Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

David Herbert Lawrence. Slavný milostný román anglického spisovatele a mystika, který chtěl bořit konvence společenské, erotické i literární. Překlad František Vrba. Pro rozhlas připravil Ludvík Němec. Obal CD Yvone Baalbaki. Hudba Julia Kent. Zvuk Walter Rient. Mastering Miroslav Mareš. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Petra Bučková a Jiří Dvořák.

Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 17. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 27 min) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 1. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:04 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou; 12. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 27 min) v cyklu Četba s hvězdičkou a Zakázané léto na Vltavě.

Vydal Radioservis v roce 2021 (1 CD MP3; CR01101-2).

Lit.: Němec, Ludvík: David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Příběh nerovné živočišné lásky. In web ČRo 3 Vltava, 23. leden 2021 (článek). – Cit.: Slavný milostný román anglického spisovatele a mystika D. H. Lawrence, který chtěl bořit společenské, erotické i literární konvence, uvádíme ve vltavské Četbě s hvězdičkou. Novou třináctidílnou rozhlasovou adaptaci Ludvíka Němce natočil režisér Lukáš Kopecký s Petrou Bučkovou a Jiřím Dvořákem. (…) Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Byl to jeden z nejskandálnějších románů první poloviny 20. století. Poprvé vyšel na konci dvacátých let ve Florencii a v Paříži, ovšem v autorově rodné Británii bylo jeho vydávání zakázáno až do 60. let. Takže si jej angličtí kulturní turisté přiváželi z výletů na kontinent tajně jako pikantní suvenýr, což možná ještě přiživovalo jeho „špatnou pověst“.

V češtině vyšla kniha poprvé už v roce 1930 – a žádný skandál nevyvolala. Snad to bylo i tím, že čeští čtenáři asi tak silně neprožívali ostrou kritiku britské společnosti, jež za kanálem mohla u řady schvalovatelů a zakazovatelů vyvolávat prudší nesouhlas než domnělá obscénost knihy. Protože Milenec lady Chatterleyové je možná erotický román, určitě však ne obscénní. Byť hranice mezi těmito výrazy vždy byla a bude hodně pohyblivá. (…)

Lit.: Filinová, Tereza: Dva milenci lady Chatterleyové. In web Naposlech.cz, 26. 5. 2021 (recenze). – Cit.: Román anglického básníka a prozaika Davida Herberta Lawrence Milenec lady Chatterleyové z roku 1928 vyvolal v době svého vydání skandál. Tehdejší společnost byla pobouřena zejména otevřeností, s níž autor popisuje erotické scény a nejintimnější prožitky hlavní hrdinky. Román byl označen za pornografii a v některých zemích dokonce zakázán. Dnes, po téměř sto letech, už se Milenec stal předlohou mnoha adaptací, oblíbili si ho zejména filmoví tvůrci, a zdá, že i ti čeští audioknižní.

Na začátku roku 2021 vydalo román v audiopodobě nejprve vydavatelství AudioStory, které letos slaví třicet let své existence. Krátce nato vyšla v Radioservisu i rozhlasová adaptace brněnského studia, uvedená krátce před tím v rámci vltavské Četby s hvězdičkou. Čím se obě nahrávky liší a co mají společného? (…)

Pro rozhlasovou adaptaci rozvrhl režisér Lukáš Kopecký text pouze mezi dva interprety – všechny části vyprávěné z mužské perspektivy svěřil Jiřímu Dvořákovi, ty z ženské (tedy z perspektivy Connie) ztvárnila stále obsazovanější Petra Bučková. Toto pojetí je tak sevřenější a dalo vyniknout dramatičnosti příběhu, aby se ale dalo uplatnit, bylo nutné do textu dramaturgicky zasáhnout. Z rozhlasové četby tak vypadly tak popisy soudobé společnosti, ale i další postavy, zejména ženské (hospodyně Boltonová, Mellorsova žena, dcerka), což pochopitelně posluchače ochuzuje a připravuje o dobový kontext.

Vzhledem k rozvržení hlasů je ale občas, zejména při přerušovaném poslechu, nesnadné určit, zda Dvořák právě promlouvá coby manžel, či milenec. Bučková zní možná trochu víc naivně a nesměle než by si Connie, plná života a s tím nejkrásnějším zadkem, zasloužila. Spolu jim to ale ladí a posluchačsky silná jsou zejména místa, kde určitá věta zazní jednou v podání Jiřího Dvořáka, a poté Petry Bučkové či obráceně. To se až tají dech.

Obě audioknižní zpracování vycházejí z dnes již klasického překladu Františka Vrby z poloviny 80. let, který už místy působí trochu zastarale – doba pokročila hlavně co se týká pojmů ze sexuální oblasti. Ačkoli může občas zatahat za uši, v podání všech zmíněných interpretů vás stejně nakonec strhne do hlubin ženské duše, až se budete červenat.