Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 1. 2008

Činžovní dům 1/10 (2002?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 9:02

Slavoj Hontela. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Zdeněk Kozák.

Čte Ladislav Lakomý.

Natočeno 2002 (?).

Lit.: Blažejovská Alena: Činžovní dům. In Týdeník Rozhlas, 2002 (anotace). – Cit.: MUDr. Slavoj Hontela se narodil roku 1923 v Brně. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a pracoval v brněnské porodnici jako gynekolog se speciálním zaměřením na endokrinologii. Roku 1968 emigroval a působil pak jako lékař ve Vídni a potom až do odchodu do důchodu v Montrealu v Kanadě. Od roku 1989 se pravidelně vrací do vlasti, kde také publikuje své prózy.

Činžovní dům, který posluchači uslyší na stanici ČRo 3 – Vltava v interpretaci Ladislava Lakomého, vyšel v Brně roku 2001 jako třetí autorova kniha. Předcházely knížky Doktor v minovém poli (1997) a Pan Bernard a jiné povídky (1999).

Nad Činžovním domem si čtenář vzpomene na memoárový román Zdeňka Rotrekla Světlo přichází potmě, kde také nalézáme osudy kdysi mnohonárodnostního Brna jakoby vtělené do příběhu pisáreckých domů, stěží uvěřitelných vil, jejichž majitelé byli postupně – jak kráčely dějiny – Židé, Němci, a nakonec čeští představitelé komunistického režimu. I Hontelův činžovní dům, hlavní „hrdina“ či spíše svědek a zároveň dějiště románu vyprávějícího příběh 20. století, se nachází na Starém Brně, právě mezi starobrněnským pivovarem a pisáreckou alejí, dnes lemující areál výstaviště, o němž psal v jiném memoárovém románu (Brno, můj Armarcord) nedávno zemřelý spisovatel, přítel Milana Kundery, Vojtěch Jestřáb.

I v Hontelově činžovním domě v ulici Hlinky se sešli rozdílní nájemníci – Češi, Němci i Židé. Fenoménem vyjadřujícím bezkonfliktní soužití různých národností na území Brna je tzv. BrÏ‹nner – Brňák, který o své národnosti nepřemýšlel, dokud – a právě toto dokud má své přesné časové určení – nevypukla druhá světová válka.

Jednotlivé kapitoly četby z knihy Slavoje Hontely jsou i kapitolami-partajemi našeho činžovního domu: Paní Kršková, WÏ‹rstovi, Sestry Kleinovy, Krásný Fredy, Frau Vasatko, Familie Hlousek, Winterovi, Manželé Velíškovi – a ovšem Hontelovi. Kromě toho se můžeme těšit na oživení, které se skrývá pod názvy Zaniklé živnosti anebo Dům a jeho sexuální život. A protože závěrečné dny války prožil autor jako tlumočník a „kvartirmacher“ u speciální jednotky Rudé armády, kde poznal i několik židovských důstojníků, zazní také úvahy nad paradoxy dějin, závěrečné zamyšlení nad tím, kdo jsou to ti „naši“.

Četbu v brněnském studiu Českého rozhlasu natočil režisér Zdeněk Kozák.

Pro Týdeník Rozhlas – Alena Blažejovská.

Lit.: Blažejovská, Alena: Hontelův Činžovní dům. In Týdeník Rozhlas 36/2003, 25. 8. 2003. – Cit.: MUDr. Slavoj Hontela se narodil roku 1923 v Brně. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a pracoval v brněnské Fakultní porodnici jako gynekolog se speciálním zaměřením na endokrinologii. Roku 1968 emigroval a působil pak jako lékař ve Vídni a potom až do odchodu do důchodu v Montrealu v Kanadě. Od roku 1989 se pravidelně vrací do vlasti, kde také publikuje své prózy.

Činžovní dům, který posluchači uslyší na stanici Český rozhlas 3 – Vltava v interpretaci Ladislava Lakomého, vyšel v Brně roku 2001 jako třetí autorova kniha. Předcházely knížky Doktor v minovém poli (1997) a Pan Bernard a jiné povídky (1999).

Slavoj HontelaNad Činžovním domem si čtenář vzpomene na memoárový román Zdeňka Rotrekla Světlo přichází potmě, kde také nalézáme osudy kdysi mnohonárodnostního Brna jakoby vtělené do příběhu pisáreckých domů, stěží uvěřitelných vil, jejichž majiteli byli postupně – jak kráčely dějiny – Židé, Němci a nakonec čeští představitelé komunistického režimu. I Hontelův činžovní dům, hlavní „hrdina“ či spíše svědek a zároveň dějiště románu vyprávějícího příběh Brna 20. století, se nachází na Starém Brně, právě mezi starobrněnským pivovarem a pisáreckou alejí, dnes lemující areál výstaviště, o němž psal v jiném memoárovém románu (Brno, můj Amarcord) nedávno zemřelý spisovatel, přítel Milana Kundery, Vojtěch Jestřáb.

I v Hontelově činžovním domě v ulici Hlinky se sešli rozdílní nájemníci – Češi, Němci i Židé. Fenoménem vyjadřujícím dlouholeté bezkonfliktní soužití různých národností na území Brna je tzv. Brünner – Brňák, který o své národnosti nepřemýšlel, dokud – a právě toto dokud má své přesné časové určení – nevypukla druhá světová válka.

Jednotlivé kapitoly četby z knihy Slavoje Hontely jsou i kapitolami, partajemi našeho činžovního domu: Paní Kršková, Würstovi, Sestry Kleinovy, Krásný Fredy, Frau Vasatko, Familie Hlousek, Winterovi, Manželé Velíškovi – a ovšem Hontelovi. Kromě toho se můžete těšit na oživení, které se skrývá pod názvy Zaniklé živnosti anebo Dům a jeho sexuální život. A protože závěrečné dny války prožil autor jako tlumočník a „kvartirmacher“ u speciální jednotky Rudé armády, kde poznal i několik židovských důstojníků, zazní také úvahy nad paradoxy dějin, závěrečné zamyšlení nad tím, kdo jsou to ti „naši“.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress