Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 11. 2010

Noc splněných přání aneb Knižní šotek zasahuje 1/12 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:43

Dvanáctidílná četba na pokračování. 1. Halina Pawlowská – 2. Martin Bezouška – 3. Petra Braunová – 4. Arnošt Goldflam – 5. Miloš Kratochvíl – 6. Ivona Březinová – 7. Jiří Dědeček – 8. Iva Pekárková – 9. Vojtěch Steklač – 10. Iva Procházková – 11. Monika Elšíková – 12. Arnošt Goldflam.
Natočil Český rozhlas v roce 2009. (díly 10 – 25 min., celkem 3:24 hod.). Premiéra duben – říjen 2009 na stanici ČRo 2 Praha v rámci pořadu Čas ke snění.

Pozn.: Multimediální projekt Kniha mého srdce na pokračování probíhal současně s televizní anketou Kniha mého srdce a jejím divákům nejenže umožňoval v reálném čase sledovat vznik původního literárního díla, ale tvůrčím typům poskytoval navíc jedinečnou možnost vlastní literární realizace.

Téma knihy: „Noc splněných přání aneb Knižní šotek zasahuje“ – Dvě malé děti zůstanou v pátek 13. po zavírací době v knihovně a k jejich nemalému překvapení se jim o půlnoci zjeví Knižní šotek, který jim splní celkem 12 přání. Děti tak mohou vstoupit do 12 knih. Ale pozor! Z každé knihy se musí také vrátit, což nebude vždy snadné.

V průběhu televizní ankety „Kniha mého srdce“ (období duben – říjen 2009) vznikly v rámci projektu multimediálního projektu České televize „Kniha mého srdce na pokračování“ dvě knihy „na pokračování“. První knihu napsali uznávaní čeští autoři. Autory druhé knihy se pak stali spisovatelé z řad amatérů, kteří se v jednotlivých kolech utkávali o přízeň čtenářů na internetu.
Každý autor byl totiž nucen navazovat v ději na autora předcházející kapitoly a rozvíjet příběh požadovaným směrem, nejlépe v souladu s přáním čtenářů.
Obě knihy začínají na stejné startovní čáře – úvodní kapitolu pro oba „týmy“ napsala paní Halina Pawlowská. Velikost kapitoly musela být v rozsahu maximálně 3-10 normostran (1 normostrana = 1800 znaků).

Obsah úvodního dílu: V první kapitole nás Natálie seznamuje se svou rodinou a jejími problémy. V pátek třináctého se maminka rozhodne změnit svůj život, sebere Oresta s Natálií a opustí manžela. Nejprve se chce na pár dní ubytovat u své sestry (Natáliiny tety Anči)). Ta má však mužskou společnost a o návštěvu nestojí. Maminka proto vezme děti do knihovny v Řeznické, kde si všichni zřídí improvizovaný nocleh. Zatímco maminka usne, děti zůstávají vzhůru a hovoří o nové situaci. Když se rozhodnou jít spát, zjeví se jim náhle zvláštní postavička, která se jim představí jako Šotek.

Jednotlivé díly knihy profesionálních autorů byly přečteny jako autorská čtení na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha, v rámci pořadu Čas ke snění.

(more…)

Nejkrásnější svět 1/? (1976?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:55

Marie Majerová. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1976 (?). Premiéra (?) druhého dílu 9. 11. 1977.

Amálie 1/? (1976?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:45

Sylvi Kekkonenová. Překlad z finštiny Marta Hellmuthová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1976 (?). Premiéra (?) prvního dílu 7. 1. 1977 (Vltava,  15:10 – 16:00 h.).

20. 11. 2010

Pejskování s Polynou 1/5 (19??)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:02

Hana Doskočilová. Četba na pokračování pro mládež. Připravila Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Účinkuje Jiřina Jirásková.

Připravil Český rozhlas v roce 19?? (5 x 15 min.). Reprízy 1.-5. 11. 1010 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha), 10.-14. 6. 2018 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).

Pozn.: Poslouchejte s námi seriál o úsměvných příhodách fenky Poly a jejích psích kamarádů. Jestli máte doma pejska, určitě podobné věci taky sami zažíváte. Však to jistě znáte – člověk si sice vybere psa, ale pánem je ten, koho si vybere pes. (anotace ČRo)

18. 11. 2010

Osudy – Evropa v rodině 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:43

Maria Czapska. Četba na pokračování ze vzpomínkové prózy polské literární historičky a spisovatelky, pocházející z proslulého česko-rakouského šlechtického rodu. Z vlastního překladu připravil Jaroslav Šubrt. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Věra Kubánková.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 22. 11. 2010.

Obsah: 1. Náš rodný dům. (30min.) – 2. Nejstarší vzpomínky. – 3. Naši kněží a naši Židé. – 4. Minská výstava. – 5. Skrupule. – 6. Jak se u nás umíralo. – 7. Četba a studium. – 8. Válka. – 9. Revoluce. – 10. Samostatnost.

Mlžné galaxie 1/14 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:31

Adolf Kroupa. Připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Ladislav Lakomý (1-7) a Ladislav Kolář (8-14).

Nastudovalo Brno v roce 2010. Premiéra prvního dílu 6. 11. 2010 v pořadu Zelný rynk. Repríza 1. dílu 25. 7. 2020; 7. dílu 5. 9. 2020 v cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.); 14. dílu 31. 10. 2020. 1 díl cca 8 min.

Pozn.: Ladislav Lakomý zřejmě četbu pro těžké onemocnění nemohl dokončit (zemřel v dubnu 2011), od osmé části četl Ladislav Kolář.

Pozn.: Rozhlasové promluvy Adolfa Kroupy Mlžné galaxie vydalo v roce 1995 nakladatelství Petrov s doslovem Ivana Slavíka. Ten shrnuje, že překladatel a po šestnáct let také ředitel brněnského Domu umění Adolf Kroupa se narodil před sto lety – 25. července 1910 v Táboře a zemřel 16. srpna 1981 v Kurdějově u Hustopečí na Moravě. Kniha obsahuje i Kroupovu bibliografii, zahrnující jeho aktivity překladatelské, ediční a recenzentské. Velkou část jeho energie však spotřebovala činnost kulturně-organizátorská. Ivan Slavík, který sám zemřel v roce 2002, v doslovu napsal, že v jeho paměti se jako nerozlučná trojice drží Adolf Kroupa – Ludvík Kundera – a Jan Marius Tomeš. Oba posledně jmenovaní nás také již opustili v polovině srpna letošního roku. A tak náš seriál Mlžné galaxie, který uslyšíte v podání Ladislava Lakomého, bude nejenom připomínkou 100. výročí Kroupova narození, ale i připomínkou celé této mimořádné generace.

Brambora byla pomeranč mého dětství 1/10 (2002)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:57

Bohuslav Vaněk-Úvalský. Připravili Dimitrij Dudík, Jan Halas. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Aleš Procházka, Tatjana Medvecká a Richard Honzovič.

Natočeno 2002 (10 x 25 min.). Premiéra 1. dílu 2. 2. 2004 (ČRo 2 Praha, 22:15 h.). Repríza 10. – 20. 11. 2025 (ČRo České Budějovice) v cyklu Podvečerní čtení.

Pozn.: „Život je přesně takový, jako chceš, jen když nic nechceš“. Úryvek z postmoderního románu, který se odehrává v 70. letech v Československé socialistické republice. Jeho hlavním hrdinou je dvouhlavý chlapec Piolin, žijící na pražském předměstí. Prozaik Bohuslav Vaněk-Úvalský napsal román, který se zřejmě zařadil mezi letošní prozaické bestsellery. Své možné čtenáře jistě zaujal již ve chvíli, když ho spatřili na knihkupeckých pultech. A to jednak svým názvem: Brambora byla pomeranč mého dětství, a jednak obálkou, na níž jsou různými typy písmen uvedena rozličná jména či hesla, jako Kabrhelová – splníme – nedáme – přestavba – práskač – dočasně – Colotka – mír či komunismus.

O textu samotném autor na obálce knihy napsal: „Sedmdesátá léta. Chromy nárazníků a modré nebe. Transparenty a hesla. Zaříznuté naděje a arokola. Anticharta, moskviče, nepoživatelné kubánské pomeranče. Předstírané nadšení. Zákazy. Automat Koruna a diktatura proletariátu. Zatímco v Anglii řvou punkeři o bídě světa, v Československu zpívají umělci na lopatkách trapné songy o míru. A někde v tom oparu, uprostřed vikslajvantového štěstí a raket jsem zahlédl klátivou postavu dvouhlavého Piolina. V časech, které teprve přijdou, se stane posledním prezidentem sjednocené Evropy. Toto je příběh jeho dětství, prožitého ve zmatené době.“

Lit.: Novotný, Vladimír: Báječná léta s druhou hlavou. In Týdeník Rozhlas 27/2002 (1. 7. 2002), s. 4 (knižní recenze). – Cit.: Dvaatřicetiletý talentovaný prozaik Bohuslav Vaněk-Úvalský (vlastním jménem Bohuslav Vaněk) charakterizuje sám sebe jako člověka, který ,je dosud majitelem Krásného nakladatelství, které vydávalo poezii“. Nejenom poezii! Vždyť tam vyšlo i autorovo vrcholné dílo, jeho první román Poslední bourbon (s nadtitulem Hubotřasný román). Nedávno ho reeditoval brněnský Petrov a ve stejném nakladatelství nyní vychází další prozaický opus Vaňka-Úvalského – jeho retrospektivní mozaika se záměrně bizarním názvem Brambora byla pomeranč mého dětství. Máme co činit s dalším výtvorem z nekonečné řady „posledních knížek o dětství“, známých mj. z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, teď však už ve vyprávěních tohoto typu může dojít jak na reálie politické, tak na rozmanité fenomény sociální reality (například na červenou limonádu, Vietnamky či monoskop). Tato retrospektiva se odehrává zejména před rokem 1980, kdy v Čechách podle spisovatele vládlo předstírané nadšení, arakola, nepoživatelné kubánské pomeranče, zaříznuté naděje, trapné songy o míru a automat Koruna.

Už jen z těchto „klíčových slov“ je zjevné, že si autorovo vzpomínkové vyprávění vychutnají nejvíce ti, kdo tenkrát stejně jako Vaňkův hrdina pozvolna vstupovali do věku teenagers, anebo jim právě tehdy odrůstaly první ratolesti. Jenomže Vaněk-Úvalský zde v zaujetí pro postmodenu groteskní všehochuť honí přespříliš zajíců najednou! Zpočátku rozehrává historii hošíka, který se narodil jako dvouhlavý (neb maminka byla znásilněna dvěma vojáky Varšavské smlouvy) a někdy v našem třetím tisíciletí se stane posledním prezidentem Svobodně spojených evropských národů. Tato burleskní linie však stále víc ustupuje do pozadí a těžištěm knihy se stávají autobiograficky vyznívající příhody a příběhy z periferních čtvrtí Prahy z pohledu klučičí party. Míčem k českému světu zhruba před pětadvaceti lety je tady svérázný slovníček pojmů a reálií, otiskovaný paralelně s vlastním textem: mj. inkoust, soudruh, BESIP, družba, srdečně se zasmát, kapitalisté, KSČ, Svět motorů, NDR, Pedro, Pionýr, tesilky, vitacit, kanagom, výraz „boží“, medvěd Miška aj. Závěr: Lepší už to nikdy nebude. Kéž by se to netýkalo příštích autorových knih!

Lit.: Toušková, Martina: Brambora byla pomeranč mého dětství. Historky z mládí v socialistickém Československu. In web ČRo České Budějovice, 20. 11. 2025 (článek). – Cit.: Historky z dětství partičky kluků, do níž patří i dvouhlavý Piolin, pozdější „první a poslední prezident sjednoceně rozvrácené Evropy“, které zažívali v 70. a 80. letech minulého století v tehdy socialistickém Československu. Stejně jako autor knížky Bohuslav Vaněk-Úvalský… (…)

V příběhu o dospívání v době předlistopadové za prezidentování JUDr. Husáka nechybí slovníček pro generace narozené už ve svobodném státě. Abychom všichni věděli, co to byl melouch, plynová maska, Svět motorů nebo cucací špalek.

Román Brambora byla pomeranč mého dětství vyšel poprvé v roce 2001, v obnoveném vydání v roce 2022. (…)

17. 11. 2010

Nevěsta z mušle 1/7 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:57

Mýty a legendy Indonésie. Překlad Pavel Czeczotka. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Dana Syslová.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 21. 11. 2010. Repríza 10. – 16. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Buvolí rohy a Tisíc chrámů (15 min.) – 2. Voňavá voda a Stařenina kletba. – 3. Gekonova stížnost a Porušený slib. – 4. Princezna a opičák.  – 5. Obrova dcera. – 6. Bambusový princ a Princ a zlá říční víla. – 7. Nevděčný syn a Učitel a jeho žák.

Lit.: anonym: Nevěsta z mušle. In web ČRo 3 Vltava, 18. listopad 2010 (článek). – Cit.: Nevěsta z mušle je mimo jiné název výboru bájí a legend Indonésie, které vyšly v tomto roce v češtině. Jsou to příběhy nesmírně rozmanité. Ona bohatost je dána i tím, že Indonésie je největší muslimská země světa (vyznavačů islámu je více než 85 procent, zbytek tvoří především hinduisté a křesťané).

V příbězích tak vystupuje množství postav, obdařených rozličnými schopnostmi, zvířata jako chytrý jelínek kančil, gekon i pungguk (tj. sova pálená), kouzelní ptáci i obři, princezna se tu stará o opičáka Lutung-Kasarunga – o zakletého syna bohyně Sunan Ambu, zlá říční víla stahuje svého vyvoleného do hlubin, Belang Tampil koná na radu svého učitele pouť k proroku Ilírovi, tři nejvyšší věže tisícovky chrámů stavěných jako svatební dar princezně jsou zasvěceny nejvyšším hinduistickým božstvům. Pro Středoevropana je Indonésie nejspíš těžko definovatelná, ale právě prostřednictvím bájí a legend do ní může nahlédnout.

Indonésie se rozkládá v jihovýchodní Asii na více než 13000 ostrovech jako čtvrtý nejlidnatější stát světa s více než 230 miliony obyvatel. Je to mladý stát, který získal nezávislost na holandských kolonizátorech teprve v r. 1945. Navzdory etnické a kulturní roztříštěnosti spojuje zemi všeindonéské vlastenectví a úcta k tradicím.

Velká země má ovšem jednu mimořádnost, jak píše v knize Nevěsta z mušle autor doslovu Jaroslav Olša: „… Zvláštností je, že lidová slovesnost se až prakticky do začátku 20. století udržovala především, a někde pouze, v ústní podobě. Tato tradice ovlivňuje prakticky dodnes přijímání literárních děl: nejpopulárnějšími formami vnímání zůstávají různé druhy poslechu. Na Jávě je stále živý historický wayang, známý u nás jako jávské stínové divadlo. Produktivní formou je rovněž čtení poezie, kterou na rozdíl od evropského posluchače milují nejširší vrstvy obyvatelstva. V některých oblastech jsou dodnes oblíbené lidové, původně malajské pantuny – krátké, často improvizované veršíky, jimiž lze vyznat lásku děvčeti nebo si popovídat s přáteli. V důsledku toho literatura bojuje o čtenáře, protože návyk hlavně poslouchat u většiny Indonésanů přetrvává.“

Vzpomínky na O. M. 1/12 (1998)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:38

Naděžda Mandelštamová. Čteme na pokračování vybrané kapitoly ze dvou vzpomínkových knih ženy ruského básníka. Z ruštiny přeložila a pro rozhlas připravila Ludmila Dušková.  Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Věra Kubánková.

Natočeno v roce 1998 (12 x 28 min.).

Alternativní název: Vzpomínky na Osipa Mandelštama.


16. 11. 2010

Cesta Návratu. Několik obrazů z poslední životní etapy Lva Nikolajeviče Tolstého 1/6 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:09

Ion Druce. Četba na pokračování z dokumentární novely moldavského spisovatele. Z vlastního překladu připravila Dagmar Oravová. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 14. 11. 2010 (30 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress