Jiří Šotola. Historický román českého spisovatele vypráví o pobělohorské rekatolizaci panství Košumberk ve východních Čechách během 17. století, vykresluje propast lidské odpovědnosti i zneužitelnosti lidského hoře a líčí dramatický konflikt mezi člověkem a ideologií. Desetidílnou četbu na pokračování ze stejnojmenného románu pro rozhlas připravil Blahoslav Dokoupil. Režie Zdeněk Kozák.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 1993. Premiéra prvního dílu 28. 4. 1993 (ČRo Vltava, 18:00 – 18:30 h.). Repríza 1. dílu 11. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Pozn.: Prozaická prvotina Jiřího Šotoly je metaforický román o rekatolizaci slavatovského panství Košumberk během 17. století a nástupu baroka v Čechách. Odvěký konflikt mezi člověkem a ideologií ožívá v typickým šotolovským způsobem v působivém díle z roku 1969, jež bylo mj. zdramatizováno pro Divadlo na Vinohradech. (anotace)
Lit.: Dokoupil, Blahoslav: Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo. O pobělohorské rekatolizaci panství Košumberk během 17. století. In web ČRo 3 Vltava, 15. listopad 2024 (článek). – Cit.: (…) Historický román českého spisovatele vykresluje propast lidské odpovědnosti i zneužitelnosti lidského hoře a líčí dramatický konflikt mezi člověkem a ideologií. (…)
Historické próze se Jiří Šotola začal věnovat od poloviny šedesátých let 20. století. Výrazná byla hned jeho prozaická prvotina Tovaryšstvo Ježíšovo (1969). Metaforický románový příběh o rekatolizaci jednoho českého panství během 17. století představuje i jistou paralelu k vývoji části mladé poválečné generace od idealistického ztotožnění se s komunismem k pragmatickému lpění na vůli k moci. Děj románu se odehrává v poslední třetině 17. stol., a to převážně ve východních Čechách, na panství Košumberk. Na panství přichází jako zpovědník hraběnky Marie Maximiliány Slavatovny mladý jezuita Vojtěch Had.
Hraběnka je plna touhy po životě, osud ji však těžce poznamenává dvojnásobným vdovstvím a smrtí prvních dvou dětí. Teprve pod vlivem hraběnčiným začíná mladý jezuita chápat obyčejné lidské starosti, jeho touha pomáhat lidem se však dostává do rozporu s řádovým principem slepé poslušnosti. Postupně poznává, že ve skutečnosti neslouží záměrům duchovním, nýbrž jednoznačně kořistnickým. Hraběnka je od počátku promyšleně připoutávána k řádu, který od ní vymáhá stále větší dary a závazky: kapli, slib čistoty, stavbu rezidence a chrámu a nakonec celé panství. Jak roste vliv a majetek Tovaryšstva Ježíšova, slábne Hadovo zanícení a přesvědčení a hroutí se hraběnčiny zbylé životní naděje.