Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Irena Pohl Houkalová, umělecká vedoucí ZUŠ Open, ředitelka Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Už deset let propojuje festival ZUŠ Open tisíce dětí, pedagogů i profesionálních umělců po celé republice. Pod heslem „ZUŠlechťujeme uměním“ letos znovu oživí náměstí, školy, parky i koncertní sály stovkami akcí, které připomínají, jak důležitou roli mají základní umělecké školy v české kultuře. O smyslu uměleckého vzdělávání, radosti z tvorby i o tom, proč má umění sílu spojovat generace, přijde do Vizitky mluvit umělecká vedoucí festivalu ZUŠ Open, ředitelka Nadačního fondu Magdaleny Kožené, pěvkyně a pedagožka Irena Pohl Houkalová. Ptát se jí bude Ondřej Cihlář.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Jak číst poselství prezidenta, že kdo se nestará o vlastní armádu, bude se muset vyrovnávat s přítomností armády cizí? Jak se připravuje Brno na víkendový sněm sudetoněmeckého krajanského sdružení? Proč údajně chtěl Izrael, aby v čele Íránu stanul po smrti Chámenejího bývalý prezident Ahmadínežád? Moderují Martina Mašková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 5. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Europoslanci vyzvali evropskou komisi, aby zvážila zmrazení unijních fondů pro Bratislavu. Ve schválené rezoluci konstatují, že vláda Roberta Fica porušuje principy právního státu a čelí podezření ze zneužívání unijních dotací. Oslabuje na Slovensku vláda práva? Nebo je rezoluce politicky motivovaným útokem na suverénní stát? Moderuje Lucie Vopálenská.

Debatují spoluautor rezoluce, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský a nezávislý poslanec z frakce „Patriotů“, bývalý ministr kultury Antonín Staněk.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 5. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Stanislav Krajči vede projekt Trenčín 2026: „Tři měsíce jsou za námi, už jsme přilákali 70 000 návštěvníků, to je jako by se spojily dva festivaly, které tu pořádáme – Pohoda a Grape, myslím, že je to skvělé. Chceme, aby si každý našel něco, na co se může ve městě těšit – od umění po náboženské akce.“ Jak se promění Trenčín díky titulu Evropské město kultury 2026? Jak se dělá kulturní festival s cílem spojovat lidi různých názorů? Proč je to mnohdy až sociální práce a jak do všeho promlouvá turismus? Moderuje Lenka Buriánková.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 5. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Česko-německé vztahy a reflexe událostí druhé světové války a následného odsunu – téma, které stále hýbe českou společností. Jak se pohled na smíření mezi Čechy a Němci proměnil během posledních 80 let? Nad tím se zamýšlejí Lucie Korcová a Adam Drda.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 5. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).

Lit.: Drda, Adam – Korcová, Lucie: Může někoho ohrozit sjezd vyhnaných Němců v Brně? Strašení „sudeťáky“ jako součást české politiky. In web ČRo Plus, 20. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poprvé od druhé světové války se bude na území České republiky konat sudetoněmecký sjezd, a to mezi 22. a 25 květnem. Setkání předcházely desítky let dialogu a je dalším krokem v narovnávání vztahů mezi Čechy a vyhnanými Němci. I 81 let po válce však část české politické reprezentace projevuje nesouhlas a podobnou nechuť ke smíření jako v uplynulých desetiletích. 

Vzájemné vztahy mezi Čechy, Moravany a „jejich“ Němci poničily ve 20. století dvě klíčové události. V roce 1938 přispěla německá menšina k rozbití Československa, a když Hitlerova říše zabrala pohraničí, musely utéct do vnitrozemí desítky tisíc lidí (Čechů, Židů, ale i německých antifašistů). Po osvobození českých zemí od nacismu v květnu 1945 bylo během takzvaného divokého i řádného odsunu vyhnáno z Československa asi dva a půl miliónu lidí. (…)

Host: Adriana Doubková, tlumočnice, spolupracovnice sdružení Okamžik. Zlepšuje se nebo zhoršuje úroveň českých překladů? Jak Adriana vnímá svět slabozrakých a nevidomých? A čím můžeme této komunitě nejlépe pomoci? Moderuje Ondřej Kepka.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Patentový offshoring – to je stav, kdy výzkum probíhá v jedné zemi, ale výsledné patenty a ekonomický užitek z něj má jiná země. V Česku se to týká asi 40% patentů. Je to problém? Co to znamená pro českou ekonomiku? A umíme využít účinně zbylých 60%? Téma připravil Vojtěch Koval.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 5. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

501. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2026. Webová premiéra 20. 5. 2026 (Přepište dějiny, 34 min.; HeroHero, 42 min.).

Lit.: anonym: Padla facka pana Macka. In web Přepište dějiny, 20. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výročí políčku jsme ještě neslavili. Jenže facka, kterou vlepil Miroslav Macek Davidu Rathovi má kulatiny, a tak je čas zaměřit se na to, jak to s fackováním u nás bylo dřív. Jestli někdo říká, že politická morálka upadá, a že za republiky, to byla samá noblesa, tak se plete. V prvorepublikovém parlamentu se fackovalo zcela běžně, nechyběly ani smrduté bomby nebo vytrhávání lavic. Proti tomu jsou opičky dnešních poslanců a poslankyň vlastně klukoviny. A kdy padla první Wagnerova facka? (…)

Použité zvuky: VIDEO: ‚Dostaneš flákanec.‘ Ve sněmovně se strhla rvačka, poslanec Volný se pral o mikrofon (iRozhlas, 21. 1. 2021), Květnová zpolitizovaná facka půjde k soudu (ČRo, 17. 7. 2006), Výchovná facka od Kalouska se dostala na internet (deník.cz, 6. 2. 2012), Novotný z ODS dostal facku. Napadl ho v pražské pasáži politik ze Stačilo! (Seznam Zprávy, 11. 4. 2026), Adéla ještě nevečeřela (1978, režie: Oldřich Lipský), Dva boomeři vzpomínají na léto 1995: Fake o sudetských Němcích, podsedická facka a uprchlý vrah Winkelbauer (ČRo, 26. září 2025), Světáci (1968, režie: Zdeněk Podskalský), Byl jedn

Po stopách Františka Palackého, význačného historika, politika, spisovatele i organizátora veřejného kulturního a vědeckého života. Z moravských Hodslavic přes Maleč na Vysočině do Palackého ulice v Praze putoval autor pořadu Ivan Motýl. V rozhlasové koláži vystoupí praprapravnuk Františka Palackého Václav Macháček, jeho žena Hana a dcera Marie, historici Jiří Štaif a Jaroslav Zezulčík, propagátorka Palackého odkazu Lenka Šíchová, literární badatel Radim Kopáč a mnozí další. Účinkuje Jan Fišar. Dramaturgie a režie Eva Lenartová.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 118 min.).

Lit.: Motýl, Ivan: Otec národa z tisícikoruny i z pivnice od Pinkasů. Po stopách Františka Palackého. In web ČRo 3 Vltava, 20. 5. 2026 (článek). – Cit.: Večer na téma s názvem Otec národa z tisícikoruny i z pivnice od Pinkasů zve na road movie po stopách Františka Palackého, od jehož smrti uplyne zítra (21. dubna) 150 let. Za českým historikem, politikem, spisovatelem i organizátorem veřejného, kulturního a vědeckého života se z Palackého ulice v Praze vydáme na Moravu do rodných Hodslavic a na zámek v Malči. (…)

Z moravských Hodslavic přes Maleč na Vysočině do Palackého ulice v Praze putoval autor pořadu Ivan Motýl. V rozhlasové koláži vystoupí praprapravnuk Františka Palackého Václav Macháček, jeho žena Hana a dcera Marie, historici Jiří Štaif a Jaroslav Zezulčík, propagátorka Palackého odkazu Lenka Šíchová, literární badatel Radim Kopáč a mnozí další.

V rozhlasové koláži vystoupí pravnuk Františka Palackého Václav Macháček, jeho žena Hana i dcera Marie, historici Jiří Štaif a Jaroslav Zezulčík, propagátorka Palackého odkazu Lenka Šíchová, česko-britská spisovatelka Hana Whitton nebo literární badatel Radim Kopáč. Přiblížíme poslední hodiny Palackého života i velkolepý pohřeb a pokusíme se definovat význam jeho díla. Průvodcem nám bude autor pořadu publicista Ivan Motýl.

Vzpomínka na Cheikhu Rimitti: pramáti alžírského stylu rai a symbol ženské svobody. Letos uplyne dvacet let od smrti jedné z nejvýraznějších osobností severoafrické hudby, provokativní a nekompromisní alžírské zpěvačky Cheikhy Rimitti. Za odvahu otevřeně zpívat o ženské nezávislosti, sexualitě, lásce i životě ve fundamentalistické a patriarchální společnosti zaplatila dlouholetým odmítáním i životem na okraji alžírské společnosti a později ve francouzském exilu. Sama říkala, že jejími učiteli byly bída a neštěstí. Stala se symbolem hrdé, svobodné ženy, která bourala tabu a vzdorovala ponižující náboženské morálce. Pořad připravil Jiří Moravčík.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).