Jiří Berka. Milostný příběh německého důstojníka a české gymnazistky z časů Protektorátu v osmi částech. Připravil Tomáš Sedláček. Použitá hudba Originální pražský synkopický orchestr.
Připravilo Brno. (1 díl cca 30 min.)
Pozn.: Novela „Olga a Christian“ je jedním z pěti protektorátních a těsně poválečných příběhů, které Jiří Berka shrnul do knihy Ve znamení ryb.
Novelu o nenaplněném a nenaplnitelném milostném vztahu české gymnazistky a německého inženýra, posléze pilota Luftwaffe, napsal autor, jenž svou pravou identitu úzkostlivě tají. Je to bezesporu zkušený vypravěč, kterému jen s obtížemi uvěříme tvrzení, že dosud téměř (s výjimkou zahraničí) nepublikoval.
Jeho příběhu nechybí ani jímavé, ani krutě groteskní prvky, je jízlivým pozorovatelem i pečlivým a jemným psychologem. A třebaže k zaujetí čtenáře využívá osvědčených prvků (kolik jen takových milostných příběhů ve válečném koloritu jsme už slyšeli), líčení vztahu dvou společensky nerovných mladých lidí je mu prostředkem k jinému cíli.
Tím je sarkastická analýza skutečné malosti „velkého“ historického času – příběh se odehrává v protektorátní Praze v letech 1941-1942. Autor nezůstává nic dlužen oběma stranám – naivní, rozdychtěné septimánce, ani jejímu rytířskému pilotovi. Iluze, které o sobě oba dva chovají, pochopitelně nevydrží nápor války a Christianových představ o vojenské cti. Ale Olžin příběh demaskujte také slabosti české strany, a protože se většinou odehrává v Olžiných vzpomínkách v pražské kavárně při čekání na poslední rande s Christianem, autor nepomine ani příležitost vykreslit v hostech i personálu podniku komicky truchlivý obrázek drobného českého člověka v časech nástupu Heydricha do úřadu zastupujícího říšského protektora. O nic lépe ovšem nedopadá ani pohled do domácnosti Olžiných rodičů, středostavovské rodiny, žijící v zaujetí upřímné katolické víry. Milostné patálie se tedy mění v jízlivou grotesku, ale přesto příběh neztrácí svou jímavost a čistotu, navzdory ponižujícím podmínkám, v nichž se odehrává. (anotace ČRo)