Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tomáš Klvaňa, amerikanista a výkonný ředitel středoevropské odbočky Aspen Institute. Představa, že nás nějací roboti smetou z povrchu země, je falešná, kritizuje americký prezident Donald Trump návrhy regulovat umělou inteligenci. Podle něj na to stačí silný a inteligentní prezident – jako je on sám. Proč tak vehementně hájí ničím neomezovaný rozvoj umělé inteligence? Co na to říkají ostatní političtí představitelé a experti ve Spojených státech? Zeptá se Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Klvaňa: Nedůvěra k AI spojuje republikány i demokraty. Trump odmítá regulaci, protože na ní vydělává. In web ČRo Plus, 17. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Představa, že nás nějací roboti smetou z povrchu země, je falešná, kritizuje americký prezident Donald Trump návrhy regulovat umělou inteligenci. Podle něj na to stačí silný a inteligentní prezident – jako je on sám. „Hlavní motiv je zisk. Trump nechce AI regulovat, protože na ní vydělává v rámci různých kryptoměnových schémat i jako investor. Má akcie Nvidie, které povolil vyvážet do Číny. To je konflikt zájmů, který by neměl existovat,“ říká amerikanista Tomáš Klvaňa.

Za škůdce a devianty označuje Trump ty, kteří chtějí zpomalit vývoj umělé inteligence. Právě k tomu přitom ostatní vyzval šéf firmy Anthropic Dario Amodei a přidali se k němu i další významní hráči z Googlu nebo OpenAI.

„I Elon Musk je v tomhle proti Trumpovi, myslí si to všichni, kdo se tím detailně zabývají. Na druhou stranu Trump má pravdu ve vztahu k Číně, protože dokud nevznikne obecná dohoda, tak jaký význam by to zpomalení mělo pro USA? Jen to, že celý západní svět oslabí,“ míní Klvaňa, výkonný ředitel středoevropské odbočky Aspen Institute. (…)

Evropa otevírá svou náruč směrem ke Kanadě. Ohlásila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu unie. Co může Evropa nabídnout Kanadě a naopak v čem je výhodné partnerství s Kanadou pro Evropu? A co z toho může mít Česko? Václav Pešička se zeptá ekonomky Jany Matesové, která Česko zastupovala ve Světové bance.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Host: Patricie Kaňok Fuxová, zpěvačka a skladatelka, frontmanka kapely Vesna. Co ji inspirovalo k refrénu písně Moravo, Moravo? Může někdy trumfnout hit Ewy Farné Boky jako skříň? A je k vedení ženské kapely potřeba diplomacie? Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Helena Třeštíková, režisérka. Její nový časosběrný dokument Bára Basiková, který exceloval u diváků na mezinárodním festivalu v Karlových Varech, vstupuje do českých kin. Kolik příběhů natáčí najednou? Jak pozná, čí osud bude na plátně fungovat? A jak by měla vypadat státní kulturní politika? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: vpl – Witowská, Světlana: Basiková bez přetvářky. Při natáčení byla autentická a otevřená, říká Třeštíková o společném snímku. In web ČRo Plus, 17. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nový časosběrný dokument Bára Basiková exceloval u diváků na festivalu v Karlových Varech a nyní vstupuje do českých kin. V jakých rolích Basikovou zachytil? A co bylo během natáčení největším šokem? „Překvapilo mě vyústění jejího druhého manželství. Údajná dcera, která manžela prý neustálě obtěžovala, byla ve skutečnosti milenkou,“ přibližuje v Osobnosti Plus režisérka Helena Třeštíková.

Časosběrný film Báru Basikovou ukazuje nejen jako zpěvačku, ale i jako mámu, manželku i dceru. „Nejšťastnější byla jednoznačně v roli matky. Ona pořád říká, že ať se stalo, co se stalo, tak má tři krásné zdravé děti, a to je pro ni všechno,“ přibližuje dokumentaristka. (…)

Co zdůraznila Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie? Vystoupení předsedkyně Evropské komise dominovaly výzvy k větší nezávislosti Evropy, ochraně demokracie i k radikálním změnám v unijní legislativě. Jak je na svou nezávislost Evropská unie připravená a kde má největší rezervy? Diskutovat budou europoslanci Jan Farský (STAN) a nezařazený ruský asset Ondřej Dostál. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Písničkář, textař, skladatel Petr Linhart sám sebe označuje za poutníka a milovníka krajin a pro svůj osobitý styl vytvořil žánrové označení landscape folk. Letos vydal album Šénau a rozhovorovou knihu Autobus do Sudet Tomáše S. Polívky s cédéčkem raritních nahrávek. Narodil se v Kladně, ale jeho celoživotním tématem jsou právě Sudety. V čem jsou pro něj nevyčerpatelným zdrojem inspirace? Jak v něm uzrává píseň? A proč je podle něj správné děsit se svých stínů? Ptá se Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Jaké pnutí vyvolávají na Ukrajině ruské útoky na infrastrukturu – i odvolání generálního prokurátora? Dohodne se koaliční rada na rychlém předložení zákona o veřejnoprávních médiích? Jak chce EU chránit děti před negativním vlivem sociálních sítí? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Hostem je Renata Vesecká, bývalá nejvyšší státní zástupkyně, nyní poslankyně za Motoristy sobě. Státní zástupci se podle vlády mají odvolávat proti nepřiměřeně nízkým trestům za násilnou kriminalitu nebo týrání zvířat a méně stíhat některé kontroverzní projevy. Může vláda takto úkolovat veřejnou žalobu? Neotevírá tím ministr spravedlnosti Tejc cestu do právního pekla, jak naznačuje jeho předchůdkyně na ministerstvu? Zeptá se Tomáš Pancíř.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 9. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Jak se proměňuje její podoba, možnosti i místo ve společnosti? A co všechno může současná báseň obsáhnout? V ArtCafé se Anita Krausová setká s básnířkami Nelou Bártovou a Dariou Gordovou. Mluvit budou o vztahu k jazyku, vzniku básní, jejich interpretaci i o tom, jaké je svou poezii veřejně sdílet. Řeč přijde také na ženskou zkušenost v poezii, literární soutěže a Cenu Jiřího Ortena, kterou Nela Bártová získala.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).