Kateřina Tučková, spisovatelka. Česko je čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu. Dostávají čeští nakladatelé a spisovatelé absolutní podporu, jak je ujišťoval ministr kultury Oto Klempíř? Kateřiny Tučkové, která se frankfurtského veletrhu účastní, se zeptá Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Vláda má umělce za parazity a pijavice, těžko se s ní pak vede dialog, říká spisovatelka Tučková. In web ČRo Plus, 9. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko je čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu. Vystupující zástupci tuzemské kultury se na něm dostali do konfliktu s ministrem kultury Otou Klempířem (Motoristé). „Ve svém projevu nás vracel do dob minulých a upozorňoval na to, jaké štěstí měli čeští autoři, kteří mohli najít nový domov v Německu. Přitom sám má minulost, jakou má. A navíc se zcela vyhnul problémům, které umění v současnosti řeší,“ přibližuje v Interview Plus spisovatelka Kateřina Tučková.
„Ocenila bych, kdyby se věnoval současným problémům, o nichž mluvili i jeho předřečníci. Třeba budování vztahu se čtenářskou obcí, která dává přednost jiným médiím na svůj vlastní úkor. Nebo snižování čtenářské gramotnosti, což přímo souvisí s neochotou porozumět komplikovanějším textům a myšlenkám,“ pokračuje. (…)
Lit.: Tučková, Kateřina: Culture in danger. In Facebook, 14. 10. 2026 (status). – Cit.: CULTURE IN DANGER. O minulém víkendu jsme ve Frankfurtu nosili placky s tímto nápisem, protože zprávy o plánovaném skřípnutí české živé kultury, které obsahuje nová státní kulturní politika, už k nám prosákly. Telefonicky jsme si o tom povídali s Petrem Vizinou v Interview Plus, a helemese, sotva proběhly volby, už je to tu. Cituji z fcb ministerstva kultury, které včera ohlásilo první kroky nové státní kulturní politiky:
„začínáme uklízet v systému”,
“zpřísníme pravidla, posílíme kontroly”, „proběhne reforma dotačního systému”, a „revize smluv s kulturními subjekty tak, aby odpovídaly aktuálním prioritám státu.” Protože: „kulturní dotace mají podporovat kulturu.”
Ale jak dělat kulturu bez lidí?
A chceme mít kulturu, která by šla na ruku aktuálním prioritám státu?
My spisovatelé píšeme knihy ve svém volném čase, po zaměstnání, ze kterého odvádíme daně, ale kde budeme se čtenáři knihy sdílet, když ministerstvo skřípne festivaly, když nedá knihovnám na nákup nových knih a na pořady, když nepodpoří překladatele, které už tak ničí AI, když nepodá vstřícnou ruku zahraničním nakladatelům? Knihy zkrátka u čtenářů samy doma nezazvoní, festivaly se samy nezorganizují, časopisy, divadla, kina nemohou publiku zatajovat témata nekonvenující současné vládě… a sto dalších důvodů, které dokládají, že kultura není petrifikovaný abstrakt, ale živí lidé a myšlenky. Současná vláda ale zjevně nechce přemýšlející lidi, natož rozmanitost názorů, nechce, aby lidé sdíleli různé zkušenosti, nechce vzdělané a empatické občany, kteří se nenechají strhnout prázdnými hesly. Tenhle “úklid v systému” bude mít dalekosáhlé následky pro nás všechny, my všichni totiž tvoříme kulturu.