Podcast New York Times.
Hovoří Mencius Moldbug (= Curtin Yarvin).
Natočeno 2025. Webová premiéra 18. 1. 2025 (YouTube, 51 min.).
Lit.: anonym: Curtis Yarvin on the End of American Democracy. In web YouTube, New York Times Podcasts, 18. 1. 2025 (anotace + video). – Cit.: The once-fringe writer has long argued for an American monarchy. His ideas have found an audience in the incoming administration and Silicon Valley.
Lit.: Bělíček, Jan: Opravdu se nestačím divit. In Facebook, 20. 1. 2025 (status). – Cit.: Hlavní podcast New York Times The Daily udělal ve svém prestižním víkendovém vydání rozhovor s Curtisem Yarvinem. Možná vám to jméno nic neříká, možná ho znáte pod přezdívkou Mencious Moldbug a možná jste někdy narazili na hnutí Dark Enlightment, které po roce 2008 dával Yarvin postupně dohromady s enfant terrible britské postmoderní filozofie Nickem Landem a které mělo obrovský vliv na „intelektuálnější“ část americké alt-right scény.
Yarvin s Landem obecně odmítají osvícenskou koncepci, že dějiny se vyvíjejí směrem k větší individuální svobodě jednotlivců a demokracii. Naopak se snaží přerámovat to, co obecně vnímáme jako temné etapy dějin lidstva, jako něco pozitivního. Yarvin je stoupencem absolutistické monarchie a v jeho koncepcích, které se dají označit jako technofeudalismus, by absolutním vládcem nebo cézarem, jak o tom hovoří, měl být CEO, tedy šéf technologické korporace. Některé jeho myšlenky jsou vyloženě rasistické a misogynní a na některých místech mimo jiné obhajuje třeba i americké otrokářství.
Ve včerejším rozhovoru pro New York Time se snaží tvářit rozumně, umírněně a pokouší se omezit své provokativní fašistické myšlení na minimum. Někdo si taky vyhrál s jeho stylizací, takže už nevypadá jako divný strejda, který strávil celý život za počítačem, ale nahodil image rockové hvězdy, což je celkem legrační. Přestože se hodně snaží, přece jen v rozhovoru padne hodně podivných věcí. Srovnává třeba Anderse Breivika s Nelsonem Mandelou. Pro Yarvina jsou oba dva stejně zrůdní teroristé. Říká taky, že konec otroctví přinesl pro obrovské množství Afroameričanů mnoho špatného. A celým rozhovorem se jako hlavní téma vine myšlenka, že demokracie je iluzorní koncept a je potřeba ji nahradit absolutistickou vládou geniálních CEOs z úspěšných korporací.
Proč si takového člověka redakce New York Times zve do nejposlouchanějšího podcastu? Protože na jeho myšlenky v poslední době navazuje ne nevýznamná část administrativy Donalda Trumpa (btw inaugurace je už zítra). Jeho dobrým přítelem je investor ze Silicon Valley Marc Andreessen, o němž jsem tady nedávno psal. Trumpův viceprezident JD Vance loni v jednom rozhovoru citoval jako svou inspiraci Yarvinův plán RAGE (Retire All Government Employees) – tedy že je pro novou administrativu klíčové zbavit se okamžitě všech státních úředníků federálních institucí, aby mohl Trump realizovat svůj program.
Yarvin si nedávno v rozhovoru notoval také s Michaelem Antonem, který bude mít významný post v Trumpově administrativě (Director of Policy Planning). A naprosto zásadní je také napojení Curtise Yarvina na miliardáře Petera Thiela, který Yarvinovu práci dlouhodobě podporuje. Ostatně viceprezident JD Vance je do velké míry také Thielovým chráněncem, produktem a dobrý kamarádem. Pokud hledáme nějakého opravdu čistého záporáka ze Silicon Valley, který v horizontu posledních 15 let podporuje fašistické a neoreakční síly, tak je to zcela určitě Peter Thiel (společně s Muskem mimo jiné založil známý PayPal).
Proč o tom píšu? Protože s Trumpovým prezidentstvím se teď budou tyto postavy objevovat stále častěji a je potřeba se v tom zorientovat, aby bylo jasné, o co významné části nejbohatších lidí ze Silicon Valley momentálně jde. Psal jsem tady o libertariánské představě fungování světa, která je v Silicon Valley velmi rozšířená a sahá až někam k myšlenkám Ayn Rand. Také Yarvin spoléhá na sílu geniálního vizionáře, který musí prosadit svou vůli proti zbytku společnosti. Společenské představy Curtise Yarvina ovšem připomínají spíš dystopické vize Williama Gibsona nebo Neala Stephenson, v nichž si moc nad světem rozdělily globální korporace a svoboda obyčejných lidí přestala existovat. Narozdíl od těchto cyberpunkových klasiků ale Yarvin před takovou budoucností nevaruje, ale naopak ji svým myšlením přivolává a přeje si konec demokracie, tak jak ji známe. Bylo by fajn si uvědomit, co je teď v sázce a že je potřeba se těmto krajně-pravicovým technofeudálním blábolům tvrdě postavit.