Pavel Kosatík. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava autor. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Jiří Valůšek.
Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 23. 10. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: Díl první – Karol Sidor, voják Prahy. Druhá série, kterou pro rozhlas zkrátil a připravil sám autor, začíná rokem 1938. Tehdy byla po dvaceti letech zápasů nastolena slovenská autonomie ? a to příslušníky ľuďáckého křídla, pokládaného za umírněné, s Jozefem Tisem v čele. Poté však převzali otěže radikálové v Hlinkově straně, kteří usilovali o separaci od Čechů ? samostatný stát. Jejich hlavním mluvčím byl Karol Sidor.
Díl druhý – Papež, vůdce, prezident. Jaká byla cesta slovenského kněze Jozefa Tisa k vůdci třetí říše Adolfu Hitlerovi, jak se prezident – kněz podílel na procesu arizace a likvidaci židů na Slovensku?
Díl třetí – Generál Čatloš a jeho armáda. Jeden z nejúspěšnějších slovenských důstojníků v Legiích se stal ministrem obrany Tisovy vlády. Jakou roli sehrál nebo spíš nesehrál v době Slovenského národního povstání?
Díl čtvrtý – Povstalecká patálie. Jak se lišil slovenský komunismus od českého a čím vyzbrojila Moskva povstaleckou armádu, která vyvolala Slovenské národní povstání.
Díl pátý – Viliam Široký a ti druzí – Jak chutná moc. Široký byl předsedou československé vlády celých 10 let. Mezi lety 1953 – 1963.
Díl šestý – Gustáv Husák. Představuje ho jako komunistu, který nikdy nepochyboval ani o moskevských procesech, ale ani o mnohých krutostech domácího způsobu řešení problémů do roku 1951, kdy byl sám zatčen.
Díl sedmý – Dubčekova federace. Po únoru 1948 stoupal Alexander Dubček kariérně vzhůru, v polovině padesátých let ho poslali na politické školení do Moskvy. Ještě v roce 1960 se projevoval jako straně absolutně oddaný politik.
Díl osmý – Něžná versus sametová. Kapitola popisuje nejen rozdílné prožívání listopadových událostí z roku 1989, ale také rozdílné cíle Čechů a Slováků.
Devátý díl – Ať si jdou. Hlavním námětem devátého dílu je rozdělení Československa. Zahrnuje ale také úvahu o tom, jak by vypadal vývoj Česka a Slovenska, pokud by nedošlo k obsazení Československa v roce 1968.
Lit.: Blažejovská, Alena: Od Tisa až k Mečiarovi. Pavel Kosatík: Slovenské století II. In web ČRo Plus, 24. říjen 2022 (článek). – Cit.: Letos k 31. prosinci to bude třicet let od rozdělení Československa, jehož nástupnickými státy se staly Česká republika a Slovenská republika. Československo sice už jednou v dějinách existovat přestalo – a to následkem okupace Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem. Po skončení druhé světové války však byl československý stát obnoven s plnou právní kontinuitou, i když už bez Podkarpatské Rusi.
Okolnosti a dopad rozdělení Československa v roce 1992 jsou průběžně analyzovány a komentovány po celý tento rok. Nyní si můžete v Radioknize poslechnout druhou sérii kapitol z knihy Pavla Kosatíka Slovenské století. Vybral a zkrátil je pro rozhlas sám autor.
Proč se začal Pavel Kosatík zabývat dějinami Slovenska? „Tahle knížka se vlastně zrodila z jedné besedy se čtenáři, kde padla otázka, v čem byl smysl první čs. republiky, když z jejích ideálů skoro nic nezůstalo po roce 1938, 1945, ale ani 1989,“ píše v úvodu své knihy.
„Z debaty se tehdy zrodila několikerá odpověď; pro mě nejzajímavější část zněla tak, že první čs. republika dala vzniknout pozdějšímu a dnešnímu, samostatnému a demokratickému Slovensku.“
Podle Pavla Kosatíka dokázali Slováci dvacátého století využít a urazit v něm obrovský kus cesty. „Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž,“ dodává. (…)