Monika Absolonová se chystá na svůj dosud největší narozeninový koncert. Proč kvůli němu znovu oprášila písně, které už roky nezpívá? Co zazní z jejího autorského alba Láska a jaké to je bilancovat kariéru právě na pódiu? Moderuje Libor Bouček.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Sofi Oksanen, finská spisovatelka s estonskými kořeny. Pobaltské státy a Finsko se dlouhodobě a systematicky chystají na možnost ruského útoku. Neměl by se ale na možnou ruskou agresi připravit také zbytek Evropy včetně Česka? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Darja Stomatová, zpravodajka, Ján Schrüger, kameraman. „Čím déle tam jsem, tím větší mám strach, víc vnímám i ostřelování a nebezpečí, které přichází společně s ním. Občas je těžké ukočírovat vlastní emoce,“ říká válečná zpravodajka České televize na Ukrajině. Spolu s kameramanem převzala stříbrnou medaili předsedy senátu za otevírání očí a boji proti lhostejnosti. Jak spolu vybírají místa, kam pojedou natáčet a jaký příběh jim zůstane v paměti už napořád? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Připravili Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra. Dramaturg Petr Gojda. Zvukový mistr Jitka Špálová. Zvuková spolupráce Daniel Kordík. Režie Vladimír Rusko.
Čtou Miroslava Pleštilová a Svatopluk Schuller.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 24. 5. 2026 v rámci programového cyklu Kultura pod Ještědem (ČRo Liberec, 9:05 h.).
Obsah: 1. díl: Když literatura nazula lyže (10:54) – 2. díl: Za pohádkami Otfrieda Preußlera (11:01) – 3. díl: Po hospodách, putykách a nálevnách (10:33) – 4. díl: Za skláři a sklářskými hutěmi (10:49) – 5. díl: O erotice bez ostychu (12:12) – 6. díl: Fake news nejsou žádnou novinkou (10:02) – 7. díl: Krajinou s básníky a spisovateli (11:34) – 8. díl: Když se otevírají hroby (11:34) – 9. díl: Dětství očima spisovatelů (12:21) – 10. díl: Literární všehochuť na závěr (10:40).
Lit.: Dudková Párysová, Františka – Sekyra, Marek – Toušková, Martina: Perličky z příběhů Liberecka aneb Putování za knížkami a jejich autory v Libereckém kraji. In web ČRo Liberec, 24. 5. 2026 (článek). – Cit.: Desetidílný cyklus napsali jeho autoři – Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra – přímo pro Český rozhlas Liberec. Oba pracují v Krajské vědecké knihovně v Liberci, kde se věnují regionální literatuře, úplně přesně česky i německy psané beletrii od počátku 19. století do současnosti. Literárních příběhů z našeho kraje znají tedy opravdu hodně.
„Když jsme dostali nabídku z Českého rozhlasu vytvořit deset tematických dílů o regionálních autorech, lákalo nás to, ale dlouho jsme přemýšleli, jak to uchopit. Nechtěli jsme, aby to byla jen suchopárná přednáška. A pak nás napadlo udělat to jako dialog. Dva kamarádi si prostě povídají o literatuře.“ Popisují vznik Perliček jeho autoři.
„Ten dialog, to byl nápad Marka,“ upřesňuje Františka, „a pak už při psaní jednotlivých dílů každý přispěl svojí troškou do mlýna.“ Řeč bude o zimních sportech, o sklářství a sklářích, o putykách a nálevnách, o poutnících a turistech, o dětech, o smrti a posledních věcech člověka i o erotice. (…)
„Třeba ten o hostincích. Jako bychom se procházeli po městě od putyky k putyce,“ vzpomíná Františka. Marka prý nejvíc bavil díl o poutnících a turistech. „Po našem kraji putoval jak známo kdysi Karel Hynek Mácha, Karolina Světlá vyšplhala v roce 1855 na Ještěd a Svatopluk Čech zdolal pro změnu Sněžku. A zanechali nám o tom zprávy ve svých dílech.“
A co ta erotika? „Tady bylo materiálu! A spoustu textů napsaly ženy. Třeba taková Zdeňka Kvízová-Poděbradská, která žila a psala nějaký čas v Semilech, a její román Ve spárech sadismu. Dílo bylo ve 30. letech minulého století zkonfiskováno, protože obsahovalo na tehdejší dobu odvážné motivy sexuálního sadismu a homosexuality.“
Perličky si Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra nejen sami napsali, ale také sami načetli. Pouze s ukázkami jim vypomohli profíci – herečka Miroslava Pleštilová, mimochodem rodačka z Liberce, a herec Svatopluk Schuller.
Jak se můžou obce bránit takzvané volební turistice, při níž si lidé účelově přehlašují místo trvalého pobytu? Na řadě míst spojí komunální volby příští týden také s lokálními referendy. O čem v nich lidé budou hlasovat? Monstrum z amerického snímku Resident Evil, které se stalo hitem sociálních sítí. Jak ho český choreograf vymyslel? Moderují Renata Kropáčková a Daniela Vrbová.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo Plus, 9:10 h.).
Host: Michael Rozsypal, novinář, moderátor. Kterého svého vysněného autora si pozval do pořadu Knižní kód? Co vypátral během natáčení dokumentu o Daně Drábové? A nedocházejí mu ještě nápady na jeho populární Mashupy? Moderuje Marek Němec.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Hudební svět žije kauzou britského písničkáře Eda Sheerana. Ten byl fanoušky a hudebníky přinucen vyjádřit se k situaci v Gaze potom, co byl z jeho turné vyhozený předskokan a rapper Macklemore kvůli svým propalestinským výrokům. Vyhrotila se debata o Gaze natolik, že už je dnes morální povinností umělce vybrat si stranu konfliktu? Anebo má i megastar právo zůstat neutrální? A jak se Gaza promítá do zdejší debaty o Ukrajině? Moderuje Lucie Vopálenská.
Diskutují režisér snímku Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil a novinář deníku Alarm David Scharf.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Rostislav Koryčánek, architekt. „Panelové sídliště je největší československý experiment,“ říká teoretik a historik architektury Rostislav Koryčánek. V sérii Betonový lidi na Vltavě se dívá na panelová sídliště jako na mnohem víc než jen na soubor betonových domů. Snaha postavit co nejvíc bytů v co nejkratším čase a co nejúsporněji podle něj proměnila nejen stavebnictví, architekturu a urbanismus, ale také průmysl, který měl nové byty vybavit. Sídliště se navíc stala svébytným kulturním a společenským prostředím. Jaké vize se za jejich výstavbou skrývaly – a co z nich zůstalo dnes? Ptá se Ondřej Cihlář.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 28. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.) s chybným uvedením příjmení (Korytčánek).
Co se dělo na jaře 1968 v Československu, je obecně známé. Ale co se dělo na Západě? Jak prožívali rok 1968 tam? Zabývá se tím publikace Hnutí ’68 na Západě: Studentské bouře v USA a západní Evropě, kterou napsala historička Ingrid Gilcher-Holteyová a kterou přečetl a pro pořad z ní zajímavé ukázky vybral Jiří Berounský.
Natočeno 2005. Repríza 1. 10. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.
Lingvistka Kateřina Šormová připravuje budoucí učitele češtiny a zkoumá, jak se český jazyk ve školách učí. Kriticky se dívá na přijímací zkoušky na střední školy, kvůli kterým se žáci učí i pokročilé gramatické znalosti, které pro své další studium nepotřebují. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2026. Premiéra 1. 10. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Powered by WordPress