Hubert Klimko-Dobrzaniecki. Pan Tannenbaum je zubař. Jeho snem je ale stát se řezníkem. Povídka polského spisovatele z knihy Blázen. Překlad Jiří Červenka. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Martin Pechlát. Režie Izabela Schenková.
Natočeno 2025. Premiéra 12. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 22 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Řezník, Hlava a další povídky dolnoslezské Huberta Klimka-Dobrzanieckého. In web ČRo 3 Vltava, 11. květen 2025 (článek). – Cit.: Hubert Klimko-Dobrzaniecki pochází z Bielawy v Kladsku. Je to kraj na okraji, syrové pohraničí České republiky a Polska fatálně poznamenané zběsilostí dějin 20. století. Pro spisovatele je to ale živné místo plné příběhů, jak dokládá i sbírka povídek Blázen, ze které jsme pro vás vybrali čtyři ukázky. (…)
Spisovatel a básník Hubert Klimko-Dobrzaniecki (1967) je svým rodištěm zasažen, a i když mu uniká třeba na Island (kde řadu let žil) nebo do Vídně (kde v současnosti žije), ve svých románech a povídkách se k lidem do kraje kolem Bielawy často vrací.
V mládí byl Hubert Klimko-Dobrzaniecki jako zastánce punku vyloučen z lycea, neuspěl ani v semináři, pokoušel se studovat teologii a filozofii, později islandštinu v Reykjaviku. Od ranného mládí se potuloval po celém Polsku, pracoval v Německu, Holandsku, Anglii. Navštívil Vietnam, Mongolsko a Čínu. Na Islandu, kde prožil deset let, vystřídal různá povolání od barmana až po pečovatele v domově důchodců.
Debutoval knihou povídek Stanice Bielava-západ, která vyšla v roce 2003. V autobiograficky laděných povídkách zachycuje absurditu života na polském maloměstě. Další knihu povídek vydal v roce 2007, má název Raz. Dva. Tři a vrací se v ní do doby svého mládí v rodném městě, podobně jako v povídkách s příznačným titulem Blázen, které jsou vlastně upravenou verzí Stanice Bielava-západ.
V překladu Jiřího Červenky vydalo sbírku Blázen v roce 2019 nakladatelství Větrné mlýny. Povídky jsou prosáklé zmarem místa a jakákoliv snaha jejich protagonistů o život končí rolí v bizarním společenském panoptiku, z něhož se zdá je jediným vykoupením zázrak. (…)
Pan Tannenbaum je zubař. Ale nezmýlil se Pán Bůh při rozdělování profesí? Pan Tannenbaum by totiž úplně nejraději byl řezníkem. Když se jednoho dne dočte v novinách o dětském lékaři, který se stal provazolezcem, konečně se rozhodne. Přes protesty manželky prodá ordinaci a koupí zavedené řeznictví pana Krafta. (…)