Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Reportáž připravila Jana Pavlíčková.

Hovoří autor zvukové úpravy Karel Caidler z Liberecké univerzity a šéf marketingu a digitálních služeb ČRo Jiří Malina.

Připravil ČRo Liberec. Premiéra 14. 5. 2026 (ČRo Liberec, 3 min.).

Lit.: Pavlíčková, Jana: Rozhlasová hra Válka s mloky má novou 3D podobu. Díky ní se posluchači ocitnou přímo uprostřed děje. In web IRozhlas, 14. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Legendární rozhlasová hra Karla Čapka Válka s mloky dostala nový zvuk. Experti z Technické univerzity v Liberci ji ve spolupráci s Českým rozhlasem upravili do 3D podoby. Díky tomu mají posluchači pocit, jako by byli přímo uprostřed děje. Úprava původní nahrávky z roku 1958 trvala skoro dva roky.

„Původní nahrávka byla zaznamenána do mono signálu, to znamená opravdu jedna stopa, což není mnoho, ale i tak se tam dalo najít hodně zvuků, které se daly rozprostřít do prostoru,“ popisuje autor zvukové úpravy Karel Caidler z Liberecké univerzity.

„Používám k tomu spektrogram. Zkrátka to vyzobu a pak poskládám do prostorového uspořádání. Slyšíte opravdu rozdělené jednotlivé hlasy, jednotlivé zvuky a jednotlivé hudební složky okolo vás,“ dodal.

Při produkci je slyšet, jak se hlasy různě přibližují a vzdalují. 

„Může to být dokonce v některých okamžicích až lekavé, že se najednou objeví někdo za vámi, ale i to je záměr, aby posluchač víc vnímal prostor a zvuky, které v mono podobě trochu zapadnou,“ pokračuje Caidler. 

Rozhlasová hra Válka s mloky v režii Jiřího Horčičky je z roku 1958. Už tehdy byla zvukově velmi zajímavá.

„Na tu dobu to bylo opravdu pokrokové, pan Horčička udělal neskutečnou práci. Je opravdu pestrá na zvuky, okolní ruchy, takže já jsem chtěl na tohle navázat,“ vysvětluje Caidler. (…)

Úprava a vyčištění starších zvukových nahrávek je velmi časově náročný proces. „(Trvalo to) zhruba dva roky, protože někdy to opravdu byla separace jednotlivých hlásek, souhlásek,“ přibližuje Caidler. 

Zároveň platí, že i když je nahrávka technicky vylepšená, posluchač v běžném rozhlasovém vysílání by rozdíl prakticky nepoznal. Zvuk je stále slyšet z jednoho bodu a bez prostorového efektu.

Podle Maliny se nabízí i možnost veřejných poslechů takto upravených rozhlasových her.

Cestovatel a fotograf Jan Sucharda vydává knihy o Islandu: „V létě spím na Islandu stále ve stanu, nemám sice tolik sil jako před pětadvaceti lety, kdy jsem na Island začal jezdit. Polární záři jsem fotil třeba dvacetkrát, nedokázal jsem se odtrhnout od hledáčku fotoaparátu, ale pak si říkám, proč se jen nedívám. Je to nebeské divadlo.“ Čím mu islandská vulkanická krajina učarovala? Proč je fotogenická na černobílých fotografiích? A jaká je základní islandská rostlina? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Host: Anna Štádlerová, překladatelka. Jak významnou roli dnes v její práci sehrává umělá inteligence? Proč toužila převést do češtiny zimbabwský román Slavné časy, za který získala letošní cenu Magnesia Litera? A co ji nejvíc těší na vzdělávání dětí? Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Vaše každodenní inspirace: Začíná sezona plodové zeleniny. Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Přírodovědci zmapovali život v zahradách Pražského hradu. Co díky tomu víme o místních ekosystémech a jednotlivých druzích? Jak o ně pečovat? Do ArtCafé přijde ředitelka Odboru parků a zahrad Helena Pánková, biolog Jiří Sádlo a přírodovědec Ladislav Miko. Moderuje Tereza Lišková.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 30. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Pozn.: Kdo žije v areálu Pražského hradu? Průzkum hradních zahrad a parků poprvé v historii systematicky zmapoval biotu dějinných míst, kde člověk aktivně hospodaří stovky let. Helena Pánková, krajinářská architektka a ředitelka Odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu, popisuje význam průzkumu i novinky v areálu. Geobotanik Jiří Sádlo a půdní biolog Ladislav Miko, kteří místní biotu mapovali, zdůrazňují význam druhové i věkové diverzity v městské přírodě.

Hostem je Ester Ledecká. Na olympiádě před osmi lety předvedla nevídané a vyhrála zlatou medaili na lyžích i na snowboardu. O čtyři roky později přidala další medaili. A i letos hrdě reprezentovala Česko na hrách v Itáliii. Jak se žije s očekáváním, že pokaždé přijde něco výjimečného? A v čem se chce ještě zlepšovat? Moderuje Libor Bouček.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Zuzana Kovačič Hanzelová, novinářka. Slovensko je jednou ze zemí, kde média veřejné služby prošla v posledních letech dramatickou a podle kritiků nebezpečnou a možná nevratnou proměnou. Jaké kroky k dnešnímu stavu vedly? A jak se díky tomu změnila celá mediální scéna? A nakolik se máme v Česku ohlížet na slovenskou zkušenost? Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 27 min.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Hanzelová: Zrušení poplatků je krok k získání kontroly nad médii. Na Slovensku to bylo stejné. In web ČRo Plus, 15. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ve slovenské STVR pokračuje vlna hromadného propouštění. Management veřejnoprávní televize a rozhlasu tvrdí, že jde o úsporná opatření. Podle novinářky Zuzany Kovačič Hanzelové ale odcházejí hlavně ti, kteří dávali veřejně najevo nesouhlas s vedením. „Po nástupu premiéra Roberta Fica došlo k faktickému zestátnění STVR, je absolutně v područí politických nominantů ministerstva kultury,“ konstatuje.

Slovenská veřejnoprávní média jsou prý pod vlivem politiků už od vzniku republiky v roce 1993 a Slováci jsou na tento stav v podstatě zvyklí. A obavy z následování slovenského scénáře se objevují také v Česku.

„Myslím, že jsou absolutně na místě, ale nepředstavujme si, že se to stane za měsíc. Je třeba být obezřetný, ale například zrušení koncesionářských poplatků je jeden z nejhorších kroků, aby vláda dostala média pod kontrolu. Tak tomu bylo i na Slovensku,“ upozorňuje.

Připomíná, že na Slovensku poplatky dlouhá léta nevalorizovali o inflaci a zhruba polovinu rozpočtu muselo dorovnávat ministerstvo financí, o čemž každoročně přímo jednal ředitel s ministrem.

„A potom přijde Hanzelová nebo někdo jiný na tiskovku, ministra svými dotazy vytočí a ředitel se rázem ocitá v těžké situaci. Televízia a rozhlas pak nemají šanci být skutečně nezávislé, když jejich existence a výplaty závisí na tom, zda budou poslouchat politiky,“ uvádí novinářka působící v deníku SME.

Politická kultura v Česku je podle ní sice na vyšší úrovni, i zde se ale objevují případy, kdy členové vlády odmítají odpovídat na kritické dotazy nebo nekomunikují s některými médii. „Být občany České republiky, neusínala bych na vavřínech. Dojít k tomu může celkem rychle,“ varuje. (…)

Nina Špitálníková, koreanistka a spisovatelka. „Je to největší projekt mého života. Festival život za zdmi tváří v tvář KLDR přinese příběhy, které měly zůstat umlčené a promění je v zážitek, který otevře oči celé generaci,“ napsala o unikátním projektu jeho spoluautorka. Jaký je každodenní život v jedné z nejuzavřenějších zemí světa a jak s dětmi mluvit o totalitě a nesvobodě? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Host: Martin Myšička, herec, bývalý umělecký šéf Dejvického divadla. Co ho dnes na herecké práci nejvíce inspiruje a překvapuje? Má roli, která ho osobně změnila? A jak v dnešní době divadlo a kultura ovlivňují společnost? Moderuje Marek Němec.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).