Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dlouhé roky byl tváří hlavní zpravodajské relace České televize, pak z Událostí zmizel. Dnes moderuje slovy jednoho bývalého radního „bezvýznamný pořad“, ten nese název Historie.cs. Dá se pohledem do minulosti říct o současnosti víc než přes aktuální zpravodajství? A co udělaly sociální sítě s mocí novinářského rozhovoru? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – kac: Železný: Možná už by mě rozhovory s politiky dnes nebavily. Umí se čím dál lépe vyvlékat z otázek. In web ČRo Plus, 28. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakub Železný byl dlouhé roky hlavní tváří Událostí České televize, pak z večerní obrazovky zmizel. Dnes moderuje Historii CS. Bývalý televizní radní jeho přesun zařadil mezi změny, kterými se prý podařilo změnit kurz veřejnoprávního média. „Já toho pána neznám, jeho vyjádření mě nezajímá. Ale když to dáte dohromady, tak to tak skutečně vypadá. Ano, mám stín pochybnosti,“ říká v Osobnosti Plus o tom, že by za jeho přesunem stála Rada ČT, která ale nemá zpravodajství úkolovat. (…)

Host: Simona Bagarová, zakladatelka organizace MILA, odbornice na vzdělávání pečujících. Jak se dá změnit způsob, jakým v Česku přemýšlíme o stáří? Co se o člověku dozvíte, když se na svět začnete dívat očima těch, kteří o druhé pečují? Moderuje Marek Němec. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Eva Schulzová. Reportáž z předpremiéry cyklu Literární místopis. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 26. 9. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Česko jako místo ke čtení představuje cyklus České televize Literární místopis, jímž provází spisovatel Jaroslav Rudiš. In web ČRo Brno, 26. 9. 2026 (článek) – Cit.: (…) U příležitosti Frankfurtského knižního veletrhu, nejprestižnější světové literární události, kde je Česká republika letos čestným hostem, připravila Česká televize nové pořady. Jedním z nich je třináctidílný cyklus Literární místopis, jehož cílem je ukázat Česko jako místo ke čtení.

V Zelném rynku uslyšíte reportážní záběry z předpremiéry dvou dílů, které se zúčastnili režisér Petr Smělík, kreativní producent Dušan Mulíček, dramaturgyně Nora Obrtelová, scenáristka Markéta Sára Valnohová a další. Jednotlivými díly, které představují spisovatelky, spisovatele a díla spjatá vždy s jedním krajem České republiky, provádí diváky spisovatel Jaroslav Rudiš. (…)

O dramaturgii cyklu, klíči k výběru autorů a ukázek z literárních děl mluví Nora Obrtelová a Markéta Sára Valnohová. V každém díle cyklu se Rudiš setkává se dvěma současnými autory a prostřednictvím potomků či literárních vědců se dvěma tzv. klasiky.

V reportáži uslyšíte krátkou ukázku z dílu věnovanému Zlínskému kraji – z Brumova, kde Jaroslav Rudiš se syny spisovatele Ludvíka Vaculíka rozmlouval o tom, jak se zdejší krajina promítla do románů Sekyra, Český snář a dalších děl. Ve Zlínském kraji navštívili tvůrci i další místa, například Žítkovou, kde Kateřina Tučková vypráví o své próze Žítkovské bohyně. Kromě zmíněných se v cyklu objeví ještě mnoho dalších známých i méně známých autorů a autorek. (…)

Poprask na kompoziční hodině u profesora Křičky, způsobený chybným harmonizačním krokem, je jen jednou z mnoha vzpomínek dirigenta Václava Smetáčka na jeho hudební kořeny. Václav Smetáček, kterého poznal celý svět od Japonska až po Island, se narodil před 120 lety. Na vzácných záznamech povykládá nejen o svých studiích, ale i o zázemí v rodině, o práci v Československém rozhlase a České filharmonii, o svých uměleckých cestách a o šéfdirigentské taktovce u Pražských symfoniků. Hostem ve studiu bude Smetáčkova vnučka, muzikoložka a terapeutka Petra Součková, z archivu promluví i dirigentova choť Míla Smetáčková. Připravil a uvádí Vojtěch Babka.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:05 – 10:00 h.) ke 120. výročí narození Václava Smetáčka.

Připravil a uvádí Lukáš Hurník. V pořadu zazní i průvodní slovo skladatele Otomara Kvěcha, znalce Šostakovičovy tvorby. O okolnostech vzniku páté symfonie hovoří Pavel Molek.

Natočeno 2026. Premiéra 25. – 26. 9. 2026 (ČRo D-dur, celková délka 7 hod. 43 min.) v cyklu Víkendové dopoledne na stanici D dur.

Lit.: Hurník, Lukáš: Průlet nad symfoniemi Dmitrije Šostakoviče. In web ČRo D-dur, 21. 9. 2026 (článek). – Cit.: 25. září 1906 se narodil skladatel, do jehož patnáctidílného symfonického reliéfu se obtiskly dějiny říše, jejíž temné stíny mnohokrát padly i na naši krajinu. Osmihodinové shrnutí patnáctidílného symfonického cyklu skladatele, do jehož osudu se promítly evropské dějiny počínaje 25. zářím 1906, kdy se Šostakovič narodil. (…)

Šostakovič byl opravdový mistr kompozičního řemesla. Dokázal se mistrovsky pohybovat v různých žánrech, od introvertní komorní hudby, přes filmovou hudbu, včetně kreslených grotesek, až k opeře a symfonickým kolosům. Každá jeho symfonie je hudebním světem, v němž se potkává leccos s lecčím, přičemž každá přináší symboliku, leckdy zjevnou, jindy kryptograficky ukrytou v hudebním kódu. Odkrytí některých těchto náznaků by neznamenalo ve stalinském Rusku zákaz činnosti. Znamenalo by to gulag nebo popravu.

Výraznost, kterou si posluchač žádá, je nahrazena zběsilým rytmem. Hudební hluk má vyjádřit vášeň. To vše není v důsledku skladatelovy neschopnosti. Je to hudba úmyslně napsaná „vzhůru nohama“. Schopnost dobré hudby uchvátit masy je obětována maloburžoaznímu formalistickému snažení… vše je hrubé, primitivní, vulgární. Hudba hýká, heká, supí, zalyká se, aby co nejnaturalističtěji zobrazila milostné scény. Je to hra na nepochopitelné věci, která může skončit velmi špatně.
Moskevská Pravda

Osobnost Šostakoviče je ale složitá, po velkou část života se hřál na výsluní pozice oficiálního ruského skladatele, o to blíže však byl nebezpečí, že si na něj úskočný režim došlápne.

Ve dvou čtyřhodinových programech projdeme jednu Šostakovičovu symfonii po druhé, některé vyslechneme celé, jiné v podstatných ukázkách. Všechny nahrávky jsou z posledních let, žádná pak nepochází z Šostakovičova rodiště.

Host: Dagmar Landrová, dramaturgyně. Jak se stala dobrou duší turnovské kultury? Co jí dává sílu organizovat divadelní pořad Pohovka už tři dlouhá desetiletí? A na která umělecká setkání nikdy nezapomene? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Jaroslav Róna – Sochař, malíř a bývalý člen skupiny Tvrdohlaví Jaroslav Róna patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého umění. Jeho díla jsou součástí řady veřejných a soukromých sbírek u nás i v zahraničí. Poslední výstava monumentálních soch s názvem Ticho a mýty je k vidění v Litomyšli do konce října. Připravila Lenka Poláková Nechvátalová.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).