Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ukrajinská lidová pohádka. Volný překlad Ludmila Zilynská. Režie Josef Svátek.

Vypráví Karel Höger.

Premiéra 11. 12. 1973 (Praha, 9:35 – 9:50 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy. Repríza 4. 12. 1975 (Praha, 14:40 – 14:55 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy; 16. 6. 1977 (Praha, 14:40 – 14:55 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy; 30. 11. 1978 (Praha, 14:40 – 14:55 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy; 27. 7. 1983 (Praha, 9:35 – 9:50 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy; 9. 8. 1984 (Praha, 14:40 – 14:55 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy.

Thomas Bernhard. Ukázka z prózy rakouského spisovatele. Překlad Vratislav Slezák. Režie Vladimír Tomeš.

Čte Jan Přeučil.

Natočeno 1985. Premiéra 16. 9. 1985 (Vltava, 11:00 – 11:30 h.).

Benjamin Klička. Mladá dívka na prahu dospělosti a nástrahy světa v povídce pražského modernisty. Účinkuje Kateřina Císařová. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 10. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 28 min.) v cyklu Povídky klasiků.

Ludvík Němec. Povídka. Režie Jaromír Ostrý.

Čte Karel Bartoň.

Nastudovalo Brno v roce 1992. Premiéra 11. 3. 1992 (Vltava, 1:15 – 1:30 h.) v cyklu Něžné povídky.

Zdeněk Šmíd. Povídka. Režie Jaromír Ostrý.

Čte Karel Mišurec.

Nastudovalo Brno v roce 1992. Premiéra 4. 3. 1992 (Vltava, 1:20 – 1:35 h.) v cyklu Něžné povídky.

Karel Klostermann. Povídka. Další tvůrci nezjištěni.

Čte Josef Patočka.

Nastudovala Plzeň v roce 1955. Premiéra 17. 11. 1955 (Praha I, 16:30 – 17:00 h.).

Karel Čapek a Josef Čapek. Volání dálek je silnější než strach ze smrti. Mladý muž se stane námořníkem a poznává celý svět. Účinkuje Richard Fiala. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 22 min.) v cyklu Povídky klasiků.

Felice Filippini. Utéci spolu pryč na čtrnáct dní! Pobyt v penzionu U jezera má být splněním jejich velkého snu. Groteskní příběh italsky píšícího švýcarského spisovatele. Překlad Alena Hartmanová. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jiří Miroslav Valůšek. Režie Lukáš Kopecký.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Jan Opolský. Ať už se ocitne v lese nebo v muzeu, všude najde autor, bytostný vypravěč symbolista, fascinující inspiraci k vyprávění. Dramaturgie Petra Hynčíková. Účinkuje Martin Siničák. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 26. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 23 min.) v cyklu Povídky klasiků.

Lit.: Hynčíková, Petra: Jan Opolský: Imitátorka, Lovy, Vitrína. Tři drobné črty klasika české symbolistické prózy. In web ČRo 3 Vltava, 26. 6. 2026 (článek). – Cit.: Ať už se ocitne v lese nebo v muzeu, všude najde autor, bytostný symbolista, fascinující inspiraci k vyprávění. (…)

Jan Opolský pocházel z Nové Paky. Vyrostl v ovzduší symbolismu s nádechem dekadentního vizionářského patosu, který sahá až někam k české barokní tradici. Profesí úředník, žil v Praze, kde unikal z šedi kanceláře ke krásnému slovu. Jako autorský typ se po půl století příliš neměnil. Ale jeho citlivý pohled dokázal vidět drobné situace a prchavé momenty zachytit s nevšední invencí.

Rudyard Kipling. Příběh býka Apise, který přechytračil v koridě slavného toreadora. Překlad Alexandr Fleischer. Úprava Jan Velíšek. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Richard Fiala. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 25. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Myslící býk a Zahradník. Dva příběhy Rudyarda Kiplinga z knihy Povídky zednářské lóže. In web ČRo 3 Vltava, 25. 6. 2026 (článek). – Cit.: Rudyard Kipling byl prvním britským nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Získal ji v roce 1907. Svobodným zednářem byl už od mládí a jeho ideály se promítají do řady básní i krátkých próz. (…)

Rudyard Kipling (1865–1936) se narodil v indické Bombaji jako syn malíře pracujícího pro britskou koloniální správu, dětství prožil v Indii, kam se po absolvování internátní školy v Anglii roku 1881 opět vrátil. Stal se pomocníkem šéfredaktora anglických novin v Láhauru, kde mu otiskli první verše a krátké povídky. Přestože pak v Indii strávil pouhých sedm let, načerpal tu náměty pro svou nejlepší tvorbu.

Ve vlasti byl ceněn především jako básník opěvující mužnost a vlastenectví, jeho próza nebyla tak vyzdvihována. Kiplingova pravděpodobně nejslavnější báseň Když definuje, co znamená být mužem uprostřed výzev a pokušení moderní společnosti počínajícího 20. století. My ho ovšem známe a v desítkách vydání i zpracování milujeme jako autora Knihy džunglí.

V Indii se stal Kipling také svobodným zednářem. Byl zasvěcen v lóži Hope and Perseverance v Láhauru na jaře 1886. Fascinovalo ho silné zednářské pouto, naplňované na základě vzájemné tolerance napříč společenským spektrem a překračující odlišné názorové proudy i náboženská vyznání. V jeho básních i prózách se objevují různé zednářské alegorie a témata. (…)