Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vaše každodenní inspirace: Když stoná senior. Host: MUDr. Martina Nováková, přednostka Geriatrické interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a Homolka. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Poslechněte si ArtCafé z píseckého festivalu Cool v plotě. Diskutují David Pomahač a spisovatelka Marie Zelbová, součástí bylo také autorské čtení z její knihy Táňa Praha 3 Žižkov. Ta vypráví o nestandardním dětství na pražském Žižkově na konci osmdesátých a v průběhu devadesátých let, prožitém v prostředí českého undergroundu. Rozhlasové zpracování knihy uvede Vltava v pořadu Četba s hvězdičkou od 27. září ve vysílání i na webu Českého rozhlasu Vltava.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Jan Woska má zkušenosti z prostředí z americké NFL a teď se podílí na přípravách říjnového zápasu Steelers proti Saints na Stade de France. Kolik lidí taková akce zaměstná, co je potřeba zařídit týdny dopředu a v čem se příprava zápasu NFL liší od čehokoliv, co známe z Evropy? Moderuje Libor Bouček.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 9. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Paulína Ovečková, odbornice na čínskou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky. Čínský prezident Si Ťin-pching sice byl ve Washingtonu minulý týden přijat s červeným kobercem, ale mohl být s výsledky jednání s Donaldem Trumpem spokojen? Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 9. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Američané se podbízeli, summit proběhl v čínském stylu. Trump a Si se drží v šachu, říká expertka. In web ČRo Plus, 29. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spojené státy a Čína zveřejnily plán na snížení vzájemných cel a do americké Atlanty dorazily dvě pandy z Číny. I to patří k výsledkům návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, kde byl Donaldem Trumpem přijat na červeném koberci. „Tak velkolepého přivítání se nedostane každé hlavě státu, na sociálních sítích byly velmi populární obrázky amerických vojáků, kteří koberec na kolenou čistí,“ všímá si v Interview Plus Paulína Ovečková z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Pro čínské publikum to minimálně z vizuálního pohledu značí, že Čína dosáhla v podstatě rovnosti s USA a naplnila své geopolitické cíle, pokud jde o vzestup na mezinárodním poli,“ uvádí odbornice na čínskou politiku. (…)

Host: Alexander Choupenitch, mistr světa v šermu. Jaké to je, když se z vás stane první český mistr světa v šermu? Je těžší bránit nebo útočit? Kdyli čemu jel 20 hodin do Běloruska? A stačí při plavání své partnerce? Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Jan Jireš, odborník na obranu a bezpečnost CEVRO Univerzity, bývalý vysoký úředník ministerstva obrany. Proti ruským útokům potřebujeme podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse odpověď, která bude stejně bolestivá. Ministři obrany zemí EU proto v pondělí řešili evropský mechanismus, který by na tyto hrozby reagoval. Najde se pro evropskou obdobu článku 4 NATO v unii shoda? Dokáží se spojenci v Alianci dohodnout, kdy nastal čas aktivovat článek 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně? Nebo Vladimir Putin uspěje a západní státy rozhádá? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – kma: Eskalace už probíhá, Rusko je přímou hrozbou NATO. Reagovat lze i bez článku 5, tvrdí expert Jireš. In web ČRo Plus, 29. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ještě loni experti a vojenské rozvědky tvrdili, že by Rusku trvalo tři až sedm let po skončení ruské agrese na Ukrajině, než by obnovilo síly potřebné k útoku na kohokoliv dalšího. Dnes mluví o řádu měsíců pro možnost omezeného vojenského útoku nebo provokace proti státu NATO. Co se změnilo? „Jednoznačně vidíme, že Rusové se na eskalaci chystají,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus obranný stratég a bezpečnostní analytik CEVRO University Jan Jireš. (…)

Připravila Veronika Jošková Štefanová.

Hovoří teatroložka Lenka Jungmannová z Akademie věd, odbornice na českou dramatiku druhé poloviny 20. století.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Slyšet Havla.

Obsah: 1. díl: Motomorfóza a Ela, Hela a stop (6:40) – 2. díl: Pan A aneb 7 dní ve vězení aneb Perpetuum mobile (4:52) – 3. díl: Pět tet (4:26).

Lit.: Jošková Štefanová, Veronika: (Ne)zapomenuté hry Václava Havla: tři výlety za dramatikem, kterého jste možná neznali. In web ČRo 3 Vltava, 29. 9. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Co ještě může na tvorbě Václava Havla překvapit? Nová minisérie Vltavy představuje méně známé dramatické texty – od raných jednoaktovek a skečů ze 60. let až po poslední hru z roku 2010. (…)

Než se Havel proslavil jako autor velkých her, pracoval v roce 1960 jako kulisák Divadla Na zábradlí. Tehdy přispěl dvěma výstupy do revue Autostop principála Ivana Vyskočila. Motomorfóza je satirická groteska odehrávající se na fiktivní přednášce o pseudovědeckém pojmu bez obsahu – komiku zde nese hlavně jazyk, byrokratický newspeak a prázdná frazeologie. V Ele, Hele a stop Havel opakováním a rozpadáním promluv naznačil postupy, které později rozvinul v Zahradní slavnosti nebo Vyrozumění. Groteskní příběh dvou starších dam, které se poprvé v životě vydávají stopovat, ale ani na silnici neopouštějí svou slušnost, ukazuje Havla jako mistra jazykové komiky už na samém začátku jeho dramatické dráhy.

Na jaře 1989 napsal Havel ve vězení na Pankráci nezvyklý text – své jediné libreto pro pantomimu. Pan A aneb 7 dní ve vězení aneb Perpetuum mobile je jediné Havlovo dílo s instrukcemi k nonverbálnímu divadlu. Vypráví příběh sedmi dnů vězně, který marně hledá cestu z totalitního systému – němou grotesku, v níž se prolíná naděje se zoufalstvím. Titulní „perpetuum mobile“ je symbolem nemožnosti úniku.

Na jaře 1989 napsal Havel ve vězení na Pankráci nezvyklý text – své jediné libreto pro pantomimu. Pan A aneb 7 dní ve vězení aneb Perpetuum mobile je jediné Havlovo dílo s instrukcemi k nonverbálnímu divadlu. Vypráví příběh sedmi dnů vězně, který marně hledá cestu z totalitního systému – němou grotesku, v níž se prolíná naděje se zoufalstvím. Titulní „perpetuum mobile“ je symbolem nemožnosti úniku.

Dokument připravila Bronislava Janečková. Dramaturg Marek Mojžíšek. Zvukový mistr Ladislav Reich. Režie Bronislava Janečková.

Účinkuje Jakub Burýšek. Hraje Tomáš Pavlán.

Hovoří nevidomý klavírista Tomáš Pavlán, muzikoložka a bývalá kurátorka fondu osobností Českého muzea hudby Věra Šustíková (*1956), kurátorka Českého muzea hudby Veronika Gašparová a zvukový archeolog Národního muzea Filip Šír.

V archivních záznamech hovoří herci Jan Werich, František Filipovský, Miloš Nedbal, hudební vědec Václav Holzknecht (1904-1988), Ježkova sestra Jarmila Strnadová (1908-1982), Františka [Frances] Bečáková-Ježková (1900-1986); záznam zkoušky písně Partyzánská mužského Československého pěveckého sboru s hlasem sbormistra Jaroslava Ježka v Dělnickém domě v New Yorku (prosinec 1941?).

Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 48 min.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Janečková, Bronislava: Příliš krátký život Jaroslava Ježka. Od Osvobozeného divadla k exilu. In web ČRo 3 Vltava, 17. 9. 2026 (článek). – Cit.: Potkali se koncem 20. let a bylo to od začátku šťastné setkání. Poloslepý muzikant Jaroslav Ježek byl štěstím pro Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha a současně se v jeho poetice skladatel, zvaný Ježura, našel. Jakkoliv bylo koncem 20. let divadlo téměř před krachem, Ježkova hudba dala divadlu novou energií, rázem bylo plno a písničky, které zazněly na jevišti, si brzy lidé sami zpívali. 

Jde o písně, které se zpívají dodnes – například písnička „Nebe na zemi“ existuje ve více než třiceti verzích a nové interpretace dále vznikají. Klobouk ve křoví, Tmavomodrý svět patří k tomu nejkrásnějšímu, co v české písničkové tvorbě existuje.

V listopadu roku 1938, dva měsíce po podpisu Mnichovské dohody, byla Osvobozenému divadlu odňata koncese a všichni lidé vystupující proti fašistům byli v nebezpečí života. Koncem roku 1938 proto odjel Ježek s Voskovcem a Werichem do Ameriky.

Ježkovi se za oceán moc nechtělo, byl fixován na domov, ale nakonec souhlasil a následoval Voskovce a Wericha do New Yorku. Měl před sebou už jen 4 roky života…

Dokument „Příliš krátký život Jaroslava Ježka“ je věnován především posledním deseti rokům skladatelova života, kterému bylo vyměřeno pouhých 35 let. V archivu Českého rozhlasu jsme našli mnoho cenných svědectví jeho přátel, členů rodiny as spolupracovníků, Kromě odborníků z Muzea české hudby azní hlasy Jana Wericha, Františka Filipovského, Miloše Nedbala, jeho sestry Jarmily a manželky Francis – to vše společně s hudbou Jaroslava Ježka. (…)