Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd. Svět oceňuje předběžnou dohodu o ukončení bojů mezi Íránem a Spojenými státy. Jak se k dohodě postaví Izrael? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: esta – Vizina, Petr: Otevření Hormuzu jako Trumpův úspěch? Ukazuje to, že Írán si umí diktovat, usuzuje Kalhousová. In web ČRo Plus, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Donald Trump ohlásil mírovou dohodu Spojených států s Íránem. Izrael, kvůli kterému USA válku v Íránu rozpoutaly, ale odmítl stáhnout svá vojska z Libanonu. „Spojené státy měly mnoho důvodů, proč válku zahájit,“ připomíná v Interview Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová a dodává: „Je jasné, že jak USA, tak Íránci ji budou prezentovat jako své velké vítězství. Ale kdo ji nakonec vyhrál, možná ukáže až čas.“ 

Kalhousová upozorňuje, že pozornost se při vyjednávání dohody přesunula z otázky íránského jaderného programu a podpory nestátních aktérů, jako je například Hizballáh, k tomu, zda a kdy Teherán znovu otevře Hormuzský průliv.

„Už jenom to, že Donald Trump za jeden z velkých úspěchů považuje, že bude Hormuz otevřen, ukazuje, že Írán byl schopen diktovat agendu. A jestli se Íránu podaří zajistit si i do budoucna nějaké zisky z Hormuzu, tak to bude pro režim, který bojuje s nedostatkem financí, velké vítězství,“ poukazuje.

O konkrétních podmínkách konce války se nicméně bude teprve vyjednávat. Výsledkem má být memorandum potvrzující ukončení íránského jaderného programu a otevření průlivu. 

„Íránci jsou známí tím, že umí prodlužovat jednání, až se k žádnému výsledku nedospěje. I to je jeden z důvodů, proč je Izrael extrémně nervózní,“ vysvětluje Kalhousová a pokračuje: 

„Velké vítězství Íránu navíc je, že se mu podařilo podmínit uzavření memoranda tím, že Izrael přestane útočit na cíle Hizballáhu v Libanonu. I když do jaké míry má Amerika schopnosti dotlačit Izrael ke stažení z Libanonu, je otázka.“ (…)

Arpád Soltész, spisovatel, novinář. „Jednoho dne budou všechny televize hrát velmi sterilní agenturní zpravodajství bez politického názoru,“ předpovídal pár měsíců po Ficově vítězství jako tehdejší komentátor soukromé televize JOJ. Kdy si novinář při vládních tlacích na média uvědomí, že už nemluví svobodně? A je současná situace českých médií v něčem srovnatelná s těmi slovenskými? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: dci – Tachecí, Barbora: Česká republika je pro Babiše extenze Agrofertu, občan jen negativní externalita, míní Arpád Soltész. In web ČRo Plus, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Samotné rušení poplatků podle něj nemá jiný smysl než získat kontrolu nad obsahem vysílání. „Jakmile to navážete na státní peníze, je to velmi jednoduché, položí vám nůž na krk: Když nebudete vysílat to, co se nám líbí, tak nedostanete peníze a skončíte,“ vysvětluje, jak se podle něj dá na redakce tlačit.

V těch pak novináři postupně začínají sami sebe cenzurovat a zanedbávat etická a další pravidla: „Už neuvažují o obsahu, jestli je to všechno dokázané, vyargumentované, jestli na to všechno jsou podklady, jestli opravdu zveřejňují fakta a prezentují je etickým způsobem, jestli jsou ty informace ve veřejném zájmu, nebo tím nějaký zájem poškodí…“

„Začnou ale spekulovat, koho tím naštvou, kdo se bude zlobit, jaké to bude mít pro instituci nebo pro ně osobní následky. Můžeme tomu říkat autocenzura. Nebo pěkným starým bolševickým pojmem etická seberegulace novináře,“ popisuje.

„Druhý stupeň je, když si ho zavolá editor nebo šéfredaktor a řekne mu, ať zváží, jestli je to téma opravdu tak důležité, když kolegové nedostanou vánoční prémie, budou se na něj zlobit a nebudou ho mít rádi,“ dodává Soltész. (…)

Host: Adriena Pecinová, lektorka pohybu, fyzioterapeutka. Proč je pro fyzioterapii tak důležité skloubit složky jako tělo, mysl a emoce? Jak jiné jsou reakce těla a postupy léčení u žen? A co pro sebe může udělat v rámci zdravého pohybu úplně každý? Moderuje Tereza Kostková. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lucia Kašiarová, tanečnice a ředitelka Ligy otevřených mužů. Tuto neděli 21.6. slavíme Den otců. O mužích obecně bude ve Vizitce řeč s ředitelkou Ligy otevřených mužů Luciou Kašiarovou. Tato organizace jim pomáhá stát se lepšími táty, partnery a aktivnějšími členy společnosti. Liga otevřených mužů letos také slaví dvacet let. Jak se za tu dobu změnili čeští muži? A proč, když muži pláčou, dávají pozitivní vzor svým synům? Ptá se Ondřej Cihlář.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Vláda se shodla, že od příštího roku zruší rozhlasové a televizní poplatky. Obě veřejnoprávní média bude financovat přímo ze státního rozpočtu. Česká televize i Český rozhlas si podle návrhu zákona výrazně finančně pohorší. Ovlivní tento krok kvalitu jejich produkce a omezí službu veřejnosti, nebo naopak přiměje k efektivnějšímu provozu? A přinese změna financování také zásah do jejich nezávislosti? Debatovat budou předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř z KDU-ČSl a poslanec SPD, bývalý radní Českého rozhlasu Josef Nerušil. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: kac – Matoška, Lukáš: Chceme posílit kontrolu nad financemi a pak i obsahem médií, zní z SPD. Lidovci: To je meritum změny. In web ČRo Plus, 16. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda se shodla, že od ledna 2027 zruší rozhlasové a televizní poplatky a veřejnoprávní média bude financovat ze státního rozpočtu. Česká televize a rozhlas s tím nesouhlasí, výrazně si navíc finančně pohorší. „Chceme posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejen finanční rovinu, ale i obsahovou,“ řekl v Pro a proti poslanec Josef Nerušil (SPD), dříve radní Českého rozhlasu. „To jako politici dělat nemáme,“ reaguje František Talíř (KDU-ČSL) z mediálního výboru. (…)

Jednoho ze zakladatelů Československé republiky v roce 1918 Milana Rastislava Štefánika připomene pořad, který připravil Peter Duhan.

Natočeno v roce 2004. Repríza 15. 6. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.

Host: Jan Makovička, manažer digitálního marketingu. Jaké to je pracovat ve světě, který se mění doslova ze dne na den? Dokáže člověk, který tráví profesní život online, skutečně vypnout? A co dalšího Jana baví, inspiruje a posouvá dál? Moderuje Jan Večeřa.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Dva bratři, dvě profese, ale společná vášeň pro slovo. Pozvání do Hovorů přijali Marek a Lukáš Hlavicovi. Jeden se po letech vrátil k psaní a ve své nové knize Dobrý den a další nechutné sprosťárny s jemnou ironií a nadhledem glosuje svět kolem nás. Druhý patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a divadla. Moderuje Naděžda Hávová.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lit.: Hávová, Naděžda – esta: Smysl pro humor spojuje, říká režisér Lukáš Hlavica. Toho nekorektního není nikdy dost, doplňuje jeho bratr a spisovatel Marek. In web ČRo Plus, 15. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jeden bratr celý život píše, skládá, glosuje, pozoruje svět kolem sebe. Ten druhý ho umí přesně vystihnout hlasem, interpretací, ale třeba i tichem mezi větami. „I když jsme odlišné entity, tak nás smysl pro humor hodně spojuje,“ říká herec a režisér Lukáš Hlavica. „Nekorektního humoru není nikdy dost,“ doplňuje jeho bratr, novinář a spisovatel Marek Hlavica.

Ačkoliv oba pro svou práci potřebují mimořádný cit pro jazyk, profesně se příliš nesetkávají. Jejich světy se ale protnuly nedávno na křtu Markovy knihy Dobrý den a další nechutné sprosťárny.

„Lukáš musí neustále něco za peníze číst, já neustále za peníze něco píšu, ale nikdy jsem neměl touhu psát z rozmaru. Krátce před lockdownem přišel impulz z nebes a já jsem měl potřebu se začít vyjadřovat, a tak vznikala tato knížka,“ vzpomíná Marek a pokračuje:

„Ještě jeden iniciační moment byl, že jsem dostal knížku Jeremyho Clarksona a je to hodně nekorektní. Říkal jsem si, že bych se k tomu mohl vrátit, když jsem to dělal léta v Mladém světě, nějak se věci spojily a pak už jsem psal a píšu dál.“ (…)

Zázrak na prahu plynové komory. Pátrání Stanislava Motla po okolnostech, za kterých dvě české vězenkyně zachránily v Ravensbrücku, před plynovou komorou, dvouletého dánského chlapce. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…

Hostem je Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení. Před pražským Hlavním nádražím bude zítra odhalen Pomník lhostejnosti připomínající osudy lidí bez domova. Jak se o bezdomovce starají úřady a kolik pozornosti jim věnují politici? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).