Host: Jiří Černý, virolog. Máme se opravdu bát další pandemie, nebo jsme dnes připraveni lépe než před několika lety? Jaké mýty o virech ho jako vědce nejvíce rozčilují? A dokáže si i on sám při běžném životě zachovat nadhled nebo se občas přistihne, že přemýšlí nad každým kýchnutím? Moderuje Michaela Maurerová.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Osobnost Plus
Roman Joch, konzervativní politický komentátor, znalec Spojených států. „V současnosti Trump zřejmě s Íránem nic nezmůže. Časem však může přijít jiný americký prezident, který současný íránský režim ukončí,“ domnívá se. Jakou strategii by měl zvolit, aby se vyhnul Trumpovým chybám? A má Trump ještě šanci do podzimních voleb prodat americkým voličům operaci v Íránu jako své vítězství? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – vvr: Joch: Sledujeme Trumpův mentální úpadek směrem k sebestřednosti, chaosu. A konec je v nedohlednu. In web ČRo Plus, 4. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Donald Trump je mstivý, ale dokáže i odpouštět, myslí si politický komentátor Roman Joch. Prezident Spojených států podle něj v případě Íránu dal na svou intuici, ale radikální režim podcenil. „Až mu naplno dojde, že nezvítězí, řekne, že problém je vyřešen a zapouzdřen, jakoby na něj zapomene. Bude chtít něco snadnějšího, například Kubu,“ uvažuje Joch v Osobnosti Plus. Víc než ješitnost Trumpa je podle něj problémem jeho chaotičnost a neustálé změny kurzu bez zjevného plánu.
Vyjednávání mezi Íránem a Spojenými státy je podle Jocha toužebným přáním Donalda Trumpa. Především kvůli listopadovým volbám do Kongresu a zatím nízkým preferencím republikánů by potřeboval, aby ceny pohonných hmot i dalšího přepravovaného zboží klesly. Íránu ale současná situace vyhovuje. (…)
Premiér Andrej Babiš z ANO a předseda sněmovny Tomio Okamura z SPD oprášili myšlenku na zkrácení povinné školní docházky na osm let. Prospělo by to českým školákům? Nebo bychom riskovali propad kvality vzdělání a prohloubení sociálních nerovností? Debatovat budou předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem na Praze-východ Petra Mazancová a ředitel Základní školy Plaňany Martin Šmahel. Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 8. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).
Lit.: Fenyková, Šárka – jud: Devátá třída má smysl, tvrdí Mazancová. Šmahel: Zrušení nejde stavět na tom, že ušetříme 50 miliard. In web ČRo Plus, 4. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) mluví o zkrácení povinné školní docházky a zrušení devátých tříd. „Není možné to stavět na tom, že ušetříme 50 miliard,“ namítá ředitel Základní školy Plaňany Martin Šmahel. „Nám ani tak nejde o to, jestli do nich znalosti nacpeme za osm, nebo za devět let, ale jestli je s nimi naučíme pracovat,“ říká v Pro a proti z Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová. (…)
Připravil Matěj Skalický. Použitý text Laura Kellö Kalinská (kniha Vražda Jána a Martiny: Vyšetřování; Ringier Slovakia Media, 2024). Editace Kateřina Pospíšilová. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Čte Matěj Skalický.
Natočeno 2026. Premiéra 3. – 7. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.).
Obsah: 1. Poslední den na svobodě. – 2. Místo činu (26:13) – 3. Vrah na kameře (27:24) – 4. Přiznání vraha (23:09) – 5. Ave Kočner (26:59).
Lit.: Skalický, Matěj: „Ruce vzhůru!“ Budíček pro Kuciakovy katy byl zlomový, poprvé někdo s vraždou spojil Kočnera. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vražda, která otřásla Slovenskem. Známe důkazy, popíšeme výslechy. Budeme vyprávět o mimořádném vyšetřování, které dodnes vyvolává otázky. Vydáváme první epizodu četby o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, archeoložky Martiny Kušnírové. (…)
Lit.: Skalický, Matěj: Manipulace s těly a chyba patologa. Šetření Kuciakovy vraždy provázely otázky, zbraň se nenašla. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Případ, který změnil všechno. Manipulace s těly v domě ve Veľké Mači, chyba patologa a zmizelá zbraň. Vyvstaly otázky. Pokračujeme v četbě o mimořádném pátrání po zabijácích, kteří před osmi lety šokovali Slovensko. (…)
Připravil Tomáš Maleček.
Natočeno 2026. Premiéra 3. – 7. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).
Obsah: 1. díl: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let (4:08) – 2. díl: V říjnu 1926 zahájili svou činnost rozhlasoví symfonikové. Po sto letech uvedou novou sezónu stejným programem (3:44) – 3. díl: Od dlouhého tónu ke třem tečkám. Jak se měnilo časové znamení Českého rozhlasu? (3:52) – 4. díl: První pravidelné zprávy rozhlasu dodávala ČTK. O čem se vysílalo ve 30. letech? – (4:06) – 5. díl: Všesokolský slet i derby pražských S. Jak vypadala rozhlasová sportovní žurnalistika za první republiky? (4:14).
Lit.: Maleček, Tomáš: Rozhlasové stovky. Před 100 lety vysílal rozhlas poprvé hry, sportovní přenosy nebo časové znamení. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Sto let pravidelného vysílání oslavil Český rozhlas už před třemi lety, ale významným rozhlasovým milníkem je také rok 1926. Právě tehdy se u nás poprvé vysílala rozhlasová hra, vznikl rozhlasový orchestr, ozvalo se první časové znamení a příznivci sportu mohli poslouchat přímé přenosy z fotbalových utkání. (…)
Lit.: prh – Maleček, Tomáš: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesně před sto lety se z Radiojournalu ozvala hra Na Přástkách autora Miloše Kareše, kterou můžeme považovat za nejstarší českou rozhlasovou hru vůbec. Začneme ale ukázkou z nejstarší dochované rozhlasové adaptace. Tou je Bílý tesák Jacka Londona z roku 1937.
„Týdny horečkami bloudí, jen dítě divočiny umí tak na životě lpět, jen dítě divočiny umí tak o život se rvát.“
Nejstarší dochovanou hru v archivu Českého rozhlasu posloucháme s Miloslavem Turkem, který jako archivář pracuje v rozhlase od roku 1984. Záznam Bílého tesáka pochází z 30. listopadu 1937.
„Nevíme vlastně, proč byla hra natočená, protože tehdy se veškeré rozhlasové hry vysílaly živě a žádný záznam se z nich nepořizoval,“ říká archivář.
A ve stejném stejném měsíci se vysílala také Molièrova hra Lakomec.
„Když se o několik měsíců později reprízovala, museli se herci znovu sejít a celou ji znovu sehrát,“ dodává. V archivu se dochovaly ukázky z premiéry Lakomce z 30. prosince 1937.
Cyrano z Bergeracu
První dramatické večery zavedl Radiojournal už v září 1924, kdy začal vysílat kratší dramatické texty nebo části divadelních her. O rok později nabídl spolupráci režisérovi Vinohradského divadla Jaroslavu Kvapilovi.
Ten měl vybírat hry, které by se více blížily možnostem rozhlasového vysílání. K posluchačům se tak přenesly scény z Cyrana z Bergeracu nebo z Noci na Karlštejně.
Z této doby se žádné nahrávky nedochovaly. Nemáme tak ani ukázku z nejstarší rozhlasové hry Na Přástkách Miloše Kareše ani z dramatické scénky Staropražský večer, jakési zdramatizované formy rozhovoru dvou průvodců z podzimu roku 1926.
Válka s mloky
V tvorbě rozhlasových her nezaostává Český rozhlas ani po sto letech. Podle Aleše Vrzáka, jednoho z předních rozhlasových režisérů, u nás ročně vznikne kolem třiceti her. A na koho se právě on snaží navázat?
„Za vrchol považuji období Jiřího Horčičky, který byl opravdu gigantem. Od něj jsem měl nejraději Válku s mloky. Způsob zpracování zvuku i práce s hereckým monologem jsou pro mě neuvěřitelně moderní, i když to slyším dnes.“ (…)
Eliška Podzimková je kreslířka a ilustrátorka, spoluzakladatelka projektu Plešouni pro dětské onkologické pacienty, která žila a pracovala v New Yorku: „Skrze různé metafory se dá dětem vysvětlovat cokoli, třeba chemoterapie a její vedlejší účinky,“ říká o pilotním dílu animovaného seriálu Plešouni. Co obnáší vytvářet animovaný seriál s celospolečensky důležitým tématem? Jak se balancují osvětové projekty a komerční zakázky? Kde čerpá inspiraci? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Lidická sbírka umění neboli Lidice Art Collection dostala letos darem 65 děl od turecko-britské kurátorky Humy Kabakci. Díla z její sbírky pocházejí převážně od umělců a umělkyň z turkicky mluvících regionů. Proč tento unikátní dar směřoval zrovna do Lidic? A jak se v místě s tak silnou historickou stopou vlastně tvoří kulturní program? Hosty jsou zástupkyně ředitele Památníku Lidice Jana Chourová Plachá a kurátor Lidické sbírky umění Miloslav Vorlíček. Moderuje Hana Slívová.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 25. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Hostem je Lenka Mynářová, předsedkyně správní rady Institutu cirkulární ekonomiky a odbornice na falešný ekologický marketing. Od 12. srpna začne platit významná část evropského nařízení o obalech a obalových odpadech. Jakou zátěž bude znamenat pro podnikatele a jak dopadne na domácnosti? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Vaše každodenní inspirace: Co o nás prozrazuje pot. Host: praktický lékař MUDr. Josef Štolfa, místopředseda místopředseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Autorský podcast Českého rozhlasu. Pohled do kuchyně Evropské unie. Připravila Zdeňka Trachtová.
Hostem Bruselských chlebíčků je expert na unijní instituce Eric Maurice z think tanku European policy center.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 24 min.).
Lit.: Trachtová, Zdeňka: Kdo skutečně mluví za Evropu? Kallasová je oslabená, hlavní slovo má von der Leyenová, tvrdí expert na unijní instituce Eric Maurice. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.
Právě nejasné rozdělení pravomocí je podle Maurice jedním z hlavních problémů Evropské služby pro vnější činnost. Dodává, že hlavní diplomatickou autoritou Unie dnes není Kallasová, ale právě von der Leyenová. (…)
Powered by WordPress