Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 2. 2015

Osud je černý jezdec 1/10 (2015)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:33

George Eliotová. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Petra Ševců. Překlad Kristýna Ševčíková. Hudbu složil Richard Mlynář. Na violoncello hraje Lukáš Pelikán. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Jaroslav Plesl a Martin Myšička.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2015. Premiéra 1. dílu 16. – 27. 2. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 10 x 25 min).

Lit.: anonym (= Soldán, Tomáš?):  George Eliotová: Osud je černý jezdec. In web ČRo 2 Praha, únor 2015 (článek). – Cit.:  Spisovatelka Marry Ann Evansová, která psala pod mužským pseudonymem George Eliot, byla pověstná svými na tu dobu velmi liberálními náboženskými postoji.

Dva příběhy o osudu, ze kterého se nevyvlečeme. V povídce nazvané Opona budoucnosti účinkuje herec Jaroslav Plesl. Martin Myšička pak čte povídku Bratr Jakoubek. Vysíláme v premiéře.

Budoucnost, do které je nám umožněno nahlédnout. Strach, který nám tento pohled přináší. Zároveň touha vidět i tam, kde nám to není umožněno. To jsou jen některé z motivů první povídky. 

Opona budoucnosti

Hlavní hrdina Vladimír, který trpí množstvím nemocí, vypráví příběh svého života. To s nádechem hluboké sebereflexe i s nadhledem a jistou dávkou ironie.

Bratr Jakoubek

Touha po materiálně lepším životě za každou cenu. To je hlavní téma druhého, často groteskního příběhu. Cukrář David Levý je ochotný udělat cokoli pro své bohatství a společenské uznání. Okrást svoji matku, obelhat všechny kolem sebe. To všem lidem kolem sebe až na jedinou výjimku: svého duševně nemocného bratra Jakoubka. Podaří se mu zvrátit osud?

Nejoblíbenější autorka své doby

Spisovatelka Mary Ann Evansová (22. listopadu 1819 – 22. prosince 1880), která je v literárním světě známá pod mužským pseudonymem George Eliot, patří spolu s Jane Austenovou a sestrami Brontëovými k nejuznávanějším a čtenářsky nejoblíbenějším anglickým autorkám své doby.

Přesto, že se narodila do rodiny farmáře a správce panství, dostalo se jí patřičného vzdělání. Při návštěvách panského sídla si všimla velkého kontrastu mezi přepychem aristokratického světa a životem chudých. I toto téma se později často objevovalo v její tvorbě.

Než začala psát beletrii, věnovala se překladu a hojně cestovala po Evropě. Pracovala také jako kritička v londýnských novinách Wetsmister Review.

Vztah s ženatým mužem

Její první překlady děl německých filozofů Davida Strausse a Ludwiga Feuerbacha ji přivedly k liberálním náboženským postojům. Měla otevřený vztah se ženatým životopiscem Johanna Wolfganga Goetha, spisovatelem Georgem Henry Lewesem. Právě skutečnost, že se svým vztahem veřejně netajili, byla považována ve viktoriánské společnosti za skandální.

Mužský pseudonym

Beletrii psala pod pseudonymem George Eliot. To proto, že nechtěla být považována za romantickou spisovatelku pro ženy. Chtěla, aby její díla byla brána vážně. Přestože detaily z jejího života zprvu šokovaly obdivovatele díla tajemného George Eliota, ani po vystoupení z anonymity neztratila spisovatelka na popularitě.

První úspěch

Jejím prvním románem je Adam Bede, ovšem největší ohlas získal její obsáhlý román Middlemarch. Dílo George Eliot se vyznačuje detailní prokresleností postav, realističností a autenticitou prostředí. Čtenáři oceňovali také její umění přesně vylíčit život na venkově. Obě naše povídky najdete v knize Osud je černý jezdec.

 

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress