Hosté: Ráchel Skleničková, nevidomá muzikantka a Monika Váňová, koučka a inspirátorka. Proč se rozhodly mluvit o věcech, o kterých se nemluví? Díky čemu se jim povedlo propojit citlivá témata s hudbou a texty? A jak publikum reaguje na jejich pořad Čistírna duše? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2026. Premiéra 7. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Skoro deset tisíc žáků a studentů se i v letošním školním roce zúčastnilo novinářského projektu „Příběhy našich sousedů“. Tvoří stovky krátkých rozhlasových reportáží. Některé z nich uslyšíte v dnešním pořadu. Připravil Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2026. Premiéra 7. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš: Pamětníci vypráví dětem o válce, jak zažívali hrůzu během bombardování, poprvé ochutnali jogurt a dostávali ve škole rákoskou. In web ČRo Plus, 7. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žáci a studenti v projektu Příběhy našich sousedů objevují pro Paměť národa poslední žijící svědky druhé světové války. Podařilo se jim zdokumentovat například pozoruhodný příběh sudetského Němce ze Šumavy. Jindřich Essl, narozen 1939 na Šumavě v sudetoněmecké rodině, vyprávěl žákům o svém tatínkovi, který musel narukovat do wehrmachtu. Na frontě padl do sovětského zajetí. Jeho bratr byl za války donucen nastoupit na nucené práce.
Maminka Jindřicha Essla zůstávala v chalupě sama se čtyřmi dětmi a tetou s handicapem.
Rodina byla po válce nucena nastoupit na povinný odsun podle tzv. Benešových dekretů. Ale nakonec se tak díky odkladům a různým průtahům nestalo a rodina zůstala doma, dozvídáme se z reportáže žáků ze ZŠ Český Krumlov, Plešivec.
Jiný příběh z války vyprávěl žákům z jedné pražské základní školy Jan Sláma, narozen na Štědrý den roku 1929 ve Vrňanech.
Vyučil se mechanikem. Pamatuje si březnovou okupaci 1939, kdy viděl v ulicích německé tanky. Vypráví, že se s rodinou schovával ve sklepě domu. (…)
Prakticky nemohoucí stará žena byla ubita kladivem v předvečer dne, kdy měla podepsat svou závěť. Tento příběh by mohl být typickou ukázkou zločinu spáchaného v nejužším rodinném kruhu. Překvapující na něm je ale krutost provedení a také to jak dlouho se vyšetřování případu vleklo. A také kolik dobových okolností do něj zasáhlo. Nejdříve nepochopitelná liknavost protektorátních úřadů a nakonec intervence z komunistických sekretariátů. Připravila Bronislava Janečková. Odborná spolupráce Miloš Vaněček. Zvuk Radek Veselý. Zvuková spolupráce Jakub Rataj. Hudba Kryštof Marek. Režie Dimitrij Dudík.
Osoby a obsazení: Aleš Procházka (vypravěč), Martin Myšička (Michálek), Václav Neužil II. (Foldyna), Marika Procházková (Střelcová).
Natočeno 2026. Premiéra 7. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Lit.: Janečková, Bronislava: Krvavé kladivo. Vražda z léta 1942 se do Historie českého zločinu zapsala délkou vyšetřování i manipulací s fakty. In web ČRo 2 Praha, 7. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prakticky nemohoucí stará žena byla ubita kladivem večer před podpisem závěti. Že je vrahem někdo z rodiny, bylo jisté téměř od začátku. Ale kdo, to se vyšetřovatelé snažili dokázat dlouhých 16 let. Jde o případ neuvěřitelně zpackaného vyšetřování, na kterém se podepsaly tragické časy protektorátu i 50. let minulého století. Nakonec v souvislosti s touto vraždou zemře dalších sedm lidí, jeden pes a zaplete se do ní StB i sama Komunistická strana Československa.
Je 1. červen 1942. Místo činu: kuchyň domku v Jehnicích severně od Brna. Na podlaze leží vedle nehybného těla zakrvácené kladivo s přilepenými vlasy oběti. Ale leželo tam jen pár hodin. Vzápětí je vráceno zpět do prádelny a místo činu rodina uklidila, než přišli četníci. Že je vrahem 55leté paní Amálie někdo z domácích, bylo téměř jisté od začátku. Ale kdo to skutečně je? (…)
Hostem je psycholog Boris Štepanovič. V čem můžeme v dnešní době digitálních technologií najít obrovskou úlevu? Je pravda, že šití, pletení a zahradničení nám může pomoct zvládnout úzkost a stres? Čekají nás dovolené, jsou nějaká pravidla pro přežití společné dovolené bez zbytečných hádek? Proč jsou neuklizené věci tak častým důvodem partnerských konfliktů? A jak může organizace domácnosti pomoci naší psychické stabilitě? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 7. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Anna Talácková, flétnistka. Medailonek umělkyně připravil Vojtěch Babka.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:45 – 19:00 h.).
Červnový cyklus Historie Plus. Připravil Jan Sedmidubský.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 6. 6. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 2. dílu 13. 6. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 3. dílu 20. 6. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.); 4. dílu 27. 6. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Obsah: 1. V předvečer druhé světové války v červnu 1938 se ve Francii konalo mistrovství světa ve fotbalu. Proč v československé reprezentaci chyběl hvězdný Pepi Bican? Jak se k šampionátu stavěl německý nacistický režim? A proč někteří čeští fotbalisté skončili ze zraněním?
3. „Fotbal není záležitostí života a smrti. Je mnohem důležitější.“ Řekl v nadsázce bývalý manažer FC Liverpool. Existovalo místo, kde tento citát skutečně platil. Židovské ghetto v Terezíně. Jak se hrála kopaná v předsíni smrti, si poslechněte ve třetím dílu seriálu Fotbal a válka.
4. Každá válka, aby mohla vypuknout, potřebuje nějakou záminku. V případě stohodinové války mezi Hondurasem a Salvadorem byl takovou rozbuškou fotbalový zápas.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Fotbal a válka. Když boj o míč znamenal únik před válkou i začátek nového konfliktu. In web ČRo Plus, 6. 6. 2026 (anotace). – Cit.: I v době válečných konfliktů přinášel radost hráčům a divákům fotbal. Pokud ovšem fotbalový zápas válku sám nevyvolal. Série Fotbal a válka pořadu Historie Plus se vrátí na světový šampionát v roce 1938, který se odehrál v předvečer druhé světové války. Popíše, co znamenal fotbal pro Čechoslováky v době protektorátu. Připomene Terezínskou fotbalovou ligu, která znamenala pro vězně únik v ghettu, a také válku, kterou odstartoval zápas mezi Hondurasem a Salvadorem v roce 1969.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Šampionát v roce 1938 poznamenal anšlus Rakouska. Pepi Bican ho možná raději „prošvihl“. In web ČRo Plus, 6. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Červen 1938. Ve Francii se koná mistrovství světa ve fotbale. Teprve třetí v historii. A zároveň poslední před druhou světovou válkou, což v té době možná někteří tuší, ale jistě to nikdo neví. Co se všechno odehrálo ještě předtím, než se proti sobě postavila první mužstva? Co všechno se odehrálo okolo slavného Josefa Bicana, bývalého rakouského hráče, který chtěl nastoupit za Československo? A jak po doslova krvavé bitce s Brazilci dopadlo mužstvo Československa?
Svým způsobem zasáhla politika do mistrovství světa ještě před jeho začátkem. V březnu 1938 Hitler připojil k Německu Rakousko a takzvaný anšlus mimo jiné zapříčinil zánik rakouské fotbalové reprezentace.
Příznačné to tehdy nijak neznepokojilo ani mezinárodní fotbalovou federaci FIFA, ani rakouské hráče, natož veřejnost. Ještě 3. dubna 1938 poslušně sehráli s Německem na vídeňském Praterstadionu před očima šedesáti tisíc diváků takzvaný Versöhnungsspiel neboli zápas na sbratření s Německem na věčné časy.
Díky fenomenálnímu rakouskému fotbalistovi s českými kořeny Matthiasi Sindelarovi porazil výběr někdejšího Rakouska 2:0 Němce a tím byla unifikace obou mužstev dokonána. Paradoxně o tři měsíce později na mistrovství světa ve Francii Německo navzdory rakouským posilám neuspělo. Po dvou zápasech se Švýcarskem jeli Němci potupně domů. (…)
Lit.: Sedmidubský, Jan: Fotbal a válka. Protektorátní fotbal jako oko uragánu. Nacističtí okupanti chtěli zachovat klid a zdání normality. In web ČRo Plus, 13. 6. 2026 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Po konci první republiky a ustavení protektorátu, čili po obsazení Druhé česko-slovenské republiky německými vojsky, měla nacistická okupační správa do značné míry zájem na tom, aby princip „chléb a hry“ pokračoval pokud možno nerušeně. Jednou z relativně chráněných oblastí měl být sport – v první řadě fotbal. A tak třeba na pražské derby Sparta–Slavia pravidelně mířilo bezmála 30 tisíc diváků, připomíná pro Český rozhlas Plus fotbalový historik Zdeněk Zikmund.
Nejprve ovšem přišlo zásadní oslabení. Ještě v roce 1938 se z Československého svazu fotbalového „odpojili“ nejprve Němci a Maďaři a nakonec i Slováci.
V případě Němců vše začalo už v dubnu 1938, po sjezdu Sudetoněmecké strany (SdP) v Karlových Varech, kdy německý fotbalové kluby přestaly být součástí zastřešující československé organizace. Znamenalo to bojkot ligy a přihlášení se k německému sportu. (…)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Luďkem Bubeníkem a Adamem Fojtíkem v Muzeu jihovýchodní Moravy na hradě Malenovice ve Zlíně. Nebude chybět ani e-mailová soutěž.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Speciál k 80. narozeninám textaře, spisovatele a moderátora Jana Krůty. Účinkují Martin Hrdinka, Stanislav Hložek, Zdenek Merta a Radek Tomášek.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 6. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.).
Hosty jsou Roman Procházka a Václav Bláha, „tahouni“ folkrockové kapely Divokej Bill. Co je „Osm divokech“? Jak se hraje v Úvalech? Co bude následovat po Baziliškovi a jak oslavi 28 let existence? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Michal Horáček, textař, spisovatel a bývalý prezidentský kandidát. Umí zacházet se slovy. A přichází s novou knihou veršů Pozemský prach a Boží dech. Jde o soubor čtyřiceti písní a básní inspirovaných biblickými příběhy. Proč se teď vrací právě k biblickým příběhům? A jak jimi chce promlouvat k rozdělené společnosti, pokud ji jako rozdělenou vůbec vidí? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 6. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).
Powered by WordPress