Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 9. 2020

Pouta 1/7 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:45

Delphine de Vigan. Četba na pokračování. Překlad Alexandra Pflimpflová. Připravila Marina Feltlová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Mikuláš Převrátil a Jana Stryková.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 25. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 26 min).

Pozn.: Každý si v sobě nese nějaké bolesti a křivdy. Jak ale zabránit tomu, aby neubližovaly i našim dětem? Silný příběh o předčasně dospělém chlapci, který se těžce vyrovnává s rozchodem rodičů. Příběh o slabosti, lhostejnosti, nepochopení, ale také o velkém přátelství a naději.  (anotace)

Lit.: Feltlová, Marina: Delphine de Vigan: Pouta. Dvanáctiletý Théo pije, aby zapomněl… In web ČRo 3 Vltava, 25. září 2020 (článek). – Cit.: Každý si v sobě nese nějaké bolesti a křivdy. Jak ale zabránit tomu, aby neubližovaly i našim dětem? Silný příběh o předčasně dospělém chlapci, který se těžce vyrovnává s rozchodem rodičů. Příběh o slabosti, lhostejnosti, nepochopení, ale také o velkém přátelství a naději.  (….)

Francouzská spisovatelka Delphine de Vigan (1966) je českým čtenářům dobře známá. Svůj první román Dny bez hladu – autobiografické dílo vycházející z vlastní zkušenosti boje s anorexií – vydala ještě pod pseudonymem Lou Delvig. Následující prózy už začala podepisovat vlastním jménem a brzy si získala přízeň čtenářů i odborné kritiky. Světový úspěch autorce přinesla kniha No a já, v níž zkoumá vztah třináctileté dívky obdařené vysokým IQ s osmnáctiletou bezdomovkyní. Tento román o dospívání, který byl přeložen do dvaadvaceti jazyků, vynesl autorce dvě literární ceny i nominaci na prestižní Goncourtovu cenu. Neméně úspěšným se stalo i její dílo Ani později, ani jinde, v němž zcela minimalistickými, přesto nesmírně působivými prostředky nahlíží na krizi člověka vyčerpaného současnou moderní společností.

Příběh novely Pouta autorka vypráví z pohledu čtyř postav – dvou chlapců, Théa a Mathise, a dvou žen, učitelky Hélène a Mathisovy matky Cecile. Třináctiletý Théo řadu let vyrůstá ve střídavé péči rozvedených rodičů. Ve chvíli, kdy jeho otec ztratí práci a začne se utápět v depresích, Théo nedokáže otce zradit a jeho úpadek – finanční, fyzický i duševní – před celým světem skrývá. Frustrací se zbavuje pitím tvrdého alkoholu, o který se dělí se svým spolužákem a nejbližším přítelem Mathisem. (…)

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress