Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Alexandre Dumas. Překlad a dramatizace Jiří Zdeněk Novák. Hudba Albert Rosen. Orchestr řídí Albert Rosen. Sleeve-note Josef Cincibus. Cover Pavlín Seďa. Režie Václav  Špidla.

Osoby a obsazení: d“Artagnan (Jan Bartoš), Athos (František Krahulík), Porthos (Jaroslav Choc), Aramis (Míla Besser), d“Artagnanův otec (Jiří Kostka), pan de Tréville (Josef Benátský), král Ludvík XIII. (Zdeněk Jiřičný), královna Anna Rakouská (Zora Jiráková), kardinál Richelieu (Ladislav Fišer), vévoda z Buckinghamu (Václav Neužil), paní Bonacieuwová (Ludmila Vendlová), pan Bonacieux (František Baťka), sluha Planchet (Alexandr Postler), hrabě Rochefort (Karel Vlček), Jussac (Miloslav Včala), hrabě de Wardes (Ladislav Ryšlink), krčmář z Amiensu (Zdeněk Procházka), krčmářka (Marie Rintová), hospodský (Jan Jánský), paní de Lannoy (Jarmila Balašová), lékař (Oldřich Weiser), dveřník u krále (Antonín Hajšman), sloužící u de Trévilla (Viktor Heidelberg), velitel biřiců (Jaroslav Budil), námořní kapitán (Jiří Meigel), voják (František Čoupek), sloužící u kardinála (Josef Šimek) a biřic (Ladislav Beneš).

Nastudoval Československý rozhlas Plzeň v roce 1961(?). Premiéra (?) 11.2.1961 (Praha, 14:00-15:30 h.). Repríza 13. 7. 1963.

Vydal Supraphon v roce 1967 (1 LP, 16 2/3 ot./min., XM 60036).

Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).

Lit.: –biz-: Hry pro mládež v rozhlase. In Kultura 7/1961, s. 6 (recenze).

Pozn.: Jiný zdroj udává desku Supraphon  z roku 1966 (1 LP 16 ot./min. – XM 60035 R).

Lit.: X: Recenze – Mluvené slovo. In Hudba a zvuk 4/1967, s. 105 (recenze).

Lit.: Cincibus, Josef: Tři mušketýři (sleeve-note). – Cit.: Možná, že vás vyprávění o Třech mušketýrech přiměje k tomu, abyste se podívali na mapu Francie a našli si pod Pyrenejemi kraj, z něhož přijel do Paříže v roce 1625 Gaskoňec ďArtagnan, a mnoho let před ním i pan de Troisville (později de Trèville), kapitán královských mušketýrů na dvoře Ludvíka XIII. A snad poutavé příběhy smělých mušketýrů povzbudí natolik váš zájem o historii, že budete hledat poučení i o kardinálu de Richelieu, o hugenotech a o životě královské Francie v XVII. století. Alexandre Dumas (1803-1870), strhující vyprávěč a autor velmi rozsáhlého literárního díla (napsal téměř dvě stě románů), dovede jasnými barvami zachytit vzrušené obrazy z dob minulých a neobyčejné příhody lidí, kteří v nich žili. Postavy, s nimiž vás seznámí, vystupují v historickém rámci tvé doby a vydávají svědectví o dějích, které se zběhly. Spisovatel dal svým lidem život ze zdrojů tvé bohaté nevyčerpatelné představivosti, a vystavil je ve složitých situacích mnoha nástrahám a záludným nebezpečím – snad sám zvědav, jak se s nimi vypořádají. A řidl jejich cestu v běhu věcí k historicky již určenému konci, neboť „un peu ďhistoire ne gâte rien …“ (trochu historie neuškodí…), jak říkával.
Alexandre Dumas nebyl historik, ale jeho romány mají spolehlivý historický podklad. Francouzi v nich často četli mnohem více o dějinách své země a o spojitostech jednotlivých historických etap dějin Evropy, než v učebnicích a odborných dílech. Jeho udivující vypravěčský dar dovedl dokonale vylíčit vzrušený francouzský svět v průběhu mnoha století a V rozličných společenských poměrech, rozvinout jej v pestrých podrobnostech oživených lidmi všech stavů a charakterů.
Athos, Porthos, Aramis a ďArtagnan, tři mušketýři, k nimž přibyl čtvrtý, procházejí společně neklidným životem ve službách krále a královny Francie na počátku XVII. století. Tvůrce jejich strhujících příhod tvrdl, že v královské knihovně nalezl svazek označený jako Paměti pana ďArtagnana, v nichž se vypravuje o třech královských mušketýrech. Pan ďArtagnan prý patrně zakryl nepravými jmény nějaké proslulé osobnosti v mušketýrských kabátech. Po létech však Dumas opět objevil – jaká šťastná náhoda – rukopis pamětí „hraběte de la Fère“, v němž jsou zmínky o některých událostech, které se staly ve Francii ke konci panování Ludvika XIII. a na počátku vlády krále Ludvíka XIV.
A v tomto vzácném rukopisu se prý vskutku vyskytují jména Porthos a Aramis. Tak praví Alexandre Dumas, jehož fantazie je ovšem nezměrná. (Josef Cincibus – sleeve-note)