Svatava Paříková (elektrický klavír), Jana Burianová (bicí). Použitá hudba Ladislav Štaidl (Když uvidíte někdy psíka). Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Marie Stojanová a Eva Havlíčková. Režisér ozvučení Jaromír Ostrý. Dramaturg Stanislav Neubert a Hana Pražáková. Asistentka režie Milada Věžníková. Režie Markéta Jahodová.

Osoby a obsazení: ing. Vaďurová (Eva Gorčicová), Karel Vaďura (Karel Janský), Petruška Vaďurová (Martin Kozák), paní Prýmová (Vlasta Fialová), paní Vobořilová (Olga Hauková), ředitelka (Drahomíra Fialková), teta Maruška (Helena Trýbová), teta Alena (Lubomíra Sonková), náčelník VB (Jaroslav Dufek), příslušník VB (Daniel Dítě), chodci (Václav Kyzlink, Jiří Tauber), pes Mufík (Aleš Jarý). Dále účinkují Vladimír Javorský, Roman Štolpa, Tomáš Petrů.

Nastudovalo Brno. Natočeno 30. 6. 1983 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.; 27,5 min.).

Hana Honzíková a Miroslav Honzík. Hudba Max Wittmann, hraje Zdeněk Treblík a jeho dixielandová skupina. Zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Marie Stojanová a Jana Kuchovská. Režie ozvučení Jaromír Ostrý. Dramaturg Stanislav Neubert a Vl. Brtěk. Asistentka režie Milada Věžníková. Režie Eva Řehořová.

Osoby a obsazení: Jeremiáš (Jaroslav Dufek), Flo (Libuše Kafková), děda (Rudolf Chromek), doktor Penrose (Jiří Brož), velký čaroděj Klanu (Rudolf Krátký), šerif (Ladislav Suchánek), sestra (Marcela Dürrová), hlas-žena (Miluše Baurová), hlas-muž (Jaromír Ostrý). Dále účinkují Miloš Svítil, Jan Našinec, Karel Pouchlý, Jaroslav Karas, Jiří Amerling.

Nastudovalo Brno. Natočeno 27. 5. 1983 (studio 7, 10:00 – 18:00 h.; 39,5 min.). Premiéra 11. 8. 1983 (Praha, 19:15 h.). Repríza 24. 5. 1984 (Vltava, 11:30 h.).

Lit.: SO: Trampoty Malého Draka. In Rozhlas 33/1983 (1. 8. 1983), s. 4 (článek).

Vojtěch Steklač. Hra věnovaná výročí Pařížské komuny a osobnosti Karla Marxe. Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Jana Kuchovská. Improvizace na klavír Jaromír Dlouhý. Asistentka režie Blanka Krčková. Režie ozvučení Jaromír Ostrý. Dramaturg Stanislav Neubert nebo František Mareš. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: doktor (Bohumil Slezáček), Blank (Jiří Tomek), Arnold (Jaroslav Kuneš), Emil (Steva Maršálek), Marx (Pavel Kunert), strážník (Marcel Halouzka), Levy (Stanislav Zindulka), Parker (Oldřich Slavík), bytná (Olga Hegerová), Harnisch (Josef Karlík), Jenny (Drahomíra Hofmanová), úředník (Ladislav Lakomý), tajemník (Jiří Vobecký), velvyslanec (Maxmilián Hornyš).

Nastudovalo Brno. Natočeno 29. 4. 1983 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.). Premiéra 27. 5. 1983 (Vltava, 11:30 – 12:15 h.).

Vladimír Přibský. Improvizace na klavír Karel Horký. Asistentka režie Miluše Dadáková. Režie ozvučení Jaromír Ostrý. Dramaturg Stanislav Neubert a dr. Jaroslava Strejčková. Režie Jan Tůma.

Osoby a obsazení: Kristián Petera (Jaroslav Kuneš), Veronika Becksteinová (Jana Andresíková), Ivan (Pavel Leicman), tajemník NV (Maxmilián Hornyš), Šindelářová (Jana Janovská), prodavač (Jan Kučera), celnice (Dagmar Čásková), servírka (Olga Hegerová), dr. Zíbrtová (Drahomíra Hofmanová), Simonka (Jana Čisáriková), kluk (Dušan Hamr), hlasatelka (Tamara Leváková), hlášení na letišti (Dagmar Maňáková). Dále účinkují Roman Nevěčný, Jaromír Ostrý, Pavel Majkus, Petr Azet, Jakub Špalek, Renata Jandzisová, Petr Pochylý, Tomáš Kachovský.

Nastudovalo Brno. Natočeno 11. 4. 1983 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.). Premiéra 26. 4. 1984 (57 min.).

Pozn.:  Příběh o setkání dvou lidí, kteří se marně pokoušejí navázat dávno ztroskotaný citový vztah. „Žena se kdysi provdala za bohatého cizince; stala“ se z ní nešťastná vykořeněná bytost, která přijíždí do Prahy hledat cestu k sebepoznání a získání vnitřní jistoty. Stejné téma zpracoval autor také v románu Američanka (1985).