Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Caesarius z Heisterbachu. Ze sbírky exempel středověkého cisterciáckého mnicha. Překlad Jana Nechutová. Připravil Petr Turek. Režie Natália Deáková.

Účinkuje Otakar Brousek I.

Natočeno 2012. Premiéra 3. – 9. 12. 2012 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Jiří Mahen. Četba na pokračování. Brněnský román o lidské naději z pera avantgardního básníka, prozaika, dramatika a knihovníka Jiřího Mahena. Ke 130. výročí spisovatelova narození připravil František Schildberger.

Nastudovalo Brno v roce 2012. Premiéra 2. dílu 3. 12. 2012 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Helena Kadečková. Výběr ze severských mýtů a bájí. Připravila Vladimíra Bezdíčková.  Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 24. 11. 2012.

Obsah: 1. Jak vznikl život a svět. (15 min) – 2. Ásové se stěhují do Áagardu a zdokonalují svět. – 3. Ódin hledá moudrost a nachází věčný boj. – 4. Ódinova rodina a stavba ásgardských hradeb. – 5. Hel a netvoři Midgardsorm a Fenri přicházejí na svět a jsou prozatím zneškodněni. – 6. Ódinovy úmysly a Tórův souboj s Hrungnim. – 7. Baldrovy sny. – 8. Baldrova smrt. – 9. Potrestání Lokiho a Ódin povolává do Ásgardu vědmu.

Pozn.: České beletristické zpracování dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských a mytologických básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Mladší nebo Snorriho Edda). Naše přední nordistka Helena Kadečková přibližuje čtenářům jejich obsah o něco výpravnější, zábavnější a ucelenější formou a zároveň poskytuje představu o prostředí, v němž se tyto mýty a báje rodily. Vyprávění o vzniku a zániku světa, o životě, radostech a strastech bohů, obrů, skřítků i lidí, jež autorka obohacuje barvitými charakteristikami hlavních postav, nabízí čtenářům pohled do svérázného světa staroseverských mýtů.

Helena Kadečková (nar. 1932) je docentkou severských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vystudovala germanistiku a nordistiku na této fakultě a islandštinu na univerzitě v Reykjavíku. Zabývá se výzkumem a překládáním norské a islandské literatury. Zvláštní pozornost věnuje mytologii a skandinávskému středověku. Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynlinzích, Eddu Snorriho Sturlusona (1988) a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxa Grammatika (1966). Roku 1971 vydala knížku pro děti Ódi, tvůj kamarád z Islandu. Helena Kadečková je nositelkou norského Řádu sv. Olava a islandského řádu získaného za rozvoj islandské kultury v zahraničí.

Eva Koudelková. Četba na pokračování. Příběhy lidových pověstí, které si po staletí předávali němečtí obyvatelé Liberecka, příběhy z dob, kdy Němci v pohraničí žili s Čechy ve vzájemné pospolitosti. Pro rozhlas upravili Petr Bázler a Vít Škraňka. Režie Alena Balounová.

Účinkuje Petr Horák.

Nastudoval ČRo Sever v roce 2012. Premiéra 19. – 23. 11. 2012 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x 21 min).

Vladimír Hulpach. Vyprávění z knížky Báje a pověsti z Čech a Moravy – Plzeňský kraj. Tvůrci nezjištěni.

Čte Antonín Kaška.

Připravil Český rozhlas v roce 2012? (8 min.). Vysílal ČRo Plzeň 5.-9. 11. 2012 v cyklu Literární doteky (premiéra?).

Pověsti: 1. Proč se vodní víla proměnila v hvězdu – 2. O čtrnácti světýlkách – 3. Od založení kladrubského kláštera až po oslí vejce – 4. O stromu křivdy – 5. Jak se v Úterý našlo zlato.

Čeněk Zíbrt. Z pojednání českého historika a etnografa připravila Eva Willigová. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Petr Adler a Hana Kofránková.

Natočeno 2012. Premiéra 13. – 17. 11. 2012 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Úvod. (15 min) – 3. O ochranných amuletech a návazech. – 4. O zaříkávání, O věštění z ptačího, koňského nebo dobytčího trusu a o kýchání. – 5. O zatemnění luny, jež nazývají „vince luna“.

František Rosůlek (Báje a pověsti z Pardubicka). Četba na pokračování. Pověsti z okolí Pardubicka podle knihy Františka Rosůlka  převyprávěl Lubomír Macháček. Připravila Jana Davidová-Kracíková.

Účinkuje Rudolf Kvíz.

Nastudoval ČRo Pardubice v roce 2012. Premiéra 12. – 16. 11. 2012  (5 x 22 min).

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Lubomír Macháček: Poklad na Kunětické hoře – 13. listopadu. In web ČRo, listopad 2012 (anotace). – Cit.: Pověsti o pokladu či o tajemné chodbě nás spolehlivě rozptýlí, a když se navíc připojí trocha historie, osudy našich předků, je tu cosi, co nás alespoň na chvíli povzbudí v někdy smutné každodennosti.
Tak nějak uvažoval spisovatel Lubomír Macháček, který před lety sáhl ke starému tisku knihy Pověsti a báje z Pardubicka. V době Vrchlického, Sládka, Mikoláše Alše či Jiráska ji napsal pardubický rodák, řídící učitel a historik František Rosůlek.
Spisovatel Lubomír Macháček jako dítě tajemné příběhy rád četl. A po letech, když se sešel s vnučkou Františka Rosůlka, neváhal a ty zázračné události si opět vybavil a pokusil se z nich vytvořit příběhy tak, jak je cítí a vidí dnešníma očima. Vznikla kniha Poklad na Kunětické hoře.
Slyšíte ten rachot, slyšíte to burácení ozvěny? To skála s pokladem na Kunětické hoře se právě otevírá…

Lubomír Macháček
* 21. 6. 1947, Pardubice
Otec byl vyučen obchodním příručím, matka byla absolventkou dvouleté ekonomické školy.Macháček absolvoval v Pardubicích Střední všeobecně vzdělávací školu (1962-65) a rok pracoval jako vychovatel v internátě Pozemních staveb v Rybitví (1965-66). Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval psychologii (1966-71, PhDr. 1984). Po vojenské službě pracoval v Pardubicích jako psycholog v Ústavu nápravné výchovy (pro ženy) v Pardubicích a poté v Okresní pedagogicko-psychologické poradně (1975-1989). V letech 1990-2005 působil jako vedoucí Poradny pro rodinu a partnerské vztahy, od roku 2006 je ředitelem Centra psychosociální pomoci – Rodinné a manželské poradny Pardubického kraje.
zdroj: spisovatele.cz

Sigrid Undsetová. Četba na pokračování z historického románu norské spisovatelky. Překladu Dagmar Chvojková-Pallasová. Připravila Vladimíra Bezdíčková.  Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Hana Kofránková.

Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 12. 11. 2012 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Zpráva o hledání spásy lidské duše. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2012, s. 10 (článek). – Cit.: „Porozumět Sigrid Undsetové není snadné. Byla to velmi silná a samostatná žena. Dokázala stát na vlastních nohou, slušně vydělávala, byla výrazná, vystupovala v novinách, chtěla, aby ženy nebyly slabé a nesamostatné, ale zároveň při každé příležitosti připomínala, že hlavním posláním ženy je mateřství. Pokud se žena nestala dobrou matkou, nesplnila úkol, který jí byl v životě přisouzen,“ říká Kjersti Braanaas Moen, průvodkyně domem slavné spisovatelky v rozhlasovém pořadu Brit Jensenové Vítá vás Lillehammer. Dnes je spisovatelčin dům na Bjerkebeku, stojící pod skokanskými můstky z olympijských her roku 1994, zpřístupněn veřejnosti jako muzeum.
Sem se Sigrid Undsetová přestěhovala v roce 1919. To už byla vdaná, se dvěma dětmi a v očekávání třetího. Narodila se ale v Dánsku, roku 1882. Její matka byla Dánka a otec norský archeolog Ingvald Undset. Právě on probudil v Sigrid zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury, ale poměrně brzy zemřel. Matka pak zůstala sama s dětmi a s existenčními starostmi. I proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice. (more…)

František Richard Jura (kniha Staré pověsti slezské), Oldřich Šuleř (Valašské pověsti), Taťána Polášková a Naděžda Lázničková (Nejkrásnější pověsti severní Moravy a Slezska).  Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Hana Plecháčková. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Připravil Český rozhlas Ostrava v roce 2012 (5 x 30 min.). Premiéra 5. – 9. 11. 2012 v cyklu Četba na pokračování (ČRo 2 Praha, 22:00-22:30).

Obsah: 1. F. R. Jura:  Čantoria. – 2. F. R. Jura: Ondráš I. – 3. F. R. Jura: Ondráš II. – 4. F. R. Jura: Ondráš III. – 5. O. Šuleř: Radhošť.

Pozn.: Části 1 až 4 podle knihy Františka Richarda Jury Staré pověsti slezské. V pověsti o zbojníku Ondrášovi použila E. Lenártová citace z knihy Taťány Poláškové a Naděždy Lázničkové Nejkrásnější pověsti severní Moravy a Slezka. Část 5 podle Oldřicha Šuleře Zbojnické pohádky a pověsti z Valašska.

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Eva Lenartová: Z nejkrásnějších pověstí Moravy a Slezska. In web ČRo 5. 11. 2012 (anotace). – Cit.: Čantoryje, Lysá hora a Radhošť. Tři vysoké hory nás budou provázet pěti díly četby věnované nejkrásnějším pověstem Moravy a Slezska.

Eva Lenartová prošla celou hromadu knih. Ze zapomenuté sbírky Františka R. Jury Staré pověsti slezské vybrala vyprávění o čantoryjských rytířích a taky o Ondrášovi, zbojníkovi z Lysé hory. Z valašských pověstí sebraných a upravených Oldřichem Šuleřem zvolila ty, které se váží k Radhošti. Malinko koření přisypala i ze sbírkové knihy Nejkrásnější pověsti severní Moravy a Slezska Taťány Poláškové a Naděždy Lázničkové.

No, a když k tomu všemu přidáme podmanivý hlas herce Stanislava Šárského, jehož režijně vedl Tomáš Jirman, a ucho mistra zvuku Hany Plecháčkové, je jasné, že vzniklo čtení přesně pro ztichlý podzimní večer, do kterého voní horký čaj a v němž znovu začínáme věřit v kouzla, čáry a rytířské ctnosti a vnímat, co nám obvykle uniká, či na co jsme již zapomněli: „Tam pod horami, pod vysokými, k nebi co zvedly své témě, tam žije krása nevykreslená, nevyzpívaná, nezpodobená, krása té goralské země…“