Jiří Moravčík představí v ArtCafé album Zaman marocko-berberské skupiny Tarwa N-Tiniri, projekt Mawlid španělského rockera Antonia Ariase, který odložil obvyklou baskytaru, naučil se hrát na loutnu guimbri a propadl rituální hudbě gnawa. A také vás čeká příběh o zániku židovské komunity v Maroku a francouzském uprchlickém táboře Arénas, podle kterého izraelská zpěvačka Neta Elkayam pojmenovala nové album.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Intervenční rehabilitace aneb Když jen cvičení nestačí. Host: MUDr. Martin Müller, Rehabilitační nemocnice Beroun. Moderuje: Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Autorský podcast Českého rozhlasu. Pohled do kuchyně Evropské unie. Jaké šance dává vstupu Islandu do EU expertka na politickou psychologii z Islandské univerzity Hulda Þórisdóttir? Ptá se Jakub Lucký.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 23 min.).
Lit.: Lucký, Jakub: Expertka: Referendum bude velmi těsné. Islanďané chtějí spíš euro než EU. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Island dlouhodobě rozděluje postoj k Evropské unii. Zatímco skoro celý ostrov se shodne, že členství v Evropském hospodářském prostoru je velmi výhodné, plnohodnotné členství v Sedmadvacítce rozděluje ostrov skutečně půl-napůl. A ukáže se to i v nadcházejícím referendu, kde budou Islanďané rozhodovat o tom, zda pokračovat v přístupových rozhovorech.
Jak v Bruselských chlebíčcích říká Hulda Þórisdóttir, expertka na politickou psychologii z Islandské univerzity, už vstup do Evropského hospodářského prostoru byl na Islandu trochu sporný. Islanďany vstup do Evropské unie nelákal až do roku 2008, kdy si země prošla rozsáhlou ekonomickou krizí a propadem své vlastní koruny: „Ukázalo se, že Island je příliš malý na to, aby zvládl tu celou velkou byrokracii spojenou s existencí ve světě, a že potřebujeme podporu od někoho většího. Takže tehdy šlo především o ekonomické argumenty: stability, prosperitu, ekonomickou disciplínu.“
Právě proto je řada Islanďanů připravená přijmout Euro, ale to znamená vstoupit do EU. Levicová vláda na základě krize z roku 2008 zahájila přístupové rozhovory. Pak se ale na Islandu vlády vyměnily a ekonomice se také začalo lépe dařit. Výsledkem tak bylo, že nová pravicová vláda rozhovory zmrazila, ale formálně je nezrušila.
I proto teď přišla opět levicová vláda s referendem, které má rozhodnout, zda Island bude v rozhovorech pokračovat a pokusí se do Sedmadvacítky opět vstoupit. O případném vstupu přitom bude ještě další referendum. (…)
Adéla Šimková založila projekt Zeptej se vědce, který přibližuje vědu srozumitelně a bez zbytečně složitého jazyka. Odpovídá i na takové otazky, jako: Přežije člověk spolknutí velrybou? A kdyby psi žili na Měsíci, vyli by pak na planetu Zem? Jak projekt funguje, kdo za ním stojí a proč má smysl vědcům klást i zdánlivě jednoduché otázky? A proč se česká vědkyně za výzkumem přestěhovala do německého Heidelbergu? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Rozhlasové vzpomínání českobudějovického filmového historika. Připravila Hana Soukupová. Technická spolupráce Michal Kolář. Režie Aleš Vrzák.
Natočeno v roce 2004. Repríza 24. – 28. 8. 2026 (ČRo3 Vltava, 11:30 h.; 5 x cca 27 min).
Host: Dušan Majer, šéfredaktor webu o kosmonautice. Co přinesl dubnový oblet Měsíce s lidskou posádkou v rámci mise Artemis II? Jak daleko je po tomto úspěchu k návratu člověka na měsíční povrch? A proč se nový závod mezi Spojenými státy, Čínou a soukromými společnostmi týká i lidí, kteří se do vesmíru nikdy nevydají? Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lubomír Kopeček, politolog. Současná strategie vlády ANO, SPD a Motoristů překrývat rozpory v zájmu udržení koalice funguje a může trvat dlouho, říká. Co tmelí ministry s tak rozdílnými názory? Není v ohrožení kolektivní odpovědnost vlády? A proč o Babišově stylu mluví jako technokratickém populismu? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Ondřej Kyas – hudebník, skladatel, multiinstrumentalista. Vystudoval hudební vědu – hudbu ale rozhodně nepojímá jen akademicky. Naopak noří se do praxe a to napříč žánry. Od vážné muziky k té filmové, od rocku k duchovním kantátám. Zakladatel a dvorní skladatel brněnského Ensemblu Opera Diversa je členem kapel Květy a Mucha. Stíhá i sólovou dráhu jako „elektrifikovaný písničkář“ s uměleckým jménem Kygiss. A jeho hudbu můžete slyšet v novém snímku Bohdana Karáska „Mistryně“. Jak vypadá tvůrčí proces při skládání opery, komorní symfonie nebo rockového šlágru? Jak je vůbec možné obsáhnout tolik žánrů? Ptá se Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Lit.: Koubová, Karolína – Rasch, Martina: Jsem tak nějak předurčen zhudebňovat předem daný text. Když si ho čtu, slyším melodii, říká hudebník a skladatel Ondřej Kyas. In web ČRo 3 Vltava, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vystudoval hudební vědu – hudbu ale rozhodně nepojímá jen akademicky. Naopak noří se do její praxe napříč žánry. Od vážné muziky k té filmové nebo až k duchovním kantátám. Zakladatel a dvorní skladatel brněnského Ensemblu Opera Diversa ještě před třicítkou zhudebnil středověký křesťanský hymnus Stabat Mater. Působí i sólově jako „elektrifikovaný písničkář“ s uměleckým jménem Kygiss. A jeho hudbu můžete slyšet v novém snímku Bohdana Karáska Mistryně.
„Jsem tradiční skladatel, který píše melodie a harmonie, ale nevyhýbám se ani experimentu. V poslední době mě baví zapojovat elektroniku a syntezátory ke klasickým nástrojům, což třeba v operní produkci není úplně typické,“ vysvětluje ve Vizitce. Jak přemýšlel nad svojí první filmovou hudbou? Co nesmí chybět diversní interpretaci opery od souboru Ensemble Opera Diversa? (…)
Poslanci se tento týden vracejí do Sněmovny. Už v úterý mají na programu novelu rozpočtových zákonů, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Zástupci vládní koalice ho chtějí přehlasovat. Změna pravidel má umožnit mimo jiné vyšší výdaje na obranu nebo strategickou infrastrukturu, podle kritiků ale otvírá cestu k většímu zadlužení země. Potřebuje vláda při sestavování rozpočtu na příští rok volnější ruce? Hosty pořadu budou poslankyně Jana Murová z ANO a Lucie Sedmihradská z hnutí STAN. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Připravili Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek.
Připravila Plzeň v roce 2026. Premiéra 24. – 28. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.).
Obsah: 1. Hrad Švihov. Místo natáčené kultovní pohádky Tři oříšky pro Popelku. – 2. Hrad Rabí, unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou, kde se natáčela Markéta Lazarová. – 3. Klášter Chotěšov, jehož filmovou slávu zahájila adaptace románu Milana Kundery Žert. – 4. Městečko Rabštejn a filmové Cesty Tomáše Vorla (14:40) – 5. Zámek Chudenice, který si oblíbili už prvorepublikoví filmaři.
Lit.: Salcmanová, Tamara – Buriánek, Miroslav: Ze Švihova přes Rabí, Chotěšov a Rabštejn až do Chudenic. Malý průvodce filmovými místy Plzeňska. In web ČRo 3 Vltava, 24. 8. 2026 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Nejen herečky a herci se stávají filmovými hvězdami, pravidelně jsou jimi nakonec i místa, na kterých se natáčí. Ve filmovém létě se proto vydáme do některých hvězdných filmařských lokací v Plzeňském kraji. (…)
Vodní hrad Švihov patří mezi nejmladší české hrady, byl postaven na konci 15. století a zahrál si ve filmech Šašek a královna, Tři oříšky pro Popelku a v několika dalších pohádkách a seriálech.
Hrad Rabí, unikátní gotická památka posazená do pošumavské krajiny nad řekou Otavou, se objevil v řadě filmů. František Vláčil umístil na Rabí některé scény Markéty Lazarové a hrad se objevil i ve snímku Jiřího Krejčíka Božská Ema.
Rovnou mezinárodní filmovou hvězdou je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově, který už hostil dvě desítky tuzemských i zahraničních filmových štábů. Málokdo však ví, že poprvé se chotěšovský klášter objevil v Jirešově adaptaci románu Milana Kundery Žert z roku 1968. (…)
Powered by WordPress