Milena Secká. Při příležitosti 200. výročí narození Vojty Náprstka (1826-1894) připravila Alena Blažejovská. Zvuková spolupráce Antonín Kánský. Režie Hana Mikolášková.
Účinkují Kateřina Veselá, Michal Bumbálek, Pavel Čeněk Vaculík, Jiří Mach a Šárka Šildová.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 12. 4. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: Díl první: Vojtovo dětství a studia. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl druhý: Revoluční rok 1848. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl třetí: New York a Millwaukee. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl čtvrtý: Mecenáš Musea království českého. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl pátý: Náprstkova knihovna. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl šestý: Práce pro blaho druhých. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl sedmý: Založení Amerického klubu dam. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl osmý: Zákaz činnosti a konec Amerického klubu dam. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl devátý: České průmyslové muzeum. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Díl desátý: Komunální politik a Gotha. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.
Lit.: Blažejovská, Alena: Příběh Čecha, který nás naučil být moderní. Secká: Vojta Náprstek, vlastenec, sběratel, mecenáš. In web ČRo Plus, 12. 4. 2026 (článek). – Cit.: Byl to Vojtěch Náprstek, kdo v české kotlině založil, vynalezl nebo prosadil téměř vše, co dnes považujeme za samozřejmost – od techniky po sociální reformy. Ukázal Praze, jak se žije moderně. Naučil ji, že pokrok začíná u dobře fungující domácnosti, vyžaduje otevřenou mysl a končí až za hranicemi české kotliny. Bojoval s rigiditou úřadů, dovážel do Prahy novinky, prosazoval, stavěl, organizoval, řídil a učil. Poslechněte si příběh výjimečného muže z pera Mileny Secké.
Vojtěch Náprstek (1826–1894) se narodil jako Adalbert Fingerhut v rodinném domě U Halánků, kde vyrůstal mezi pivovarskými sudy a rázovitou pražskou společností.
Už během studií ve Vídni se projevila jeho neklidná nátura, která ho v bouřlivém roce 1848 dovedla až na barikády. Po porážce revoluce následoval bleskový ústup – nikoliv však do ústraní, ale rovnou do Ameriky.
Nebyl tam však sám, doprovázela ho jeho láska, herečka Kateřina Krákorová. Tento vztah se však stal trnem v oku jeho matce v Praze, která synovi v exilu přestala posílat peníze i dopisy. Vojta se tak v USA musel probíjet jako pomocný tesař, dělník na stavbách, a dokonce i jako podomní kolportér knih a novin.
Nakonec si v Milwaukee otevřel vlastní knihkupectví s čítárnou, které se stalo centrem tamních krajanů a kde si poprvé vyzkoušel roli osvětového organizátora.