Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Iva Hercíková byla autorkou spousty bestsellerů. Napsala dvaadvacet románů a novel, několik scénářů, televizních i rozhlasových her (Bůh přeje milencům, 1967). Vedle Pěti holek na krku, jimiž vstoupila ve druhé polovině 60. let do literatury jako mimořádný talent, byly zfilmovány i další její romány a povídky. Mezi čtenáři se prosadily především díla Hester aneb O čem ženy sní, Pavouk, který kulhal, Vášeň, Touha, Klára, holub růžový a Lékař duší a zvířat.

V roce 1986 Hercíková z politických důvodů emigrovala s manželem do Spojených států. Nejprve žili na Floridě a pak deset let na Manhattanu v New Yorku. Hercíková dál psala česky a nikdy se nevzdala českého občanství. Proniknout do amerického literárního byznysu se jí však nepodařilo, i když se jí v New Yorku ujali přátelé a překládali její romány i povídky.

V roce 1964 debutovala Hercíková knihou o pražských divadlech malých forem nazvanou Začalo to Redutou. V roce 1970 se podílela na scénáři Hoblova filmu Velká neznámá, který vznikl podle její povídky. Jan Kačer natočil podle dalšího jejího námětu snímek Jsem nebe a bulharský režisér Angel Valčanov pak zfilmoval její scénář Šance s Jiřinou Třebickou a Josefem Abrhámem. V televizi vznikl například v roce 1980 snímek nazvaný Jak namalovat ptáčka. V roce 2002 napsala s Petrem Jandou libreto k muzikálu Olympic.

27. ledna 2007 spáchala sebevraždu oběšením.