Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Zdeněk Zajíček. Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2026. Premiéra 10. 9. 2026 (ČRo České Budějovice, 6:35 h.; 2 min.).

Lit.: Zajíček, Zdeněk: „Podvyživení Hitlerovi kluci padali jako mouchy,“ napsal budějovický atlet z olympijského Berlína roku 1936. In web České Budějovice, 10. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U příležitosti konání letních olympijských her v Berlíně v srpnu roku 1936 byl nedaleko olympijského stadionu vybudován takzvaný mezinárodní tábor mládeže. Každý z účastnických států tam mohl vyslat třicet dorostenců, kteří měli možnost sledovat nejlepší sportovce světa na vlastní oči.

Za Sportovní klub České Budějovice byl do tábora vyslán nadějný atlet Jan Kobilka, který si o této cestě vedl deník. A v zápisech si rozhodně s nikým nebral servítky.

Tábor podle něho za nic nestál, neboť šlo pouze o třicet stanů u lesa obehnaných drátem. Jestliže slavnostní pochod Berlínem před samotným zahájením her měl být demonstrací síly říšské armády a Hitlerovy mládeže, pak na Kobilku příliš nezapůsobil, neboť „podvyživení Hitlerovi kluci“ při něm prý padali jako mouchy, takže je nestačili odnášet.

Šerm, cyklistika i pětiboj Kobilku vůbec nebavily. Co si myslel o ženském sportu, o tom raději pomlčíme.

Jediný, kdo na něj zřejmě zapůsobil, byl americký závodník Jesse Owens. Tomu se podařilo získat čtyři zlaté medaile ve sprintu a skoku dalekém, a coby sportovec tmavé pleti tak zbořil Hitlerův mýtus o árijské nadřazenosti. (…)

Katolický kněz a salesián Michael Martinek pracuje s mládeží a publikuje edukační videa na sociálních sítích: „Zaměřuji se především na lidi, kteří jsou schopni víru nahlížet kriticky,“ říká. „Církev si myslí, že má dobré jméno, ale já si tím nejsem úplně jist. Hlavní cesta je podle mě v kontaktu s lidmi, kdy vnímám, nejen u křesťanů, co si myslí, nad čím přemýšlí.“ Co ho vede k otevřenosti? Co může církev nabídnout lidem, kteří v Boha nevěří? Kdy člověk potřebuje být sám? A co ho naučila jízda na kole v různých koutech světa? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Dokumentární pásmo redakce AZ. O své práci a nevšední chlapské profesi vyprávějí bílí zedníci z Teplic. Připravil Vladimír Gromov.

Spoluúčinkuje Jan Vala.

Natočeno 1971. Premiéra 29. 1. 1972 (Praha, 9:00 – 10:00 h.). Repríza 8. 2. 1972 (Třetí program, 9:00 h.).

Lit.: -G-: Muži z pecí ohnivých. In Rozhlas 5/1972 (17. 1. 1972), s. 15 (článek). – „Tak, teď už dělám to řemeslo prakticky víc než dvacet let; teď už to jde. Ovšem tenkrát byly doby, že když jsem jako mladík chtěl prorazit, dostal jsem příležitost dělat předáka. Měl jsem s tím zpočátku moc a moc obtíží, protože ti staří fachmani a řemeslníci se proti mně zpočátku stavěli a nebylo jim vhod, když takový holobrádek by jim měl dělat šéfa …“ To je úryvek z vyprávění mistra „bílých“ zedníků – Jiřího Masopusta. O osudech mužů, kteří stavějí a opravují sklářské, keramické, výpalové, temperovací a další pece, připravila redakce AZ dokumentární pásmo. Představí se celá řádka vynikajících odborníků z n. p. Teplotechna v Teplicích. Vladimír Veltruský, František Vaněk, Václav Šlajs a další mistři svého oboru budou vyprávět o svých zkušenostech na montážích doma i v cizině, o své nevšední chlapské profesi – šamotář – bílý zedník. (…)

Reportáže – črty – vyprávění. O svém životě a práci hovoří někdejší mlynářský deník Antonín Staněk, dnes skladník JZD Skryje u Rakovníka.

Natočeno 1971. Premiéra 24. 6. 1971 (Praha, 13:40 – 14:00 h.).

Jak Moravec hodnotil atentát na Heydricha? Jaký byl vztah mezi ním a Edvardem Benešem? A co víme o agentu A-54? O tom hovoří novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda, kteří připomínají příběh generála Františka Moravce.

Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).

Lit.: Drda, Adam – Korcová, Lucie: „Český národ by na operaci Heydrich měl být hrdý. Já na ni hrdý jsem.“ František Moravec byl otcem operace Anthropoid. In web ČRo Plus, 9. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Anglie, 1941. „Jste ochotní akci provést?“ Josef Gabčík a Jan Kubiš s odpovědí nezaváhají. U válečné mise je riziko smrti přirozené. Oba to vědí a oba s tím počítají. Muž, který jim otázku položil, ani jinou odpověď neočekával. Věděl, proč vybral právě tyto dva. František Moravec promyslel a naplánoval atentát na Reinharda Heydricha do nejmenších detailů.

František Moravec se narodil v Čáslavi 23. července 1895. Byl studijně velmi nadaný, ale jeho studium na Univerzitě Karlově přerušila první světová válka.

Coby československý legionář prošel mnoha bojišti a do Československa se vrátil jako zkušený voják. V roce 1925 absolvoval Válečnou školu a byl přidělen ke zpravodajskému oddělení zemského velitelství v Praze.

V předvečer nacistické okupace zbytku českého území se mu podařilo spolu se skupinou nejbližších spolupracovníků a důležitými dokumenty uprchnout do Velké Británie. Tady se okamžitě zapojil do boje o osvobození Československa a založil odboj ještě dlouho předtím, než vypukla druhá světová válka. (…)

Jan Dolejš je firemním ombudsmanem Ředitelství silnic a dálnic, podniku s pracovníky po celé republice. Aby se mu lidé svěřili s citlivými problémy, nestačí podle něj fotografie a kontakt na internetu. Půl roku proto objížděl jednotlivá pracoviště a osobně se představoval zaměstnancům. Důvěru si totiž ombudsman musí nejprve získat. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2026. Premiéra 10. 9. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Host: Zdeněk Slejška, pedagog a ředitel nadačního fondu EDUzměna. Proměnila se role učitele na základních školách s nástupem umělé inteligence? Jak u nás funguje původně americký model posílání těch nejlepších pedagogů do nejsložitějších regionů? A co by k současnému českému školství řekl Komenský? Moderuje Joachim Dvořák.

Natočeno 2026. Premiéra 10. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Bolševický převrat v Rusku na podzim 1917 nebyl jen pouhým politickým zvratem vedeným skupinou bolševiků, ale především hlubokou společenskou a kulturní tragédií celého ruského národa. Více už v knížce Orlanda Figese, kterou přečetla Petruška Šustrová.

Natočeno v roce 2005. Repríza 10. 9. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.