Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 7. 2006

Rádio Ivo – Život nedoceníš (představení v klubu Ryba naruby, 2006)

Filed under: Scénické rozhlasové hry — Přemek @ 16:11

Improvizované představení v klubu Ryba naruby. Režie Romana Bohunská.

Účinkují Petr Marek a Johana Švarcová.

Záznam premiéry živého představení v klubu Ryba naruby, Praha, Mánesova 13. 2. 2006 (103:19 min.).

Pozn.: Normální příběhy ze života. Rozpačitá dvojice performerů podává vcelku suverénní výkon… Jméno režisérky je smyšlené.

Radio Ivo je přenesení rozhlasové hry na divadelní prkna bez jakékoli transformace. Pouze s možností vidět její vznik.
Hra ŽIVOT NEDOCENÍŠ v režii Romany Bohunské a její další repríza s novým námětem. Výrazová civilnost a zvukový realismus v pozvolném tempu.

Lit.: Vitvar, Jan H.: Život nevyřešíš. Ale podle improvizačního divadla Radia Ivo většinou stejně všechno dobře dopadne. In web Respekt, 29. 4. 2017 (článek). – Cit.: Začíná se v Dolních Jirčanech na omezené „dé jedničce“, obratem se divák ocitá na Letišti Václava Havla, pak chvilku stráví v Bruselu, ale to už ho příběh žene do Bánovců nad Bebravou, aby ho po pár minutách přenesl na vrchol Chopku a z něj až do Zambie mezi krokodýly. Během projížďky světem publikum okusí i pocity člověka, pod kterým praská led, vyslechne si zvracejícího pavouka, seznámí se se zájezdem veselých Poláků a stane se svědkem neobratně provedené soulože v autě na pozadí silvestrovské oslavy.

Během téhle hodinové cestovatelsko-zážitkové hry přitom neopustí své židle nejen diváci, ale ani trio herců sedící na jevišti jen za svými počítači a mixážním pultem. Přenést rozhlasové principy na divadelní prkna napadlo před dvanácti lety Petra Marka (43) s Johanou Švarcovou (33), po dvou letech se k nim připojil Marian Moštík (39). Jejich Radio Ivo má za tuhle dekádu zatím na kontě kolem dvou set představení; ta poslední se pravidelně odehrávají před publikem v Českém rozhlase, kde je natáčí Radio Wave.

Každý kus je jiný, protože jde o totální improvizaci. Ale základní poselství mají všechny společné, jak ostatně stojí v jejich podtitulu: Život nedoceníš. Což se dá vyložit i tak, že nikdy nelze odhadnout, kudy se děj divokých kusů, kde si herci dovolují říkat a dělat (respektive říkat, že to dělají) úplně cokoli, bude ubírat. (…)

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress