Petra Klabouchová. O tajemství ďáblického hřbitova. Pro rozhlas připravila Nikol Nováková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Zdeněk Bureš, Jiří Valůšek, Jana Štvrtecká, Barbora Goldmannová.
Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 10. 11. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. V prvním dílu se rozehrávají dva příběhy ve dvou časových úsecích – sedmiletého Josefa, jehož matku v padesátých letech zastřelila pohraniční stráž při přechodu hranic a v současnosti sledujeme ošetřovatelku umírajících v domově důchodců U sv. Anny v Praze.
2. V domově důchodců U sv. Anny v Praze se dějí divné věci. A dnes již dospělý Josef si vyřizuje účty s mužem, který mu kdysi vzal všechno.
3. Strýček – přezdívka agenta Státní bezpečnosti, který kdysi ovlivnil i život malého Josefa. Ve třetím dílu nahlížíme do jeho svazku. Do záznamů, které odhalují jeho nelidské chování k politickým vězňům na Pankráci. A mezi tím v domově důchodců U svaté Anny se stařeně Ludmile Krausové stále dějí divné věci.
Lit.: Nováková, Nikol: Petra Klabouchová: U severní zdi. O tajemství Ďáblického hřbitova. In web ČRo 3 Vltava, 11. listopad 2023 (článek). – Cit.: Severní část Ďáblického hřbitova po dlouhé roky ukrývala jedno z nejkrutějších tajemství komunistického režimu, které se podařilo odkrýt až po dlouhých letech. Politické vězeňkyně i jejich děti umučené a zavražděné v 50. letech v pankrácké věznici našly místo svého posledního odpočinku právě zde v hromadných šachtových hrobech.
Autorka knihy tak na základě skutečných osudů těchto žen splétá detektivní příběh, v němž tematizuje motivy pomsty i odpuštění a dává hlas těm, kteří desítky let nemohli být slyšet.
Temným paradoxem hřbitova je také to, že zde kromě obětí komunistického režimu spočívají také oběti režimu nacistického, a to spolu s jejich vrahy a nacistickými zločinci.
Mimo jiné u severní zdi leží Josef Gabčík, Jan Kubiš nebo komunisty umučená odbojářka Zdena Mašínová. Právě její dcera Zdena Mašínová ml. při pátrání po místě posledního odpočinku své matky byla jednou z prvních, kdo odhalil zmínky o dětských obětech na Ďáblickém hřbitově.
Některé z „dětí režimu“, jak se označují děti narozené za mřížemi, ale měly „štěstí“, a místo aby se staly obětí krutého zacházení bachařů i bachařek, byly matkám hned po porodu odebrány a skončily v náhradních rodinách příslušníků StB, SNB nebo Vězeňské služby, tedy v rukou vrahů a mučitelů jejich rodičů. Většina z nich se o své pravé identitě nikdy nedozvěděla. (…)