Iida Turpeinenová. Četba na pokračování. Z finštiny knihu přeložil Vladimír Piskoř. Pro rozhlas připravila Jaroslava Jiskrová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Hana Mikolášková.
Účinkuje Jan Kolařík.
Natočeno 2025 Premiéra 1. dílu 6. 12. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: V roce 1741 vyrazila hledat námořní cestu z Asie do Ameriky Velká severní expedice kapitána Beringa. I když nikdy nedosáhla americké pevniny, zapsala se do historie. Měla na palubě přírodovědce Georga Wilhelma Stellera a objevila sirénu, nazývanou též ochechule nebo mořská kráva. Spolu s ní se vypravíme napříč staletími. Poslední siréna je román o vztahu člověka k živému světu i o důsledcích našich činů a síle přírody. (anotace)
Lit.: kac: Iida Turpeinenová: Poslední siréna. Příběh tvora, který se střetl s lidstvem a vyhynul. In web ČRo Plus, 6. 12. 2025 (článek). – Cit.: Dokonalá oběť: něžná, mírná, láskyplná k potomkům. To byla ochechule nebo také siréna ještě před tím, než dostala v 1741 jméno Stellarova mořská kráva. Nenesla ho dlouho, už o 30 let později ji lidé vyhubili. Dochovalo se jen několik koster a poznání, čeho je člověk schopen. Příběh ambicí, posedlosti poznáním a touhy vzkřísit to, co lidstvo nenávratně zničilo, vypráví ve své prvotině finská spisovatelka Iida Turpeinenová. (…)
Dějiny záhuby sirény, ochechule, mořské krávy neboli kourona bezzubého začíná v roce 1741, kdy přírodovědec Georg Wilhelm Steller doprovází kapitána Vituse Beringa na jeho severní expedici. Posádka lodi ztroskotá a díky tomu má Stellar dost času studovat zvláštního tvora.
O století později, v roce 1859, vysílá finský guvernér Aljašky Hampus Furuhjelm své muže, aby našli kostru tohoto obřího savce, o němž se už tehdy říká, že vyhynul. (…)