Vladimír Kalina. Mistr zvuku Pavel Schober. Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Rudolf Kvíz.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2011 (5 x 26 min.).
Lit.: Koníř, Lubomír: Sedmilhářské střípky Vladimíra Kaliny. In web ČRo České Budějovice, květen (?) 2011 (článek + ukázka). – Cit.: V šedesátých letech minulého století vznikl vpravdě rozhlasový fenomén: Sedmilháři. Název si tato volná skupina filmařů, literátů a umělců vůbec vypůjčila od Jana Drdy (Putování Petra Sedmilháře). Našli bychom mezi nimi známá i méně známá jména: Dita Skálová (rozhlasové redaktorka – osnovatelka sedmilhářských setkání), Jindřiška Smetanová, Jaroslav Otčenášek, Ivan Osvald, Martin Frič, Zdeněk Jirotka, František Vlček, Karel Pech, Milan Mach, Vladimír Kalina a další. O co šlo? O vyprávění. O vyprávění příběhů, o oživení a praktikování prastaré lidské činnosti. Rozhlas bylo (a stále je) pro sedmilhářská setkání jako stvořený.
Vedle mnoha hodin (kterých není nikdy dost) zvukových záznamů vznikla později díky Ditě Skálové i půvabná publikace Velká kniha sedmilhářů (počátek 90. let), ve která je mnohé z dříve řečeného, zaznamenáno i v tištěné podobě. Najdeme zde i kapitoly jakýchsi střípků, mnohé v rozhlase nikdy vysloveny nebyly, přesto svým pojetím k sedmilhářským vyprávěním bezpochyby náleží. Patří k nim i Sedmilhářské střípky Vladimíra Kaliny, a právě ty nás budou provázet letošním aprílovým měsícem. V pěti sobotních podvečerech – v pravidelném čase v 19.30 hodin (a ve čtvrteční repríze ve 20.30 hodin) – si můžete poslechnout půvabné příběhy – zažité, odposlechnuté a snad i … pravdivé.
O autorovi: Vladimír Kalina (* 29. 3. 1927, Praha – †5. 10. 1995, Praha) – prozaik a scénárista. Studoval v Praze na reálném gymnáziu (mat. 1947) a na Novinářské fakultě Vysoké školy politické a sociální (1947-51). PhDr. Jako redaktor v ČTK (1949-52) a časopisu Čs. loutkář (nakladatelství Orbis, 1952-54). Od 1954 přednášel uměleckou žurnalistiku a scénáristiku na UK (původně na Filozofické, později na Novinářské fakultě). 1959-89 byl externím dramaturgem FS Barrandov (1973-81 i vedoucím dramaturgické skupiny). Od 1988 svobodné povolání. 1990 jmenován v rámci rehabilitací profesorem filmové a televizní dramaturgie na pražské FAMU.
O interpretovi: Rudolf Kvíz se na
rodil se roku 1939 v selské rodině a protože neměl možnost studovat, vyučil se tavičem. Působil jako recitátor, porotce literárních soutěží a člen Společnosti přátel kultury slova. Roku 1968 se stává členem studia Viola a v roce 1971 prvním vítězem Pražského kalicha, kdy současně získává i Cenu diváka Klubu Viola. Externě spolupracuje s Českým rozhlasem. Od konce 80. let je často zván k hostování pro Kruh priatelov českej kultúry v Bratislavě a pravidelně spolupracuje s Památníkem národního písemnictví a s církevními organizacemi. Pro agenturu PKS vytvořil několik zájezdových pořadů poezie. Za ztvárnění postavy Ježíše v lidové železnobrodské pašijové hře byl roku 1991 oceněn Cenou Svazu rozhlasových tvůrců. Zejména středním školám, ale i veřejnosti je určeno jeho pět sólových literárních pořadů: Seifert, Holan, Básníci za mřížemi, Wolker, Halas. V posledních letech účinkuje i v pořadech komorní hudby a poezie např.: Týdny duchovní hudby, Umělecká beseda, Pražské dechové kvinteto, Velký ensemble Martinů, pěvecké sbory apod. Na Poděbradských dnech poezie obdržel v roce 1999 společně s Iljou Rackem a Hanou Kofránkovou nejvyšší ocenění v oboru – Křišťálovou růži.